Kostel Božího Těla (Oreb)
| Kostel Božího Těla | |
|---|---|
 Kostel Božího Těla na Orebu v roce 2010 | |
| Místo | |
| Obec | Třebechovice pod Orebem |
| Souřadnice | 50°12′7,92″ s. š., 15°59′26,16″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | královéhradecká |
| Farnost | Třebechovice pod Orebem |
| Zasvěcení | Slavnost Těla a Krve Páně |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | Novobaroko |
| Výstavba | 1835 |
| Další informace | |
| Kód památky | 23844/6-716 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel Božího Těla na Orebu byl postaven v roce 1835 v novobarokním slohu zásluhou národního buditele dr. Jana Theobalda Helda na místě staršího dřevěného kostelíku z roku 1528, který byl zbořen v roce 1826 z důvodu špatného technického stavu.[1] Současný kostel byl postaven v roce 1835 a v letech 1935 a 1994 až 1996 byl opravován.[2] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Jedná se o jednolodní kostel.[2] Okolo kostela se nachází hřbitov a železný kříž umístěný na kamenném podstavci ze začátku 19. století, který pravděpodobně pochází z dílny Mělnických. Vyjma toho jsou do pilířů hřbitovní brány zazděny dva náhrobní kameny pocházející z 18. století.[4]
K oslavě vysvěcení nově postaveného kostela byla složena píseň „Otevřen již stánek Boží s archou Hospodinovou“.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na vrcholku kopce Oreb se již před stavbou dřevěného kostelíka nacházela kaple, která byla zbourána neznámo kdy. Jako možné vysvětlení zboření se uvádí buď zničení kaple husitskými orebity v roce 1420 nebo zboření kvůli stavbě nového dřevěného kostela v roce 1528.[1] Dřevěný kostel vznikl na popud Zdeňka Trčky z Lípy v roce 1528.[1] Roku 1600 kostelík vyhořel a následně byl roku 1635 vydrancován.[2] Od roku 1666 se nacházela na vrchu Oreb kostnice, která ale byla roku 1819 zákonem zrušena. Kosti, které se v ní nacházely, byly zakopány na místě dnešního kříže, který se na lokalitě nachází.[5]
V roce 1785 byl opraven,[6] nicméně kostelík v čase postupně chátral, až musel být v roce 1826 stržen.[1] Po jeho stržení se zvažovalo, že by se na vrchu postavil nový kostel z iniciativy Hana Theobalda Helda[2] a to na způsob Pantheonu, k čemuž byl vypracován i plán. Nicméně proti návrhu se zvedla nevole a tak nebyly tyto plány uskutečněny.[6] V roce 1835 byl na vrcholku postaven na popud národního buditele dr. Jana Theobalda Helda barokní kostel dle přepracovaného návrhu. Návrh přepracoval F. Pavíček a stavbu prováděl zedník J. Chládeček a kameník J. Franc.[6]
Během mobilizace armády Československa v roce 1938 sloužila věž kostela jako hláska protiletecké obrany pro Hradec Králové.[1] Roku 1935 a později mezi lety 1994 až 1996 byl kostel rekonstruován.[2]
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Kostel Božího Těla je jednolodní kostel,[2] který má v centrální části loď čtvercového půdorysu se zkosenými rohy. K této lodi je na východní straně připojena půlkruhová apsida s obdélníkovou sakristií. Ta je příčně uložená v ose a při západní straně se nachází hranolová věž.[6]
Výzdoba
[editovat | editovat zdroj]V apsidě u hlavního oltáře se nachází obraz Proměnění páně vzniklý mezi lety 1834 až 1835, který namaloval Fr. K. Waldherr.[6] Dále je zde k vidění dvojice bočních obrazů v podobě Karlovské pany Marie (z první poloviny 19. století) a Poslední večeře pocházející pravděpodobně ze stejné doby.[6] Stěny lodi zdobí obrazy Svatý Jan Křtí a Salome.[4]
Okolí
[editovat | editovat zdroj]Okolo kostela Božího Těla se nachází hřbitov, u nějž nepanuje shoda, kdy se zde začalo pohřbívat.[5] Dochované prameny uvádí, že pohřbívání zde probíhalo již od první poloviny 17. století. Hřbitov se dočkal roku 1876 rozšíření a nového oplocení. Nově rozšířený kostel byl vysvěcen děkanem J. Reisem z Hradce Králové.[5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hřbitov u kostela, který byl roku 1876 rozšířen a znovuoplocen -
Hřbitov a kostel -
Kostel Božího Těla -
Průčelí kostela s věží -
Boční pohled
,_na_vrchu_Oreb_02.JPG)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Oficiální stránka obce Třebechovice - O Orebu [online]. [cit. 2011-09-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Kolektiv autorů, Třebechovice pod Orebem, vydalo město Třebechovice pod Orebem, 2004, str. 31.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-05]. Identifikátor záznamu 134869 : kostel Božího Těla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b POCHE, Emanuel, str. 87.
- ↑ a b c Kolektiv autorů, Třebechovice pod Orebem, vydalo město Třebechovice pod Orebem, 2004, str. 40.
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Svazek 4. T-Ž. Praha : Academia, 1982. 636 s. Kapitola Třebechovice pod Orebem, str. 86.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Královéhradeckém. Svazek XIX. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1904. Dostupné online. S. 189–191.[nedostupný zdroj]
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Svazek 4. T-Ž. Praha: Academia, 1982. 636 s. Kapitola Třebechovice pod Orebem, s. 86–87.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Božího Těla na Wikimedia Commons
