Kostel svatého Jakuba Většího (Železný Brod)

Kostel svatého Jakuba Většího; v Železném Brodě
	Kostel sv. Jakuba Většího v Železném Brodě v roce 2013
Místo
Stát	Česko
Kraj	Liberecký
Okres	Jablonec nad Nisou
Obec	Železný Brod
Lokalita	historická čtvrť Trávníky
Souřadnice	50°38′34,55″ s. š., 15°15′24,35″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	turnovský
Farnost	děkanství Železný Brod
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace:; o bohoslužbách; o Noci kostelů
Současný majitel	farnost – děkanství; Železný Brod
Zasvěcení	Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	18. století
Specifikace
Stavební materiál	kámen a zdivo
Další informace
Ulice	Malé náměstí
Kód památky	19958/5-117 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děkanský kostel svatého Jakuba Většího v Železném Brodě je barokní sakrální stavbou z 18. století^[1] stojící mírném návrší nad řekou Jizerou ve farním areálu (skládající se z vlastního kostela, roubené zvonice a v roce 1765 zrušeného hřbitova), na okraji historické čtvrti Trávníky. Je chráněn společně s farou jako kulturní památka České republiky.^[2]

Historie

Původní kostel pochází nejpozději ze 14. století. Od té doby byl však několikrát přestavěn. V roce 1643 za třicetileté války kdy Železný Brod vypálili Švédové, byl kostel silně poškozen. Poté byl nově postaven, zčásti jako kamenný. V roce 1762 byl rozšířen pravděpodobně J.J. Volkertem (stavebníkem byl Karel Josef Des-Fours).^[3] V roce 1990 byl v kostele požár, který značně poškodil vnitřní vybavení. Jiný požár postihl v noci z 12. na 13. května 2007 zvonici. Ten znamenal kromě ztráty značné části autentické dřevěné konstrukce, dnes doplněné novými prvky, i zánik nejstaršího zvonu jabloneckého okresu, odlitého roku 1497. Zvonice byla v roce 2008 zrestaurována, avšak nebyla nově vystavěna, takže se nejedná o pouhou repliku, ale o obnovu původní stavby.

Architektura

Exteriér

Kostel je jednolodní s půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií po severní a kaplí po jižní straně. Hlavní průčelí má tři osy a je završeno plochým kamenným trojbokým štítem s kamennou sochou pocházející z období výstavby kostela sv. Josefa v nice. Na hlavním portálem jsou rokokové znaky Karla Josefa Des-Fourse a Karoliny Colonny z Welsu. Před vstupní stranou kostela je schodiště se zábradlím, které je osazeno kamennými sochami sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie z 2. poloviny 18. století, které jsou silně přetesané.^[3]

Interiér

Presbytář má valenou klenbu na pasech, s hranatými výsečemi, v lodi na fabionu. Západní kruchta spočívá na pilířích. Je zděná a zdobená ornamentálními štukaturami.^[3]

Vybavení

Hlavní oltář pochází z let 1932-1933 a byl zhotoven podle návrhu architekta R. Klenky. Je tabernáklový, ze sliveneckého mramoru a skla. Má řezané obrazy na skle podle návrhu Zd. Juny, které provedl J. Dědeček. Socha sv. Jakuba na oltáři pochází od D. Pešana. Tři skleněné závěsy s kovovými reliéfy nad oltářem jsou dílem O. Žáka.

Tři rokokové bočí oltáře s dvojicemi soch světců jsou z období po polovině 18. století. Na rokokové kazatelně se nachází socha sv. Jana Křtitele z roku 1781. Cínová křtitelnice z roku 1761 je zdobená hlavičkami andílků. Na bočním oltáři zasvěceném Panně Marii se nachází gotické dřevěné sousoší Piety zřejmě z období po roku 1420 (restaurováno bylo v roce 1932).^[3]

Okolí

Na zrušeném hřbitově se nachází se nachází smírčí kříž a barokní kostnice z roku 1765,^[1] která je centrální stavbou s osmi boky a plochým stropem. Na jejím vchodem se nacházejí znaky stavebníků kostela^[3] Dnes slouží bývalá kostnice jako pravoslavná kaple.^[4] U kostela stojí na osmiboké kamenné podezdívce se čtyřbokým dřevěným bedněním barokní zvonice z roku 1761,^[1] dílo J.J. Volkerta.^[3]

Poblíž kostela se nachází barokní fara z roku 1723, která se stala nejstarší zděnou stavbou v tehdy zcela dřevěném městě. Je to volná, jednopatrová stavba. Uvnitř se nachází obraz Klanění pastýřů od J. Fühlicha z roku 1817.^[3]

Jižně nad městem na místě zvaném „Na poušti“ je kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1769.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 17.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-23]. Identifikátor záznamu 130753 : Kostel sv. Jakuba Většího s farou, Železný Brod. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV. Praha: Academia, 1982. 638 s. Kapitola Železný Brod /Jablonec nad Nisou/, s. 409–410.
↑ Liberecký okružní protopresbyterát pravoslavné církve. www.pravoslavirumburk.cz [online]. [cit. 2015-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-25.

Externí odkazy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Soukup&David-1] DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 17.

[2] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-23]. Identifikátor záznamu 130753 : Kostel sv. Jakuba Většího s farou, Železný Brod. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[Poche-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV. Praha: Academia, 1982. 638 s. Kapitola Železný Brod /Jablonec nad Nisou/, s. 409–410.

[4] Liberecký okružní protopresbyterát pravoslavné církve. www.pravoslavirumburk.cz [online]. [cit. 2015-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-25.

[1]

[2]

[3]

[4]