Kostel svatého Jakuba Staršího (Chroustovice)
| Farní kostel svatého Jakuba Staršího, apoštola | |
|---|---|
_01.JPG) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pardubický |
| Okres | Chrudim |
| Obec | Chroustovice |
| Souřadnice | 49°57′16,56″ s. š., 15°59′32,01″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | chrudimský |
| Farnost | Chroustovice |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1744 |
| Specifikace | |
| Délka | 41,1 m |
| Umístění oltáře | jihozápad |
| Další informace | |
| Kód památky | 26652/6-873 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Staršího, apoštola, je barokní neorientovaná sakrální stavba z roku 1744, která se nalézá v centru městyse Chroustovice v okrese Chrudim. Je farním kostelem farnosti Chroustovice a je chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.[1][2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kostel v Chroustovicích se připomíná již v roce 1350 jako farní. Původní kostel byl v roce 1744 zbořen a nákladem hraběnky Marie Terezie Kinské ze Vchynic a Tetova (rozené Capece de Rofrano) téhož roku postaven nový. Střecha a věž kostela se zvony v roce 1856 shořely, obnoveny byly v roce 1858 nákladem Maxmiliána z Thurn-Taxisu, v roce 1898 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.[3][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Exteriér
[editovat | editovat zdroj]Kostel má kněžiště orientované na jihozápad a hlavní vstup ze severovýchodu. Je to jednolodní stavba obdélného půdorysu, s patrovou hranolovou věží v průčelí, lodí a půlkruhově uzavřeným užším presbytářem.
Věž v ose vstupního průčelí má čtvercový půdorys o délce strany 6,70 metru. V jejím přízemí je hlavní vchod do kostela tvořený pravoúhlým portálem s ostěním s uchy, nad ním je segmentová, vzhůru vzepjatá římsa a nad ní polokruhovitě uzavřené okno osvětlující kruchtu. Stejně utvářená okna v bocích přízemí jsou zazděná.[2] V úrovni 1. patra věže probíhá hlavní mohutná fazetová římsa. Patro je ze tří stran prolomeno polokruhově uzavřenými okny, nad nimiž jsou ciferníky věžních hodin, profilovaná korunní římsa je nad ciferníky segmentově prohnutá. Věž je zakončena šestibokým jehlanem s makovicí. Okna a dveře mají ploché šambrány, stěny jsou hladké, členěné lizénami.
Loď kostela je 23,4 metrů dlouhá a 12 metrů široká a je členěná pouze trojicí půlkruhově zakončených oken a jedním portálem po obou stranách.
Presbytář široký 7,5 metru a 11 metrů dlouhý je osvětlen čtyřmi okny. K evangelijní straně presbyteria přiléhá sakristie, k protější epištolní straně knížecí oratoř.[5]
Sedlová střecha kostelní lodi je po stranách věže ukončena barokními štíty s vázami na jejich koncích, nad presbytářem s pultovou střechou je umístěn sanktusník s křížem, střešní krytinu tvoří novodobé plechové šablony. Fasáda kostela je okrová.[2][6]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Předsíň věže je klenutá valeně, kruchta a loď má valenou klenbou s lunetami, presbytář o jednom poli křížové klenby bez žeber je zakončen konchou s širokými pasy. Klenba je v kněžišti nesena meziokenními pilastry, v lodi dvojicemi pilastrů s římsovými hlavicemi nesoucími kládí, nároží lodi jsou zaoblena.[5][2]
Zařízení kostela
[editovat | editovat zdroj]Vybavení interiéru je rokokové. Hlavní oltář je dvoudílný s ústředním obrazem apoštola Jakuba v rokokovém rámu neseném anděly, boční oltáře svatého Jana Nepomuckého a Bolestné Panny Marie z poloviny 18. století mají také rokokově vyřezávané rámy, mariánský oltář je doplněn soškou Panny Marie Bolestné ze 17. století. Rokoková kazatelna s vyřezávaným schodištěm je zdobená reliéfy evangelistů a sochu Dobrého pastýře. Cínová křtitelnice nese letopočet 1510.[6] Podle popisu kostela z roku 1882[3] byly v kostelní věži čtyři zvony, zvon svatého Jakuba Většího z roku 1858, zvon svatého Vavřince a Floriána z roku 1750, zvon svatého Františka a Václava a čtvrtý neurčený zvon. Podle soupisu památek z roku 1902[5] byly tři původní zvony nově přelity v roce 1858 (dva z roku 1750 a zvon z roku 1782 od pražského zvonaře Jiřího Jana Kühnera), čtvrtý zvon z roku 1750 byl 22,5 cm vysoký o průměru 31 cm a na plášti měl reliéf svatého Jana Nepomuckého. Za války byly zvony zrekvírovány a ponechán byl pouze umíráček.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
kostel svatého Jakuba Většího v Chroustovicích
_02.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Biskupství královéhradecké: Farní kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola. www.bihk.cz [online]. Biskupství královéhradecké [cit. 2024-12-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d kostel sv. Jakuba Většího [online]. památkový katalog [cit. 2024-12-26]. Dostupné online.
- ↑ a b NECHVÍLE, Josef. Farní Chrám Páně sv. Jakuba Většího Apoštola v Chroustovicích. Method: časopis věnovaný umění křesťanskému. Praha: Ferdinand J. Lehner, 1882-10-30, roč. 8, čís. 10, s. 109–110.
- ↑ a b kostel sv. Jakuba Většího (Chroustovice) [online]. hrady.cz [cit. 2024-12-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c WIRTH, Zdeněk. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XVI: Politický okres Vysokomýtský. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1902. 246 s. S. 33–38.
- ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 1. A–J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 537–538.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Umělecké památky Čech 1, Emanuel POCHE (ed.). Praha 1977, strana 537–538
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba na Wikimedia Commons
