Přeskočit na obsah

Kostel svaté Alžběty Uherské (Bratislava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o „modrém kostele“. O klášterním kostele pojednává článek Klášter alžbětinek (Bratislava).
Kostel svaté Alžběty
Kostel svaté Alžběty
Kostel svaté Alžběty
Místo
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBratislavský
OkresBratislava I
ObecBratislava
Souřadnice
Kostel svaté Alžběty Uherské (Bratislava)
Kostel svaté Alžběty Uherské (Bratislava)
Základní informace
Církevřímskokatolická
ProvincieZápadní
DiecézeBratislavská
DěkanátBratislava-Stred
ZasvěceníAlžběta Uherská
Architektonický popis
ArchitektÖdön Lechner
Stavební slohsecese
Výstavba1909–1913
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled z Bezručovy ulice

Kostel svaté Alžběty, známý také jako Modrý kostelík (slovensky Modrý kostolík) je secesní katolický kostel v Bratislavě. Nachází se ve východní části bratislavského Starého města. Byl postaven v letech 19091913 podle projektu maďarského architekta Ödöna Lechnera.

Interiér kostela

Kostel leží v centru Bratislavy na Bezručově ulici v sousedství gymnázia Grösslingova. Kostel a přilehlá fara byla mezi prvními stavbami, které byly v Bezručově ulici začátkem 20. století postaveny. Původně patřil do areálu školy a sloužil gymnáziu jako kaple. Je zasvěcen uherské světici, sv. Alžbětě Durynské, dceři Ondřeje II. z rodu Arpádovců. Sv. Alžběta se pravděpodobně narodila na Bratislavském hradě. Kostel byl pojatý jako její symbolické mauzoleum.

Stavba byla provedena v letech 19091913 podle projektu maďarského architekta Ödöna Lechnera. Jeho základní kámen položil 23. srpna 1909 Šimon Való, zástupce ostřihomského arcibiskupa Klaudia Františka Vaszaryho. Listinu pro příležitost kladení základního kamene sestavil profesor gymnázia Jozef Volker. Text začíná slovy: „Jsem kostel pojmenovaný po sv. Alžbětě z rodu Arpádovců. Postavit mě dalo uherské královské Ministerstvo kultury a školství, díky obětavosti obyvatel svobodného královského města Bratislavy, v sousedství nově postaveného královského katolického gymnázia.“

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednolodní secesní kostel s postranní válcovitou věží zakončenou střechou přilbicovitého tvaru. Charakteristická je modrá omítka a na valbové střeše krytina s modrým glazováním. Dekorace vnějších povrchů se vyznačují vrstvením barevně odlišných omítek a členěním do polí orámovaných ozdobnými pásy. Na hlavní fasádě je italská mozaika sv. Alžběty. Klenby jsou zhotoveny ze železobetonu. Stavbu řídil bratislavský stavitel Anton Durvay. 26. června 1910 byl slavnostně vztyčen kříž kostela a 14. května 1911 byly zavěšeny zvony.

Hlavnímu oltáři dominuje mozaika se sv. Alžbětou držící v náručí růže. Nad oltářem je zavěšen obraz sv. Alžběty rozdávající milodary od Júliusa Túryho z roku 1911. Růže jakožto květina spojená s legendou o sv. Alžbětě je také motivem drobné secesní ornamentální výzdoby interiéru. Interiér dále zdobí socha sv. Alžběty z carrarského mramoru od A. Rigeleho.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol svätej Alžbety (Bratislava) na slovenské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • (slovensky) Anton Bagin a kolektiv: Kostoly a kaplnky hlavného mesta SSR Bratislavy, Cirkevné nakladateľstvo, Bratislava 1988, str. 136-139, ISBN
  • (slovensky) Matúš Dulla a kolektiv: Architektúra Slovenska v 20. storočí, Slovart, Bratislava 2002, str. 30-32, ISBN 80-7145-684-5
  • (slovensky) Štefan Holčík a kolektiv: Umenie Bratislavy – Obrazový sprievodca pamiatkami mesta, Tatran, Bratislava 1987, str. 380-381
  • (slovensky) Kolektiv autorů: Bratislavské kostoly, Uniapress, Bratislava 1991, str. 15, ISBN 80-85313-25-1
  • (slovensky) Elena Lukáčová a kolektiv: Sakrálna architektúra na Slovensku, KT, Komárno 1996, str. 156-157, ISBN 80-88804-67-1
  • (slovensky) B. Pavlendová: Technická správa – Akcia gymnázium na ulici Červenej armády, Pamiatkový ústav, Bratislava 1988, str. 2-8
  • (německy) / (slovensky) Adolph Stiller, Štefan Šlachta a kolektiv: Architektúra Slovenska – Impulzy a reflexia, Slovart, Bratislava 2004, str. 74-75, ISBN 3-7025-0473-7
  • (slovensky) Andrej Szőnyi a kolektiv: Tak rástla Bratislava, Pallas, Bratislava 1978, str. 180-181
  • (slovensky) Ladislav Šášky: Pamiatky Bratislavy, Bratislavská informačná služba, Bratislava 1997, str. 82, ISBN 80-85127-35-0

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]