Konstantin Kavelin
Konstantin Kavelin | |
---|---|
Narození | 4.jul. / 16. listopadu 1818greg. Petrohrad |
Úmrtí | 3.jul. / 15. května 1885greg. (ve věku 66 let) Petrohrad |
Místo pohřbení | Litěratorskije mostki |
Alma mater | Právnická fakulta Imperátorské moskevské univerzity |
Povolání | historik, sociolog, filozof a advokát |
Zaměstnavatelé | Imperátorská moskevská univerzita Lomonosovova univerzita Petrohradská státní univerzita |
Děti | Sofia Konstantinovna Brjullova |
Rodiče | Dmitrij Aleksandrovič Kavelin[1] a Q115196604 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Konstantin Dmitrijevič Kavelin (rusky Константин Дмитриевич Кавелин; 4.jul./ 16. listopadu 1818greg., Petrohrad, Ruské impérium – 3.jul./ 15. května 1885greg. tamtéž) byl ruský filozof, představitel pozitivismu,[2] historik a sociolog.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Konstantin Kavelin vystudoval právo na Moskevské univerzitě a poté se na ní stal profesorem. Ve čtyřicátých letech se znal s Timofejem Granovským a Alexandrem Gercenem a byl stoupencem západnictva.
Kavelin patřil k ideologům liberalismu.[3] Leninem byl charakterizován jako „jeden z nejodpornějších typů liberálního hulvátství.“[4] Brzy se stal filozofem s cílem odůvodnit své politické a etické názory: Filozofie je podle něj věda o individuální lidské duši, nebo psychologie, která vysvětluje mravní, duchovní svět bez ohledu na hmotný substrát. Protože se věnoval vědeckému bádání a při zdůvodňování pravdy na prvním místě uznával vědecké metody, dostal se k pozitivismu.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konstantin Dmitrijevič Kavelin na slovenské Wikipedii.
- ↑ Michail Aleksandrovič D‘jakonov, Vasilij Michajlovič Něčajev: Кавелин, Константин Дмитриевич. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIIIa.
- ↑ Pozitivismus v Rusku.
- ↑ Ščipanov, s. 312.
- ↑ Lenin, s. 290.
- ↑ Losskij 2004, s. 109.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LENIN, Vladimir Iljič, 1985. Sebrané spisy. Svazek 21 (prosinec 1911 - červenec 1912). Praha: Svoboda. Dostupné online. Kapitola "Památce Gercena", s. 286–293. Archivováno 7. 4. 2023 na Wayback Machine.
- LOSSKIJ, Nikolaj, 2004. Dějiny ruské filosofie (původním názvem: История русской философии). Překlad : Alan Černohous. 1. vyd. Olomouc, Velehrad: Refugium Velehrad-Roma. 663 s. ISBN 80-86715-26-4. Kapitola "Kavelin Konstantin Dmitrijevič, Troickij Matvej Michajlovič, Karejev Nikolaj Ivanovič a Korkunov Nikolaj Michajlovič", s. 109–111.
- ŠČIPANOV, I. J., 1976. Pozitivismus v Rusku. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 533–535.
- ŠČIPANOV, I. J., 1976. Statkářští buržoazní liberalové. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 312–313.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstantin Kavelin na Wikimedia Commons