Kostel Narození Panny Marie (Domažlice)
| Kostel Narození Panny Marie v Domažlicích | |
|---|---|
.jpg) Kostel Narození Panny Marie | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Domažlice |
| Obec | Plzeňský |
| Souřadnice | 49°26′25,62″ s. š., 12°55′47,71″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | domažlický |
| Farnost | Domažlice |
| Zasvěcení | narození Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | 2. polovina 13. století |
| Další informace | |
| Ulice | Náměstí Míru |
| Kód památky | 33741/4-2290 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Narození Panny Marie v Domažlicích je farní kostel domažlické farnosti. Založen byl ve druhé polovině třináctého století a dochovaná podoba je výsledkem pozdně barokních a mladších úprav. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Podle Jiřího Kuthana byl kostel založen okolo roku 1270, popř. v sedmdesátých letech třináctého století. V raně gotické fázi měl podobu obdélné dvoulodní síně, v níž loď a kněžiště prostorově splynuly.[2] V patnáctém století proběhla přestavba, při níž byla postavena klenba a dispozice změněna na trojlodí.[3] Podle Vladislava Razíma byl kostel trojlodní už v raně gotické fázi a na straně kněžiště měl jednu či dvě hranolové věže, částečně dochované v kostelním zdivu.[4]
Autorem barokních úprav realizovaných v letech 1751–1756 byl Jiří Záhořík, který své plány údajně konzultoval s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Novobarokní fasády z let 1902–1903 navrhl architekt Václav Kaura.[5]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Emanuel Poche kostel charakterizoval jako jednolodní, bez vyznačeného oltářního prostoru, a s boční chodbou klenutou čtyřmi poli křížové žebrové klenby. V jednom z polí se nachází kaple svaté Barbory a k severní straně je přiložena kaple Panny Marie zaklenutá plackovou klenbou. K jižní straně kostela přiléhá trojboce uzavřená barokní předsíň s trojicí vchodů. Zakončuje ji atika se sochami archanděla Michaela, svatého Petra a svatého Pavla z roku 1746 od sochaře Františka Ringelhahna. Stěny lodi prolamovala původně hrotitá okna, v baroku snížená záklenkem a zdůrazněna supraportou.[3]
.jpg)
Z raně gotické fáze se dochovaly dva portály. Jednodušší portál na západní straně je zazděný.[3] Druhý portál propojuje předsíň s chrámovou lodí. Jeho ostění je členěné dvojicí pravoúhlých ústupků se vsazenými štíhlými sloupky, které přechází i do profilace záklenku. V nábězích záklenku jsou umístěny štíhlé hlavice zdobené stylizovanými plastickými listy.[2]
Loď je zaklenutá třemi poli plackové klenby, oddělenými zdvojenými pásy. Klenbu zdobí malby výjevů ze života Panny Marie. V západní části se nachází kruchta, podklenutá valenou klenbou, s freskou svaté Cecilie od Františka Julia Luxe. Stejný malíř je autorem iluzivní malované architektury hlavního oltáře a nástěnné malby v kapli svaté Barbory. Součástí oltáře je také socha Madony od mnichovského sochaře F. N. Rietzlera z roku 1876. Retabulum, původně umístěné v kapli svaté Barbory, zhotovil roku 1744 pražský stříbrník A. Karer.[3]
V prostoru hlavního oltáře se nachází dva protějškové boční oltáře ze druhé třetiny osmnáctého století. Zdobí je mřížkové a rokajové ornamenty a sochy svatého Petra a Pavla, svatého Kryštofa a svatého Jakuba. Po pravé straně lodi je umístěn konkávně prohnutý oltář svaté Anny se sochou patronky od Františka Ringelhahna. Jeho protějškem je oltář Piety ze třetí čtvrtiny osmnáctého století.[3]
.jpg)
V kapli svaté Barbory je umístěn gotizující oltář se sochou svatého Václava z devatenáctého století a v kapli Panny Marie Růžencové se nachází raně barokní portálový oltář ze druhé poloviny sedmnáctého století a dřevěná křtitelnice z poloviny osmnáctého století. K dalšímu vybavení kostela patří rokoková kazatelna se sochou Krista Dobrého pastýře od Františka Ringelhahna, varhany ze druhé poloviny osmnáctého století nebo pontifikální křeslo s baldachýnem.[3]
V jihozápadním nároží kostela stojí okrouhlá věž s průměrem 8,2 metru. Její stáří je nejasné: může pocházet z období od třináctého do patnáctého století. Byla stavěna postupně a dochované výšky dosáhla roku 1545. Původně byla od kostela oddělena úzkou uličkou.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-02-23]. Identifikátor záznamu 145403 : Kostel Narození Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b KUTHAN, Jiří; MÜLLER, Jiří; CHODURA, Radko. Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely. Vimperk: Tina, 1994. 582 s. ISBN 80-85618-14-1. S. 106–107.
- ↑ a b c d e f Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 313–314.
- ↑ a b RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 167–168.
- ↑ Kostel Narození Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Narození Panny Marie na Wikimedia Commons
