Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Katusice)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Katusicích | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí P. Marie v Katusicích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Katusice |
| Souřadnice | 50°26′46,69″ s. š., 14°46′45,08″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Kováň |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost Kováň |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Datum posvěcení | 13. září 1857 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novogotika |
| Výstavba | 1853–1857 |
| Specifikace | |
| Délka | 24 m |
| Šířka | 9 m (loď) + 3 m (sakristie) |
| Umístění oltáře | na východ |
| Stavební materiál | kámen, cihly a zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | nám. Budovatelů, Katusice |
| Kód památky | 36606/2-3597 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický filiální[1] kostel Nanebevzetí Panny Marie v Katusicích v okrese Mladá Boleslav je novogotická sakrální stavba[2] stojící na návsi obce. Od roku 1987 je chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní gotický kostel v místě byl připomínán roku 1352.[4] V průběhu dějin byl několikrát přestavovaný.[2] Nově byl postaven asi ve druhé poloviny 16. století v opožděně gotickém slohu. Tento kostel vyhořel 25. května 1847[5]. V letech 1853–1857 byl nově novogoticky přestavěn a zařízen. Vysvěcen byl 13. září 1857.[5] Tato nová stavba byla opravována v letech 1876 a 1910.[4]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem a obdélnou sakristií po jižní[5] straně. Před západním průčelím se nachází hranolová věž. Zevně je opatřena opěráky. Okna má kostel hrotitá bez kružeb.[4]
Klenba je upravena asi podle původní klenby předchozího kostela po roce 1853. Konzoly jsou původní. Loď je sklenuta třemi poli křížové klenby s hřebínkovými žebry, které spočívají na renesančních konzolách. Triumfální oblouk je hrotitý, vysoký 7,66 m a široký 3,71 m.[5] Presbytář je zaklenut paprsčitě na renesanční konzoly. V jižní zdi presbytáře je hrotitý portál vedoucí do sakristie. V severní zdi je původní kamenné sanktuárium[4] (obdélné s horním tympanonem zdobeným trojlistem, mřížka nýtovaná z plochých pásků).[5]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]Zařízení je pseudogotické.
Hlavní oltář
[editovat | editovat zdroj]Hlavní oltář je zhotoven podle návrhu Josefa Žáka z roku 1855. Dílo provedl Josef Dvořák z Jičína v roce 1857. Oltář je trojdílný s vyšším středem a křídly, všechny tři díly jsou zakončeny vimperky.[5] Centrální obraz Nanebevzetí Panny Marie signován „Josef Žák 1856“. Na konzolách po stranách střední části oltáře[5] se nacházejí sošky sv. Cyrila a sv. Metoděje od Josefa Maxe (podle Tomana od J. E. Krondela).
Presbytář
[editovat | editovat zdroj]Na zdech presbytáře na pseudogotických konzolách jsou sošky sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Nepomuckého. Jedná se o kvalitní díla expresivního baroka z období kolem roku 1740, které pocházejí asi z dílny kosmonoských Jelínků.
Boční oltáře
[editovat | editovat zdroj]Boční oltáře jsou stejně jako hlavní oltář zakončeny vimperky. Na pravém boční oltáři je obraz sv. Jana Nepomuckého. Na levém bočním oltáři je obraz sv. Václava z roku 1857. Oba jsou dílem Josefa Žáka.
Kazatelna
[editovat | editovat zdroj]Dřevěná novogotická osmiboká[5] kazatelna byla zhotovena podle návrhu Josefa Žáka Josefem Dvořákem. V pěti polích zakončených jetelovou kružbou jsou na ní obrazy evangelistů a Rozsévače od Josefa Žáka.[5]
Obrazy pod kruchtou
[editovat | editovat zdroj]- Obraz Nanebevzetí Panny Marie, který pochází z původního hlavního oltáře. Je signován „Filip Mazanec, 1666“. Obraz je velmi poškozený. Na zadní straně nese nápis o opravě a přenesení pod kruchtu z roku 1776.[5]
- Obraz Bolestné Panny Marie, snad z 1. čtvrtiny 18. století, na místo byl přenesen ze zámecké kaple ve Skalsku v roce 1793.[4]
- Obraz Nanebevzetí Panny Marie z novějšího oltáře od A. Košateckého z Bakova z roku 1822.
Loď
[editovat | editovat zdroj]- Erbovní náhrobní kámen z roku 1690[4]
- Obraz Svaté rodiny od Josefa Žáka z roku 1857
- Obrazy Krista v Emauzích a Nejsvětější Trojice sign. „Jan Kroupa 1857“
Zvony
[editovat | editovat zdroj]Seznam zvonů doložených ve věži a sanktusníku kostela:[5][6][7]
| Název zvonu | Výzdoba | Nápis | Průměr | Historie zvonu | Stav |
|---|---|---|---|---|---|
| sv. Václav | akantový pás, pás z dubových listů, reliéf sv. Václava | POBUDEM, Nebudem SVEta NEPŘEBUDEM ZAZNÍVÁ TŘÍ ZVONŮ HLAS JESU KRISTE SPASIŽ NÁS SVATÝ VÁCLAVE ORODUJ ZA NÁS PŘELIL KAREL BELLMAN C. K. DVORNI ZWONAŘ V PRAZE 1860 | 58 cm | Zvon přelitý Karlem Bellmanem v roce 1860 ze staršího zvonu (sv. Václava a Zikmunda z roku 1614) zničeného požárem kostela roku 1847 | Neznámý |
| sv. Šimona a Judy | maskarony, reliéf sv. Šimona, erb | IOHANN GEORG KÜHNER GOSS MICH IN PRAG/ SVB BATRONATU ILLUSTRISSIMI SACRI ROMANI IMPERII D: D: IOSEPHI WENCESLAY COMMITIS IN WVRBEN ET FREI DENTHAL ANNO 1764
Na srdci: 1765/ I. C. 1769/ 1855 |
100 cm | Zvon z roku 1764, jako jediný ze čtyř odolal požáru v roce 1847. | Zrekvírovány za první světové války |
| P. Marie | maskarony, reliéf P. Marie | KDYŽ SE PSALO LÉTA PÁNE NAD TISÍC A OSM SET ČTYŘICET A SEDM LET ROZLIL SE PO BLESKU RÁNE ZWON JENŽ TŘI STA PATNÁCT LET ZNÍVAL NA ZVONICI TÉ. ZE SLITINY ROZLITE NOVÝ ZVON TEN JEST PŘELIT KE CTI BOŽÍ A MARIE PANNY UCHOVEJ OD BLESKU RÁNY BOŽE, CHRÁM I DUM A LID/ ZA PATRONÁTV DĚDICU PO VYS. VROZ. PANU PANU JOSEFU HRABĚTI ZE ŠPORKV PŘELIL KAREL BELLMANN C. K. DVORNI ZVONAŘ V PRAZE 1866 | 105 cm | Zvon přelitý Karlem Bellmanem v roce 1866 ze staršího zvonu (ze sv. Václava z roku 1532) zničeného požárem kostela roku 1847 | |
| Sanktusník | Zvon pořízený za 52 zl. roku 1857 jako náhradu za zničený požárem | ||||
| sv. Václav | reliéf sv. Václava | Leta bozyho tisiciho pyetisteho xxxiie ke cty a chwale panv bohv a wssyem swatym tento zwon dyelan od mystra tomasse w lytomyerzicych za knieze walentyna z kowanye toho czasv fararze a dukatṽ | Zvon z roku 1532 od zvonaře Tomáše z Litoměřic, zničen požárem v roce 1847 | Zničeny 1847 | |
| sv. Václav a Zikmund | reliéf Vraždění neviňátek, reliéf sv. Václava a Zikmunda | TEHDY HERODES WIDA ZE BY OKLAMAN BYL OD MVDRCV ROZHNEVAL SE NARAMNIE A POSLAW HABARTY ZMORDOWAL WSSECKY DYTKY KTEREZ BYLI V BETLEME Y WE WSSECH KONCZINACH GEO/ NE NAM PANE NE NAM ALE GMENV TWEMV DEI CHWALV K. W. C. Z./ Kdoz wierzy w sina boziho matt zywot wieczny a na saud neprzyde a przyde z smrti do zywota to Krystus powiedel./ Aby zwvkem zwonv tohoto wiernym krzestianum schvze gich spoleczne k slowv bozimu a k chwaleni gmena geho swateho w znamost se vwozovali pro potrzebu a ku poctiwosti obce vdielan zwon ten od gakuba zwonarze melniczkeho w mieste mladem boleslawy nad gizerav leta panie 1614. | Zvon z roku 1614 od zvonaře Jakuba Mělnického z Mladé Boleslavi, zničen požárem v roce 1847 | ||
| Sanktusník | LETHA M. D. LXXX. SLIT OD PETRA W BOLESLA. | Zvonek z roku 1580 od boleslavského zvonaře Petra, zničen během požáru kostela roku 1847 |
Okolí kostela
[editovat | editovat zdroj]Nedaleko kostela, na křižovatce cest na Líny a Bělou pod Bezdězem stála kaple sv. Floriána z roku 1745. Opravena byla v roce 1821. Dne 30. července 1966 byla silně poškozená kaple zbořena.[8]
Na návsi se nacházela socha sv. Jana Nepomuckého stojící na kalichovitě vydutém soklu. Šlo o kvalitní barokní práci datovanou českým chronogramem roku 1737. Opravována byla v roce 1824 a 1936. Roku 2008 byla z důvodu špatného technického stavu přemístěna do budovy obecního úřadu. Na původní místo má být umístěna kopie.[9]
Dva lité kříže nacházející se v obci pocházejí z 19. století.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Průčelí s věží -
Vstup do kostela -
Presbytář kostela
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 95–96.
- ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 283.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 148471 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Katusice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Katusice /Mladá Boleslav/, s. 46.
- ↑ a b c d e f g h i j k ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. Kapitola Katusice, s. 353–362.
- ↑ Katusický zpravodaj [online]. Katusice: 2014-06 [cit. 2021-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-25.
- ↑ Kostel Na Nebe vzetí Panny Marie :: Katusice. katusice.webnode.cz [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
- ↑ KUNTOŠ, Václav. S. 2. Katusický zpravodaj [online]. Obecní úřad v Katusicích, 2016-09 [cit. 2022-04-17]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-20.
- ↑ SOVICKA169. Čeština: Socha svatého Jana Nepomuckého, východní strana návsi, Katusice.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve filiálním kostele Nanebevzetí Panny Marie, Katusice (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve filiálním kostele Nanebevzetí Panny Marie, Katusice na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Katusice, kostel Nanebevzetí Panny Marie
