Kostel svaté Anny (Ustroň)
| Kostel svaté Anny Ustroň Nierodzim | |
|---|---|
 Kostel svaté Anny v roce 2011 | |
| Místo | |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezsko |
| Obec | Ustroň Nierodzim |
| Souřadnice | 49°46′0,84″ s. š., 18°48′23,76″ v. d. |
  Kostel svaté Anny Ustroň | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | bílsko-żywiecká |
| Děkanát | Wisła |
| Farnost | Farnost svaté Anny v Ustroni Nierodzim |
| Status | farní kostel |
| Užívání | užíván |
| Zasvěcení | svatá Anna |
| Datum posvěcení | 1769 |
| Světitel | Józef Nepomucen Waldera |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1769 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | dřevo |
| Další informace | |
| Adresa | ulice Zabytkowa 23 43-450 Ustroń |
| Kód památky | R/301/50, 160/60 a 302/78 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Anny (polsky: Kościół św. Anny) je historický římskokatolický dřevěný kostel v Ustroni části Nierodzim, okres Těšín, Slezské vojvodství. Je farním kostelem farnosti svaté Anny v Ustroni Nierodzim děkanát Wisła diecéze bílsko-żywiecká.
Dřevěný kostel je zapsán v seznamu kulturních památek slezského vojvodství pod číslem 160/60 (R/301/50) z 27. února 1960 a A-302/78 z 21. dubna 1978[1] a je součástí Stezky dřevěné architektury v Slezském vojvodství.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kostel sv. Anny byl postaven v roce 1769 na místě původního kostela, který byl postaven protestanty na konci 16. nebo na začátku 17. století. Kostel od roku 1654 v rámci rekatolizace byl předán k užívání katolíkům.[2] Donátorem nového kostela byl Antoni Goczałkowski majitel Hermanic. V roce 1938 byla postavena věž. Opravy probíhaly v roce 1948, v letech 1965–1966 byl kostel celkově restaurován a další opravy proběhly v letech 1997–1998. V roce 2000 v blízkosti kostela byla postavena zvonice.[3] V roce 2007 byla opravena střecha (výměna šindelů).[4]
V roce 1929 byl kostel zapsán do seznamu památek vojvodským úřadem v Katovicích.[3]
Do roku 1978 byl filiálním kostelem farnosti ve Skočově.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Kostel je jednolodní dřevěná roubená stavba postavena na kamenné podezdívce zakončena polygonálním kněžištěm. Kostel je orientován kněžištěm na západ. Loď je obdélníková s plochým stropem, kněžiště je menší než loď s valeným stropem. Po stranách kněžiště jsou dvě stejné místnosti (nevystupují mimo hmotu kostela, prodlužují půdorys lodi). Z jižní strany je sakristie s emporou, ze severní strany je kaple, která má v patře pokladnici pro uložení cenných a méně užívaných liturgických předmětů.[3] Střecha nad lodí a závěrem je sedlová krytá šindelem. Věž má půdorys čtvercový, je vsazena nad východním průčelím lodi a je má cibulovou střechu zakončenou polygonální lucernou, která má cibulovou báň krytou šindelem ukončenou jehlou s makovicí a křížem. Věž a východní průčelí jsou bedněny deskami, střecha kostela a venkovní stěny jsou kryté šindelem.[5] Kolem kostela jsou otevřené soboty.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Vybavení interiéru je pozdně barokní z 18. a počátku 19. století. Hlavní oltář nad tabernákulem z 19. století nese obraz svaté Anny Samotřetí z roku 1704 a je zdoben sochami Boha Otce, po stranách sv. Josef a sv. Jakub Starší. Na epištolní straně je boční oltář zasvěcen Panně Marii. Na evangelijní je kazatelna pocházející z třetí čtvrtiny 18. století se zdobeným baldachýnem. Na baldachýnu jsou vyobrazení Víry, Naděje a Lásky. Polychromie je rokoková na bílém podkladu. Kaple je využívána o velikonočních svátcích jako Boží hrob, o vánočních pro jesličky.
Hudební kruchtu s varhany podpírají dvě dvojice sloupů. Ve střední části je kruchta předsazená.
Varhany z 18. století byly přestavěny firmou Biernacki v třicátých letech 20. století.[6] V roce 1983 a 1999 byly varhany opravovány.[3]
Zvonice
[editovat | editovat zdroj]U kostela sv. Anny byla v roce 2000 postavena zvonice, kterou projektoval Rafał Rypulak. Konstrukce zvonice je železobetonová krytá dřevěným šindelem, je vysoká 34,5 m.[3][4] Ve zvonici jsou zavěšeny čtyři zvony ulité ve zvonařské dílně Zbigniewa Felczyńského v Taciszowě.
Zvony (podle hmotnosti, v závorce ladění zvonů): Kristus král o hmotnosti 1200 kg (e), Maria 580 kg (gis), sv. Anna 350kg (h), sv. Jan Pavel II. 150 kg (e).[7] Zvony byly vysvěceny 8. prosince 2000 a druhý den zavěšeny.[8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel sv. Anny obtočen nekrytými sobotami -
Interiér -
Zvonice z roku 2000 -
Věž kostela
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół św. Anny w Ustroniu na polské Wikipedii.
- ↑ Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. [cit.2018-01-07]. Dostupné online Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. S. 38 (polsky)
- ↑ Drewniany kościół pw. św. Anny w Ustroniu Nierodzimiu. www.slaskie.travel [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c d e KOPERNIK, Leon. Regionalna Pracownia PTTK w Katowicach - Katalog Kościołów Drewnianych - Ustroń - Nierodzim. krajoznawca.org [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b Kościół pw. św. Anny w Ustroniu-Nierodzimiu - Platforma e-Usług Kulturalnych. www.peuk.fiiz.pl [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ Kościoły drewniane. www.kosciolydrewniane.pl [online]. [cit. 2018-01-07]. Záložka: Polska>levý sloupec: ŚLASKIE, otevři: Ustroń Nierodzim. Dostupné online. (polsky)
- ↑ BROL, Marcin. Organy - Polskie Wirtualne Centrum Organowe. www.organy.art.pl [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Średni Dzwon (580kg) Kościół Św.Anny w Ustroniu-Nierodzimiu.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Archivováno 24. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ SUCHA, W. Nowe dzwony. Gazeta Ustrońska. 2000-12-14, čís. 50, s. 1 a 4. Dostupné online. ISSN 1231-9651.[nedostupný zdroj]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SZEWCZYK, Weronika: Wokół Beskidu Śląskiego - przewodnik turystyczny. Wyd. 1. Kraków: Wydawnictwo "Compass", 2012, s. 46. ISBN 978-83-7605-333-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Anny na Wikimedia Commons
