Konstantin Badigin

Konstantin Badigin
Konstantin Badigin
Narození	29. listopadu 1910; Penza
Úmrtí	17. března 1984 (ve věku 73 let); Moskva
Místo pohřbení	Kuncevský hřbitov
Povolání	objevitel, spisovatel a mořeplavec
Národnost	ruská
Stát	Sovětský svaz
Alma mater	Maritime State University
Významná díla	Hrdinové severní plavby,; Dobyvatelé ledových moří
Ocenění	Leninův řád; Řád Vlastenecké války 1. třídy; Řád čestného odznaku; Hrdina Sovětského svazu; Řád rudého praporu práce
Manžel(ka)	1. manželka Olga Badigina; 2. manželka Nina Badigina
Děti	Syn - Andrej Konstantinovič Badigin (* 1953)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Sergejevič Badigin (rusky Константин Сергеевич Бадигин) (30. listopadu 1910, Penza – 17. března 1984, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel a kapitán dálné plavby.^[1]

Život

Svou námořní kariéru začal Badigin roku 1928 jako námořník na Dálném východě. Roku 1932 se po vystudování námořní vysoké školy ve Vladivostoku stal navigátorem a důstojníkem Sovětského námořnictva. Jako kapitán řídil roku 1938 výpravu ledoborce Sedov do Arktidy. Po uvěznění v ledu byl ledoborec změněn na driftující vědeckou polární stanici. Uvolněn byl až po 812 dnech v lednu roku 1940 v oblasti mezi Grónskem a Špicberky. Po svém návratu do vlasti byl 3. února 1940 Badigin vyznamenán Řádem rudé hvězdy a obdržel titul Hrdina Sovětského svazu.^[1]

V průběhu Velké vlastenecké války byl Badigin v letech 1941 až 1943 velitelem sovětských ledoborců v Bílém moři a v letech 1943 až 1945 kapitánem motorové lodi v Tichém oceánu, která se plavila mezi Seattlem a Vladivostokem.

Po skončení války Badigin odešel do výslužby a věnoval se studiu a literatuře. Vystudoval Moskevský pedagogický institut, pak absolvoval aspiranturu na Lomonosovově univerzitě, roku 1953 zakončil studium obhajobou disertační práce a získal titul kandidáta věd v oboru geografie.

Jako autor debutoval Badigin ve 40. letech 20. století črtami o průzkumnících Arktidy. Poté napsal několik autobiografických knih a historických románů týkajících se mořeplavby. Roku 1973 se stal předsedou Komise pro námořní uměleckou literaturu Svazu spisovatelů Sovětského svazu.

Dílo

На корабле Георгий Седов через Ледовитый океан (1941, Na lodi Sedov Ledovým oceánem), česky jako Hrdinové severní plavby, příběh driftu ledoborce Sedov, který vypráví kapitán lodi své dcerce.
Три зимовки во льдах Арктики (1950, Tři roky v Arktidě), Badiginovy zápisky z driftu ledoborce Sedov, podrobný chronologický výklad všech událostí.
Разгадка тайны Земли Андреева (1953, Vyřešení záhady Andrejevovy země), odborná práce.
Путь на Грумант (1953, Trosečníci na Grumantu), román zachycující robinzonádu plavců z 18. století.
По студёным морям (1956, Po ledových mořích), historická odborná práce.
Покорители студеных морей (1957, Dobyvatelé ledových moří), dobrodružný historický román z Velkého Novgorodu na sklonku středověku.
Чужие паруса (1959, Cizí plachty), román.
На затонувшем корабле (1964, Na potopené lodi), román.
Секрет государственной важности (1966, Státní tajemství), česky jako Plavba na Modrém tuleni, román z doby bojů proti bělogvardějcům v okolí Vladivostoku a v Poamuří.
Кольцо великого магистра (1969, Prsten velkého magistra), román.
Корсары Ивана Грозного (1973, Korzáři Ivana Hrozného), román.
Кораблекрушение у острова Надежды (1978, Ztroskotání u ostrova Naděje), román.
На морских дорогах (1978, Na mořských cestách), paměti.
Ключи от заколдованного замка (1980, Klíč od zakletého zámku), román.

Filmové adaptace

Море студёное (1965, Studené moře), sovětský film podle románu Путь на Грумант, režie Jurij Jegorov.

Česká vydání

Tři roky v Arktidě, Svět sovětů, Praha 1953, přeložili Ota Klein a Robert Miller, znovu 1954 a 1956.
Hrdinové severní plavby, SNDK, Praha 1953, přeložila Karla Kubátová.
Dobyvatelé ledových moří, SNDK, Praha 1962, přeložil Adolf Felix, znovu 1968 a znovu Albatros, Praha 1988.
Trosečníci na Grumatu, Svět sovětů, Praha 1967, přeložil Hana Vrbová, obsahuje romány Trosečníci na Grumatu a Cizí plachty.
Plavba na Modrém tuleni, Práce, Praha 1979, přeložil Jiří Barbaš.

Reference

↑ ^a ^b Slovník sovětských spisovatelů I., Odeon, Praha 1978, str. 178.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstantin Badigin na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Konstantin Badigin
(rusky) Bagidin na warheroes.ru
(rusky) Badigin na soldat.ru
(rusky) Badigin na spartakiáda-penza.ru

[SSSR-1] Slovník sovětských spisovatelů I., Odeon, Praha 1978, str. 178.

[1]