Kopřiva lužní

Kopřiva lužní
	Kopřiva lužní (Urtica kioviensis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	chybí údaje
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	růžotvaré (Rosales);
Čeleď	kopřivovité (Urticaceae);
Rod	kopřiva (Urtica);
Binomické jméno
	Urtica kioviensis; Rogow., 1843
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopřiva lužní (Urtica kioviensis) je vzácný, v české přírodě vyhynutím ohrožený druh širokého rodu kopřiva. Její roztříštěný areál výskytu se rozkládá od Dánska přes Střední a Východní Evropu a sever Balkánu až po Izrael. Jedná se o poměrně přehlížený taxon, jehož výskyt může být ve skutečnosti častější. Je to kontinentální druh úvalů nížinných řek. Druhové jméno "kioviensis" pochází z toho, že byla poprvé popsána z okolí Kyjeva.^[2]^[3]

Výskyt v Česku

V přírodě ČR byla známa z nálezu u Moravského Písku na jihovýchodní Moravě, kde však koncem 20. století (pravděpodobně ve spojitosti s vykácením vlhkého lesního stanoviště) vymizela. V současnosti jsou na jižní Moravě známa dvě místa, kde roste: jsou to přírodní rezervace Plačkův les a říčka Šatava na Svratce v okrese Brno-venkov a národní přírodní rezervace Ranšpurk na soutoku Moravy a Dyje u obce Lanžhot v okrese Břeclav. Toto druhé, nově nalezené místo se nachází asi 10 km od nejsevernější známé lokality tohoto druhu v Rakousku, v Dolních Rakousech u obce Hohenau an der March.^[2]^[4]^[5]

Ekologie

Kopřiva lužní je hemikryptofyt, který je vázán na vlhká až mokřadní, polostinná stanoviště na světlých okrajích olšových a vrbových luhů. Má specifické nároky na prostředí i fenologický vývoj. Obvykle roste na obnažených dnech nebo březích vodních nádrží v pravidelně zaplavovaných lužních lesích planárního stupně. Na moravských lokalitách se vyskytuje při okrajích lesních tůní.

Rostlina přezimuje ve formě plazivé lodyhy se zelenými listy, která je hustě porostlá žahavými chlupy. S nástupem jara listy na přezimujících lodyhách odumírají a začínají se objevovat nové, vzpřímené lodyhy s adventivními kořeny, v polovině května bývají nové rostliny již vysoké přes 2 cm. Prvá květenství se na rostlinách vyvíjejí od července do srpna a zralé nažky jsou uvolňovány v září a říjnu. Současně odplozené lodyhy zasychají a olisťují se přezimující lodyhy.^[4]^[6]^[7]

Popis

Vytrvalá bylina s vystoupavou, v horní části se větvící lodyhou vysokou 30 až 200 cm, vyrůstající ze žlutavého, tlustého, plazivého oddenku. Lodyha je dutá, tenkostěnná, křehká, nevýrazně hranatá, s roztroušenými žahavými chlupy, na bázi bývá tlustá 5 až 8 mm a v uzlinách je schopná zakořenit.

Vstřícné listy s dlouhými řapíky mají vejčité čepele dlouhé 5 až 20 cm a široké 3 až 10 cm, které jsou na bázi srdčité, po obvodě hrubě pilovité až zubaté a na vrcholu špičaté. Lícní strana žilnatých čepelí je lesklá, světle zelená a lysá, nebo řídce porostlá žahavými trichomy, rubová strana bývá obvykle lysá. Celokrajné palisty kopinatého tvaru jsou ve spodní části lodyhy volné a v horní části jsou sousední palisty do poloviny srostlé.

Jednodomé rostliny mají jednopohlavné květy sestavené do klasovitých květenství vyrůstající z úžlabí listů. Květenství ve spodní části lodyhy obsahují květy samčí, v horní části samičí a květenství ve středu lodyhy mívají květy samčí i samičí. Květy jsou opylovány větrem a dávají vzniknout drobným plodům, úzce eliptickým nažkám, které jsou asi 2 × 1 mm velké, lesklé a hnědě zbarvené. Po blízkém okolí se rostliny rozrůstají plazivými lodyhami, na větší vzdálenosti se šíří nažkami odfoukávanými větrem nebo odplavovanými vodou. Ploidie druhu je 2n = 26.^[2]^[4]^[6]^[7]

Ohrožení

Druh je nejvíce ohrožován ničením vhodných stanovišť, kdy jsou mokřiny úporně vysušovány a měněny v zemědělsky využitelnou půdu nebo jsou káceny nepříliš výnosné lužní lesy a nahrazovány "hodnotnějšími" dřevinami.^[2]^[4]

Kopřiva lužní je v současnosti považována v České republice za kriticky ohrožený druh (C1).^[8] Protože před rokem 2000 nebyla spatřena více než 25 let, byla jí ve starších hodnoceních přisouzena kategorie vyhynulý druh (A1).^[9]

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ ^a ^b ^c ^d PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Kopřiva lužní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 26.11.2009 [cit. 2016-08-15]. Dostupné online.
↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Urtica kioviensis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Kopřiva lužní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 29.06.2014 [cit. 2016-08-15]. Dostupné online.
↑ DANIHELKA, Jiří; LEPŠÍ, Martin. Kopřiva lužní na soutoku Moravy a Dyje. S. 25–35. Zprávy České botanické společnosti [online]. Česká botanická společnost, Praha, 2004 [cit. 15.08.2016]. Roč. 39, čís. 1, s. 25–35. Dostupné online. ISSN 1211-5258.
↑ ^a ^b GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/3: Pŕhľava kyjevská [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2006 [cit. 2016-08-15]. S. 83–96. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. ISBN 80-224-0922-7. (slovensky)
↑ ^a ^b REJLOVÁ, Ludmila. Proměnlivost druhu Urtica dioica na území ČR. Praha, 2014 [cit. 15.08.2016]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Tomáš Urfus. Dostupné online.
↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 10.08.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2016-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kopřiva lužní na Wikimedia Commons
Taxon Urtica kioviensis ve Wikidruzích
Botanický ústav AV ČR – rozšíření kopřivy lužní v ČR

[7b7ddebdd88a193a59416e78c4b0b182d9b20955-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

[botany-2] PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Kopřiva lužní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 26.11.2009 [cit. 2016-08-15]. Dostupné online.

[3] HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Urtica kioviensis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)

[naturab-4] DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Kopřiva lužní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 29.06.2014 [cit. 2016-08-15]. Dostupné online.

[5] DANIHELKA, Jiří; LEPŠÍ, Martin. Kopřiva lužní na soutoku Moravy a Dyje. S. 25–35. Zprávy České botanické společnosti [online]. Česká botanická společnost, Praha, 2004 [cit. 15.08.2016]. Roč. 39, čís. 1, s. 25–35. Dostupné online. ISSN 1211-5258.

[bib-6] GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/3: Pŕhľava kyjevská [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2006 [cit. 2016-08-15]. S. 83–96. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. ISBN 80-224-0922-7. (slovensky)

[thesis-7] REJLOVÁ, Ludmila. Proměnlivost druhu Urtica dioica na území ČR. Praha, 2014 [cit. 15.08.2016]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Tomáš Urfus. Dostupné online.

[8] GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 10.08.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)

[9] PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2016-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]