Kostel svatého Šebestiána (Hora Svatého Šebestiána)
| Kostel svatého Šebestiána v Hoře Svatého Šebestiána | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Hora Svatého Šebestiána |
| Souřadnice | 50°30′39,01″ s. š., 13°15′5,41″ v. d. |
  Kostel svatého Šebestiána | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Chomutov |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Šebestián |
| Datum posvěcení | 1877 |
| Zánik | 15. března 1967 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novorománský |
| Výstavba | 1874–1876 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel svatého Šebestiána stával v Hoře Svatého Šebestiána v okrese Chomutov. Až do svého zániku býval farním kostelem ve farnosti Hora Svatého Šebestiána.[1] Stával ve východní části náměstí, která byla po demolici kostela změněna na park.
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Původní městský kostel založený v šestnáctém století Šebestiánem z Veitmile[2] vyhořel spolu s dalšími 109 domy při velkém požáru města dne 13. září 1854. Jeho trosky byly odklizeny až o dvacet let později v roce 1874. Ve stejném roce byla chomutovským stavitelem Josefem Dauschem[3] zahájena stavba nového kostela, který byl vysvěcen roku 1877. V šedesátých letech dvacátého století bylo pro špatný technický stav rozhodnuto o jeho demolici, ke které došlo 15.[3] nebo 25. března 1967.[2][4] Zboření kostela žádala také armáda, podle které mohl být významným navigačním bodem při útoku na blízké kasárny raketového vojska.[3]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Jednolodní kostel měl obdélný půdorys a pravoúhlý presbytář zakončený půlkruhovou apsidou. U jižní stěny lodi stála štíhlá hranolová věž[3] a malá sakristie. Drobná sanktusová vížka se zvedala také nad vyvrcholením východního štítu. Interiér byl zaklenutý pravděpodobně plackovou klenbou a apsida konchou.[5]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]Většina zařízení byla ze druhé poloviny devatenáctého století. Patřily k němu obraz Čtrnácti svatých pomocníků od malíře V. Hendlicha z roku 1860 a Pieta pod kruchtou od J. Wertschitzkého z Chomutova. Ze staršího kostela pocházely křtitelnice s cínovou nádobou z roku 1730 a krucifix z konce osmnáctého století.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 63.
- ↑ a b LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 8.
- ↑ a b c d URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. Ústecký kraj. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. Kapitola Zmizelé šebestiánské kostely, s. 44.
- ↑ Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hora Svatého Šebestiána, s. 61–62.
- ↑ Kostel sv. Šebestiána [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hora Svatého Šebestiána, s. 398.