Kostel svatého Jakuba Staršího (Popovice)
| Kostel sv. Jakuba Staršího v Popovicích | |
|---|---|
 kostel sv. Jakuba Staršího | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Benešov |
| Obec | Popovice u Benešova |
| Souřadnice | 49°41′43,47″ s. š., 14°45′9,19″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická |
| Provincie | Česká |
| Diecéze | Arcidiecéze pražská |
| Vikariát | Benešovský |
| Farnost | Bystřice u Benešova |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Výstavba | 14. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Kód památky | 42014/2-159 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Filiální Kostel svatého Jakuba Staršího v Popovicích v okrese Benešov, je stavbou původně gotickou, z 14. století. V roce 1761 byl upraven do současné podoby. Kostel byl do roku 2009 kostelem farním, poté, v rámci slučování farností v arcidiecézi, byla někdejší Římskokatolická farnost Popovice u Benešova včleněna do Římskokatolické farnosti Bystřice u Benešova. Správcem kostela a farářem bystřickým je dp. ThLic. Antoni Kośmidek. Mše svaté se v kostele slouží každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci od 10.00 hodin.
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Kostel je stavbou prostou, nevelkou, z původní gotické stavby zachoval se presbytář s křížovou žebrovou klenbou. Roku 1761 byl uveden v nynější stav zásluhou tehdejšího velmistra Řádu křižovníků s červenou hvězdou Antonína Suchánka. Hlavní oltář je dřevěný, neogotický z roku 1885, oltářní obraz sv. Jakuba pochází z roku 1835. Okna v kněžišti jsou zaklenuta barokně, nad sakristií se nachází oratoř z roku 1858.
Nad vítězným obloukem se nachází znak řádu křižovníků. Loď kostelní je zakryta plochým stropem. Na jižní straně chrámu nalézá se kaplička s barokním bočním oltáříkem, ve středu jest zasklený výklenek do zdi a v něm soška sv. Anny, ana vyučuje Pannu Marii. Na oltářní mense jsou sošky sv. Josefa a sv. Jáchyma. Spatřujeme zde též malovaný znak rytířského rodu von Bünau (z Býnu) s letopočtem 1730, kterému Popovice patřily v létech 1723 až 1732. Na straně severní je novogotický boční oltář Panny Marie Lourdské, vždy pěkně ozdobený květinami. Na věži je jediný ciferník, obrácený směrem k popovické tvrzi. Ve věži zvony tyto: Prvý s nápisem latinským „Léta Páně 1512. Ejhle, já zvon nikdy neozývám se marně: zvěstuji oheň neb svátek, válku neb pohřeb počestný. Kdo mne zhotovil? Mistr Bartoloměj mne zhotovil v Novém Městě pražském”. Druhý zvon s gotickým nápisem nerozluštitelným. Třetí zvon jest z roku 1975 od zvonařky M. Dytrychové.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Fara je v Popovicích zaznamenávána již ve století čtrnáctém. Během husitských nepokojů fara zanikla a osada poté dlouho příslušela k postupické farnosti. V létech 1732 až 1797 patřily Popovice, jak již bylo řečeno, řádu křižovnickému s červenou hvězdou. Roku 1785 zřízena byla v Popovicích lokálie a jako lokalisté sem byli dosazováni kněží tohoto řádu až do doby, kdy křižovníci Popovic prodali. Na faru byla znovu lokálie popovická povýšena roku 1854.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého, díl I. Arcidiecese pražská. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1908. 319 s. Dostupné online. Kapitola Popovice, fara, s. 173–176.
