Konrád I. Mazovský

Konrád I. Mazovský
	polský kníže-senior
	Konrád Mazovský (Jan Matejko, 19. století)
Narození	1187/1188
Úmrtí	31. srpna 1247
Manželka	Agafia Rurikovna
Potomci	Boleslav; Kazimír; Zemovít; Eudoxia; Ludmila; Zemomysl; Salomena; Judita; Doubravka; Měšek
Rod	Piastovci
Otec	Kazimír II. Spravedlivý
Matka	Helena Znojemská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konrád I. Mazovský (asi 1187/1188 – 31. srpna 1247) byl čtvrtý syn krakovského vévody Kazimíra Spravedlivého z rodu Piastovců. Po matce Heleně Znojemské pocházel z moravských údělných knížat rodu Přemyslovců.

V letech 1194–1200 byl spoluvladař svého bratra Leška v Haliči a v Mazovsku. V roce 1200 se stal nezávislým knížetem kujavským a mazovským, 1222–28 chelmnským. V letech 1229–1232 byl regent v Sandoměři, 1229–31 a 1241–43 v Krakově. Během své vlády povolal do země řád Německých rytířů, kterému přidělil chelmnskou zemi.

Život

24. listopadu 1227 byl jeho starší bratr Lešek I. Bílý zavražděn na sjezdu piastovských knížat, zřejmě na rozkaz vévody Svatopluka II. Pomořského, jehož se snažil Lešek dostat pod svůj vliv.^[1] Svatopluk se po smrti Leška prohlásil za osvobozeného od vazalského poměru k Polsku.

Do Malopolska se vrátil Vladislav III. Tenkonohý, který prosazoval svůj nárok na trůn v Krakově na základě dohod o vzájemném následnictví, které s Leškem Bílým podepsali v roce 1217. Lešek sice zanechal syna Boleslava (V.), ale tomu v té době byl zhruba jeden rok, takže vládu musel převzít někdo jiný. V této době se v Malopolsku objevil i Konrád I. Mazovský, který také vznesl své nároky na krakovský trůn.

Formální volba nového knížete-seniora proběhla 5. května 1228. Kandidatura Konráda Mazovského byla zamítnuta ve prospěch Vladislava III. V roce 1229 ale přece jen titul knížete-seniora získal Konrád.

V roce 1232 se stal poručníkem krakovského knížete Boleslava V. Stydlivého a tím i polským seniorem Jindřich I. Bradatý. Teprve po smrti jeho nástupce Jindřicha II. se v Krakově znovu dostal k moci Konrád Mazovský. O dva roky později se ovšem musel podvolit nárokům na krakovský trůn Boleslava V.

Potomci

Boleslav I. Mazovský (asi 1210 – 1248)
Kazimír I. Kujavský (1210/1213 – 1267)
Zemovít I. Mazovský (asi 1213 – 1262)
Eudoxia (1215–1240)
Ludmila (nar. před 1225)
Zemomysl (1216/1228 – 1241)
Salomena (1220/1225 – po r. 1268), jeptiška
Judita Mazovská (1222/1227 – 1257/1263), ∞ 1239, Měšek II. Otylý, ∞ 1252, Jindřich III. Bílý
Doubravka (asi 1230 – 1265)
Měšek (před r. 1235), zemřel v dětství

Odkazy

Reference

↑ Halecki and Polonsky. Poland. S. 29.

Literatura

SAMSONOWICZ, Henryk. Konrad Mazowiecki (1187/88 – 31 VIII 1247). Kraków: Avalon, 2008. 119 s. ISBN 978-83-60448-55-7. (polsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Konrád I. Mazovský na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce:
Vladislav III. Tenkonohý

Polský kníže-senior
1229–1232

Nástupce:
Jindřich I. Bradatý

Předchůdce:
Jindřich II. Pobožný

Polský kníže-senior
1241–1243

Nástupce:
Boleslav V. Stydlivý

[1] Halecki and Polonsky. Poland. S. 29.

[1]

Dynastie vládnoucí v Polsku

Seznam dynastií	Piastovci (870–1290) • Přemyslovci (1291–1306) • Piastovci (1306–1370) Anjouovci (1370–1399) • Jagellonci (1386–1572) • Valois-Angoulême (1573–1575) • Vasovci (1587–1668) • Wettinové (1697–1704, 1709–1763) • Holstein‑Gottorp‑Romanov (1815–1831)

Piastovci	Měšek I. • Boleslav I. • Měšek II. • Bezprym • Kazimír I. • Boleslav II. • Vladislav I. • Zbyhněv • Boleslav III. • Vladislav II. • Boleslav IV. • Měšek III. • Kazimír II. • Lešek I. • Vladislav III. • Měšek IV. • Jindřich I. • Konrád I. • Jindřich II. • Boleslav V. • Lešek II. • Jindřich IV. • Přemysl II. • Vladislav I. • Kazimír III.