Přeskočit na obsah

Kostel svatého Jakuba Staršího (Louchov)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Jakuba Většího
v Louchově
Pohled od jihozápadu (stav v roce 2010)
Pohled od jihozápadu (stav v roce 2010)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecDomašín
LokalitaLouchov
Souřadnice50°25′33,98″ s. š., 13°11′26,32″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
FarnostKlášterec nad Ohří
Statusfiliální kostel
(do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Louchov)
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Současný majitelBc. Aleš Olbram Hoffmann
ZasvěceníJakub Starší
Architektonický popis
Stavební slohpřechodný, gotický, barokní
Výstavba2. polovina 13. století
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Stavební materiállomové zdivo
Další informace
Kód památky33762/5-493 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího v Louchově patří k nejstarším dochovaným kostelům v Krušných horách.[1] Jedná se o římskokatolický kostel zasvěcený svatému Jakubu Staršímu, který se nachází v Louchově, části obce Domašín v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Kostel stojí v areálu hřbitova u rozcestí v jižní části vsi a je chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Kostel vznikl ve druhé polovině 13. století,[3] a to pravděpodobně koncem jeho šedesátých let, kdy král Přemysl Otakar II. daroval louchovský dvůr společně se vsí Vernéřov saskému cisterciáckému klášteru v Grünhainu.[4] Jiné zdroje kladou vznik kostela méně přesně do druhé poloviny třináctého století.[5] Vznik ve druhé polovině třináctého století je doložen stavebně historickým průzkumem.[6] Kostel se nacházel u významné obchodní cesty, která zde vedla patrně až do poloviny čtrnáctého století. V majetku kláštera zůstal Louchov až do první poloviny šestnáctého století, kdy klášter zanikl. Samotný kostel i s vesnicí byl dán řádem do zástavy pánům z Šumburka již v první polovině 14. století.[4] Šumburkové poté prodali Louchov společně s polovinou města Přísečnice roku 1446 Hasištejnským z Lobkovic a roku 1490 se při dělení rodového majetku dostal do držení Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic.[7] V kostele se nachází hrob (kenotaf) zakladatele rodu Lobkoviců Mikuláše I. Chudého z Lobkovic a i Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Oba byli pohřbeni původně v kostele svatého Mikuláše v Přísečnici, který se nacházel jen pět kilometrů od tohoto místa a který je již zbourán a místo potopeno na dně vodní nádrže Přísečnice. Oba kostely byly velmi obdobné a nacházely se v majetku obou významných Lobkoviců.[8]

První písemná zmínka o farním kostelu v Louchově je až z roku 1352, kdy je kostel již uváděn jako velmi chudý a osvobozený od papežského desátku. Od šestnáctého století se v Krušných horách šířil protestantismus, a zdejší farnost proto roku 1623 zanikla. Nová katolická lokálie zde byla zřízena při církevní reformách Josefa II. v roce 1794 a farnost obnovena až roku 1853. Samotný kostel prošel pozdně gotickou přestavbou, kdy patrně vznikla i mohutná zeď a tak společně i se zachovalými prvky aktivní obrany lze kostel řadit mezi tzv. opevněné kostely. V období baroka byl kostel upraven a byla prodloužena loď. V roce 1720 byly barokně upraveny interiéry.[9] Po letech zanedbávání údržby je ve špatném stavu: v roce 2011 se zřítila střecha, omítky jsou poškozené a ve zdivu se objevují praskliny.[10]

V roce 2020 byl majitelem kostela Aleš Olbram Hoffmann.[11]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní stavba na obdélném půdorysu. Na východě ji uzavírá mírně lichoběžníkový presbytář, ke kterému je ze severu připojena valeně zaklenutá sakristie. Vnitřní rozměry lodi s trámovým stropem jsou 12,3 × 6,3 m. V její západní části a u severní zdi jsou zbytky dvou dřevěných kůrů. Presbytář s valenou klenbou je ve východní zdi prolomen gotickým lomeným oknem. Kostel je přístupný portálem v jižní zdi s troskami předsíně. Zařízení kostela se nedochovalo.[9] K vybavení kostela patřila dřevořezba svatého hrobu od Ernsta Hollitzera.[12]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Provizorní zastřešení
    Provizorní zastřešení
  • Západní průčelí
    Západní průčelí
  • Západní průčelí
    Západní průčelí
  • Chrámová loď se zbytkem střechy
    Chrámová loď se zbytkem střechy
  • Západní část chrámové lodi
    Západní část chrámové lodi
  • Kněžiště
    Kněžiště
  • Vstup do sakristie
    Vstup do sakristie

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí. Praha: Národní galerie, 2015. 787 s. ISBN 978-80-7035-583-1. S. 555. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-15]. Identifikátor záznamu 145425 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ Kostel sv. Jakuba [online]. Národní památkový ústav, rev. 2013-11-17 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ENDERLEIN, Lothar. Kloster Grünhain im Westerzgebirge. Schwarzenberg: Glückauf-Verlag, 1934. 224 s. 
  5. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Louchov, s. 313. 
  6. ↑ PACHNER, Jaroslav. Domašín. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Louchov, s. 9–13. 
  7. ↑ GAVENDA, Lukáš. Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku. Praha, 2008 [cit. 2017-11-21]. 89 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Lenka Bobková. s. 28. Dostupné online.
  8. ↑ Kostely. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Louchov, s. 33–37. 
  10. ↑ Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ Nahlížení do katastru nemovitostí. nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ DĚD, Stanislav. Křížová cesta života Ernsta Hollitzera II.. Památky, příroda, život. 2015, roč. 47, čís. 3, s. 25. ISSN 0231-5076. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ADÁMEK, Miroslav. Gotika na hřebenech Krušných hor. Památky, příroda, život. 1990, roč. 22, čís. 1, s. 22. 
  • PACHNER, Jaroslav. Domašín. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2002. 40 s. Kapitola Louchov, s. 13–15. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Jakuba_Staršího_(Louchov)&oldid=22890135“