Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Cínovec)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci | |
|---|---|
,_Kath_Kirche_Mari%C3%A4_Himmelfahrt.jpg) Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Dubí |
| Lokalita | Cínovec |
| Souřadnice | 50°43′57,92″ s. š., 13°46′34,4″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | teplický |
| Farnost | Cínovec |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o NOCI KOSTELŮ |
| Současný majitel | Město Dubí |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1729–1732 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 43509/5-2575 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní[1] kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci v okrese Teplice v Ústeckém kraji je barokní sakrální stavba postavená v letech 1729 až 1733.[2] Kostel, obklopený starým horským hřbitovem, stojí v dolní části vsi u koupaliště při česko-německé hranici. Kostel je chráněný jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Cínovecký kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vybudován na místě staršího svatostánku mezi roky 1729 až 1733[2] coby jeden z ústředních nástrojů rekatolizace, kterou v té době na – navzdory Obnovenému zřízení zemskému – drtivě lutheránském Cínovci realizovala od roku 1728 jezuitská misie.[4] Část zařízení kostela pocházela ještě z doby před výstavbou barokního objektu, například jeden z později zničených zvonů pocházel již z 15. století a skříňový pozdně gotický oltář pochází z první poloviny 16. století.
Během druhé poloviny 20. století a na počátku 21. století byl kostel ve značně zchátralém stavu. Nakonec jej převzalo do vlastnictví město Dubí a v roce 2017 zahájilo opravy. Rekonstrukce, která stála celkem 10,5 milionů korun, byla dokončena v roce 2023. Kostel bývá otevřen pro veřejnost při různých kulturních a společenských událostech, jako je například Noc kostelů nebo při sousedském česko-německém setkání, pořádaném pod názvem „Hraniční buk“.[5]
Popis
[editovat | editovat zdroj].JPG)
Kostel je jednolodní stavba s trojboce uzavřeným odsazeným presbytářem a hranolovou věží nad štítovou stěnou. Průčelí kostela je s mělkým středním rizalitem. Je zakončeno trojúhelníkovým štítem a členěno pilastry. Jeho portál je pravoúhlý. Okna jsou oválná a polokruhová.[6]
Loď kostela je zaklenuta plackou. Presbytář má valenou klenbu s lunetami. Na stěnách jsou rokokové malby od V. Roitha z Kadaně pocházející z roku 1792.[6]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]
Skříňový pozdně gotický oltář pochází z 1. poloviny 16. století. Je na něm polychromová dřevořezba Madony s Ježíškem. Na křídlech oltáře se nacházejí výjevy z mariánské legendy: Zvěstování, Narození, Klanění a Madona se sv. Annou. Na rubu křídel oltáře jsou pozdně gotické obrazy ze života Panny Marie.[6]
Věž
[editovat | editovat zdroj]
Průčelní věž je nepřístupná. Původně se zde nacházel blíže neznámý zvon z 15. století. Celkem zde v minulosti byly tři zvony od Valentina Lišáka z roku 1732, které byly zkonfiskovány za první světové války. Kostel je většinou uzavřený a mše se v něm nekonají. Kolem kostela je starý hřbitov.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 35.
- ↑ a b Kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-20]. Identifikátor záznamu 155811 : Kostel Narození Panny Marie, Libochovany. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ WOLF, Jiří. Jezuitská misie na Cínovci v letech 1728–1731. In: BOBKOVÁ-VALENTOVÁ, Kateřina; HOJDA, Jiří; HAVLÍK, Jiří M. Amicitiae vinculum potens et praevalidum: vějíř pohledů do náboženského a kulturního života barokní společnosti k poctě Ivany Čornejové a Marie-Élizabeth Ducreux. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2022. Dostupné online. ISBN 978-80-246-5039-5. S. 190–199.
- ↑ VITÁSKOVÁ, Jana. Cínovecký kostel je opravený. Památku na krušnohorském hřebeni zachránilo město Dubí [online]. Český rozhlas Sever, 2023-08-27 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Cínovec /Teplice/, s. 162–163.
