Kostel Povýšení svatého Kříže (Chrudim)
Kostel Povýšení svatého Kříže (Chrudim) | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Pardubický |
Okres | Chrudim |
Obec | Chrudim |
Lokalita | městský hřbitov v Chrudimi |
Souřadnice | 49°56′37,51″ s. š., 15°47′25,95″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | Královéhradecká |
Vikariát | chrudimský |
Zasvěcení | Povýšení svatého Kříže |
Architektonický popis | |
Typ stavby | kostel |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Kód památky | 34494/6-794 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřbitovní kostel Povýšení svatého Kříže se nalézá na městském hřbitově v okresním městě Chrudim.[1] Areál kostela je spolu s hrobkou rodiny Popperovy a hrobem Antonína Františka Rybičky chráněn od roku 1958 jako nemovitá kulturní památka ČR.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kostel Povýšení svatého Kříže je poprvé písemně doložen jako farní kostel k roku 1349 v osadě románského původu na předměstí města Chrudim. Z původního kostela se nedochovaly žádné relikty. Po husitských válkách byl využíván již jenom jako hřbitovní kostel.
Jádro nynějšího kostela pochází z doby kolem roku 1531 - což dokládají pozdně gotický sanktuář, stojky ostění severného portálu lodi a zbytky gotických konzol a letopočet nalezený v 19. století pod omítkou kostela.
Na přelomu 16. a 17. století proběhla přestavba kostela, při které byla žebrová klenba presbytáře nahrazena renesanční klenbou. Fragmenty gotických žeber byly použity do zdiva opěráků.
Venkovní kamenná kazatelna z doby kolem roku 1605 byla přemístěna v 19. století k severní straně kostelní lodi.
V letech 1673 - 1677 bylo upraveno západní průčelí s předsíní a v lodi opraven dřevěný strop. Asi z 18. století pochází sakristie a kostnice.
Renesanční klenba byla odstraněna při regotizaci kostela, kterou provedl v letech 1864 - 1865 architekt František Schmoranz starší.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Orientovaný jednolodní kostel Povýšení svatého Kříže[4] stojí volně v areálu městského hřbitova. Kostel je omítnut vápennou maltou, opěrné pilíře z pískovcových kvádrů nejsou omítmuty.
Před hlavní průčelí kostela předstupuje novogotická otevřená předsíňka na 2 válcových sloupcích se 3 hrotitými oblouky a křížkem. Nad předsíňkou je v průčelí kostela kruhové okno a nad ním je ve výklenkové hrotité nice v průčelí umístěn kamenný krucifix. Trojúhelný štít průčelí kostela je zakončen kamennou fiálou.
Po obvodu kostelní lodi je umístěno 16 náhrobních kamenů.[5] Boky kostelní lodi podepírají tři opěrné pilíře na každé straně a kostelní loď je osvětlena třemi vysokými hrotitými okny. Z levého okna na severní straně kostelní lodi vede sedlový portál na malou kamennou kazatelnu. Střecha kostelní lodi je kryta taškami. Nad lodí se nachází oplechovaná sanktusníková věžička s lucernou s hrotitými okénky a křížkem.
Presbytář podepírá šest opěrných pilířů, je osvětlen třemi vysokými hrotitými okny. U severní stěny presbytáře se nachází kamenný, úzký, obdélníkový přístavek sakristie s pultovou střechou. Střešní krytinu tvoří eternitové šablony. Na východní stěně presbytáře je pod oknem umístěna novogotická náhrobní deska starosty Jana Martiniho.
Vnitřní zařízení kostela pochází z 19. století.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
průčelí kostela Povýšení svatého Kříže v Chrudimi
-
Náhrobní kameny na zdi kostela
-
Náhrobní deska starosty Martiniho
-
Kamenná kazatelna u kostela Povýšení svatého Kříže v Chrudimi
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]- ↑ fotogalerie kostela Povýšení svatého Kříže [online]. mapy.cz [cit. 2025-01-29]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Kříže se 2 hrobkami na hřbitově [online]. památkový katalog [cit. 2025-01-29]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 545.
- ↑ CHYTIL, Karel; HLÁVKA, Josef. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, 11: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Chrudimském. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. 223 s. Dostupné online. S. 96 - 100.
- ↑ ŠOLTA, Antonín. Nápisy na kamenných tabulích náhrobních na hřbitovech chrudimských. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze. 1898, roč. 6, čís. 2, s. 51 - 63. ISSN 1210-9266.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Povýšení svatého Kříže (Chrudim) na Wikimedia Commons