Kostel svatého Bonaventury (Mladá Boleslav)
| Kostel svatého Bonaventury v Mladé Boleslavi | |
|---|---|
 Kostel sv. Bonaventury v Mladé Boleslavi | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Mladá Boleslav |
| Souřadnice | 50°24′53,5″ s. š., 14°54′11,16″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | arciděkanství Mladá Boleslav |
| Status | filiální kostel, klášterní |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | ŠKODA AUTO a.s. |
| Zasvěcení | Svatý Bonaventura |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1675–1711 |
| Specifikace | |
| Délka | 38 metrů |
| Šířka | 13,5 metrů |
| Umístění oltáře | na sever |
| Stavební materiál | kámen, zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | ul. Na Karmeli, Mladá Boleslav |
| Oficiální web | stránky farnosti |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický filiální, klášterní[1] kostel svatého Bonaventury v Mladé Boleslavi je barokní sakrální stavba[2] nacházející se spolu s klášterem minoritů a později gymnáziem piaristů v severozápadní části hrazeného města. Od roku 1967 je kostel spolu s piaristickým klášterem chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Kostel byl vybudován v letech 1675–1711[2] snad na místě zaniklého kostela sv. Jana Křtitele.[4] První klášter minoritů byl v Mladé Boleslavi založen snad již v roce 1293. V průběhu husitských válek byl klášter vypálen a vypleněn a řeholníci byli odtud vyhnáni. V roce 1496 se stal klášter majetkem Jednoty bratrské, která udělala z kostela bratrský sbor a z bývalého kláštera sborový dům. Místo nazvali horou Karmel. Bylo zde sídlo kněží Jednoty bratrské i jejího biskupa, bratrská škola a alumnát. Místo se stalo dějištěm synod všeho bratrstva z Čech, Moravy i Slezska. V době pobělohorské byl majetek Jednoty bratrské konfiskován a císař jej věnoval nejprve karmelitánům. Jejich nárok na tento klášter byl však sporný a výsledkem tohoto sporu bylo posléze uvedení členů minoritů roku 1633. Ti klášter i kostel znovu vybudovali v letech 1675–1711 a drželi až do roku 1784.[5] V roce 1784 byl v rámci josefínských reforem klášter předán piaristům z Kosmonos, kteří se sem přestěhovali i s gymnáziem. Po druhé světové válce byl do kláštera umístěn internát. Na konci osmdesátých let přestal být využíván pro pravidelné bohoslužby. V roce 2002 se kostel kvůli špatné statice uzavřel a sloužil jen jako skladiště. V roce 2005 se vlastníkem kostela stal mladoboleslavský magistrát a poté jej Škoda Auto Vysoká škola začala využívat jako slavnostní síň. Slouží k akademickým slavnostem i veřejným koncertům klasické hudby.[6] Poslední mši v komorním společenství před tím, než se začal kostel používat jako síň sloužil zřejmě mladoboleslavský kněz Pavel Mach 28. června 2005.[5] Protože se jedná o konsekrovaný kostel trvale zasvěcený sv. Bonaventurovi, je jeho případné bohoslužebné využití možné.
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – arciděkanství Mladá Boleslav.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o jednolodní stavbu s úzkým polygonálně uzavřeným presbytářem.[2] Má ozdobnou novobarokní fasádu se štukaturami z roku 1902.[4] Kostel je členěný pilastry a vysokými okny se štukovými suprafenestrami a třemi portály. Na východním portálu se nachází letopočet 1711.[2]
Uvnitř je valená klenba s lunetami.[4] V lodi je kostel sklenut na přízední pilíře, do kterých jsou vestavěny tři páry bočních výklenkových kaplí. Zděná kruchta spočívá na třech arkádách, které jsou podklenuty třemi poli křížové klenby.[2]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]Do roku 2005 byl kostel zařízen následovně: nalevo od vchodu byl pseudobarokní oltář sv. Václava. Dále zde byl barokní oltář sv. Josefa. Byl portálový, sloupový a pocházel zřejmě z období kolem roku 1730. Nacházely se na něm sochy andělů a řezané antependium s motivem sv. Antonína, který vysvobozuje duše pekla. Byl dílem kosmonoského J. Jelínka. Na oltáři byl obraz podle originálu Vogla v. Vogelstein. Kazatelna byla stejného původu. Hlavní oltář byl rámový a měl mřížkový dekor, který nesli andělé. Na oltáři byly sochy sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Františka a sv. Antonína.[2] Sochy pocházely z dílny J. Jelínka mladšího.[4] Oltářní obraz byl dílem F. Laubnera z Liberce z roku 1777. Na druhé straně od presbytáře byl barokní oltář Panny Marie. Byl portálový a sloupový z období koelm roku 1740. Nacházela se na něm pozdně gotická tabule Immaculaty z konce 16. století. Dále byl oltář vybaven řezaným antependiem, na kterém bylo zobrazeno Klanění pastýřů, znak hrabat z Bubna a Vítězství Krista na peklem. Na oltáři byla barokní Pieta. Oltář sv. Aloise byl pseudobarokním dílem z období kolem roku 1900.[2] Tento mobiliář byl demontován a odvezen na jiné místo.[5]
Okolí kostela
[editovat | editovat zdroj]Před kostelem v malém sadě se nacházejí dvě výklenkové kaple z počátku 19. století a bývalý konvent minoritů a piaristů. Je barokní a pochází z let 1728–1737. Dobudován byl však až roku 1767. Jedná se o čtyřkřídlý objekt okolo lichoběžníkového rajského dvora. Je hladký. Nad západním křídlem je hranolová třípatrová věž, která je členěná lizénami. Věž nese cibulovou střechu. Dovnitř konventu byla umístěna řada portrétů přínivců a členů piaristického řádu ze 17. a 18. století.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 136–137.
- ↑ a b c d e f g h POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Mladá Boleslav, s. 402.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-18]. Identifikátor záznamu 146765 : Klášter piaristický, Mladá Boleslav. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 160.
- ↑ a b c Římskokatolická farnost Mladá Boleslav – Kostel sv. Bonaventury [online]. [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Klášter minoritů/piaristů s kostelem sv. Bonaventury v Mladé Boleslavi
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Bonaventury na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v klášterním kostele sv. Bonaventury, Mladá Boleslav (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby v klášterním kostele sv. Bonaventury, Mladá Boleslav na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Mladá Boleslav, kostel sv. Bonaventury
- Klášter minoritů/piaristů s kostelem sv. Bonaventury v Mladé Boleslavi na webu Hrady.cz
