Přeskočit na obsah

Kostel svatého Ducha (Krupka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Ducha
v Krupce
Kostel svatého Ducha v Krupce z ptačí perspektivy
Kostel svatého Ducha v Krupce z ptačí perspektivy
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
okresTeplice
ObecKrupka
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátteplický
FarnostKrupka
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
Současný majitelMěsto Krupka
ZasvěceníDuch svatý
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Specifikace
Délka22 metrů
Šířka10 metrů
Umístění oltářena jihovýchod
Stavební materiálkámen
Další informace
AdresaHusitská 128/32
417 41 Krupka
Kód památky42713/5-2645 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Ducha se nachází ve městě Krupka pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Jednolodní gotická stavba byla v minulosti spojena se špitálem, a proto byl kostel nazýván špitálním kostelem sv. Ducha. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Závěr kostela sv. Ducha
Portál kostela

Založení

[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl postaven roku 1440. V roce 1444 byl jednoduchý kostel připojen ke špitálu, který měl zástavbu dnešního domu č. p. 128 a domu č. p. 96. Tyto dva objekty propojovala společná střecha. K hornímu konci špitálu navazovala dolní městská brána, což byl velký dům s vysokou střechou s bytem branaře a městským vězením. Je doloženo, že roku 1475 konal bohoslužby kněz jménem Kašpar. Kostel společně se špitálem udržovaly různé nadace, například rodiny Glatz či Jeschka z Koldic.

22. června 1538 při velkém požáru kostel shořel a s ním i špitál, městské lázně a 27 okolních domů. V roce 1565 byl kostel znovu postaven a o rok později se stal Lorenz Krause představeným nového špitálu. Téměř o sto let později, 3. března 1629 postihl kostel opět požár, při kterém shořela část kostela až k věžičce. Kostel byl opraven až po skončení třicetileté války.

18. až 20. století

[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Ducha byl ve velmi špatném stavu, finance, které jeho údržbu přicházely, byly pouze z nadací, kterých v té době taktéž nebylo mnoho. Nadaci ve výši 300 zlatých věnoval kostelu J. Friedrich Nievenheim ve své závěti. V kostele se ubytovalo přibližně 5 chudáků, kteří ráno, v poledne a večer zvonili na zvon, který kupodivu nevisel na střeše kostela, ale na špitálním domě. Zvon byl roku 1701 vysvěcen sv. Václavovi. K Nievenheimově nadaci se později přidalo více nadačních fondů i menších dárců a nadační kapitál vzrostl k roku 1791 na 5176 zlatých. Avšak vrchní na radnici s penězi neuměli zacházet a roku k roku 1811 klesl nadační kapitál na 2338 zlatých. V roce 1830 založil krupský obchodník Johann Wenzel Mayer svým jménem nadaci, která měla udržovat jednoho kněze u kostela sv. Ducha i obydlí ve špitálním domě jako farní byt. Za vlády císaře Josefa byl špitální kostel, jakožto všechny nefarní kostely, uzavřen. Věřící Krupky však vybrali peníze, aby mohl být kostel vysvěcen. K tomu došlo v roce 1839 o Svatodušních svátcích. Slavnostní kázání držel litoměřický prefekt Franz Xaver Effenberger.

Roku 1851 byl starý Špitál zrušen na úkor nově zřízeného chudobince pod kostelem sv. Anny. Z jmění nadace Mayera koupila církev půlku starého Špitálu a zřídil se byt pro tehdejšího faráře Schürze. Z těchto peněz byl opraven i kostel a dostal břidlicovou střechu a novou gotickou věžičku. Po nějakém čase farář odešel a kostel opět chátral. S příchodem dalšího faráře Ludvíka Meinla došlo k renovaci, interiéry vymaloval pokojový malíř Pieschel z Proboštova, obrazy a oltář zrestauroval Tittel z Bohosudova. Dále se v kostele vystřídali farář z Loucha nebo farář Ludvík Fischer.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Současný stav kostela je velmi neutěšený, i vzhledem k nevyjasněným majetkoprávním vztahům. Stěny objektu jsou velice promáčené. Během 20. století zde přespávali bezdomovci, kostel byl vykraden. Poté v něm zbyla jen dřevěná konstrukce oltáře.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Krupka.
Presbytář kostela
Okno kostela
Kůr kostela

Jednolodní gotický kostel, orientovaný na jihovýchod, byl několikrát přestavován. Dnešní kostel má nízkou sedlovou střechu, která je u okraje zvalbená. Původní vížka byla zcizena pravděpodobně v polovině 20. století. Nyní ji nahrazuje plechová věžička se zvonem, přivezeným z Komáří vížky, v Krupce. Hrotitá okna s kružbami a novými vitrážemi společně s odstíněnými meziokenními opěráky formulují výrazný exteriér kostela. Kamenné schodiště vede k prostému, hrotitému portálu.

Loď je zaklenutá třemi poli křížové klenby svedených na konzoly jednoduchého tvaru. Presbytář je zaklenut paprsčitě. Před oltářem pod náhrobní deskou je vstup do hrobky, kde jsou pohřbeni pacienti z tehdejšího špitálu, kteří podlehli moru. V oblasti hlavního portálu si můžeme povšimnout na levé i pravé části dvou náhrobních desek. V západní části je vystavěn kůr, k němuž vede dřevěné, provizorní, dvouramenné schodiště. Zábradlí je zdobeno slepými kružbami.

Vybavení interiéru v minulosti

[editovat | editovat zdroj]

V presbytáři se nacházel původně barokní oltář s pozdně gotickou dřevořezbou Seslání Ducha Svatého. Oltář představoval svatodušní zázračné dění. Hlavní oltářní obraz lemovali dva velcí dřevění andělé. Dále tu byly k vidění ještě obrazy sv. Jana z Nepomuku či sv. Valentina a sochy Srdce Ježíšova, sv. Marie a sv. Josefa.

Cínová lampa nesla věčné světlo. Ve zdi byly zapuštěny dvě velké náhrobní desky. Stěny zdobily novogotické nástěnné malby.

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-06-12]. Identifikátor záznamu 154919 : Kostel sv. Ducha. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Krupské noviny Graupner Hausblätter z 16. 7. 1924
  • Graupen die Alte Bergstadt
  • KILIÁN, Jan: Zmizelá Krupka. Teplice: Regionální muzeum. 2012
  • POCHE, Emanuel: Umělecké památky Čech. Praha: Nakladatelství československé akademie věd. 1932

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]