Přeskočit na obsah

Koncesionářský poplatek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anglicky psaný reklamní plakát sdělující „Ujistěte se, že máte platnou licenci posluchače vysílání.“

Koncesionářský poplatek (poplatek z přijímače) je poplatek, který v řadě zemí slouží k úplnému nebo částečnému financování televizního či rozhlasového vysílání (veřejnoprávních médií) a je vybírán za příjem televizního a rozhlasového signálu nebo za vlastnictví takového přijímače.

V evropských státech se v roce 2016 pohybovala roční cena poplatků mezi 9 a 420 eury.[1] Cena v České republice je 2160 Kč ročně za platbu obou médií.

Koncesionářský poplatek původně sloužil jako povolení k provozování rozhlasových a televizních přijímačů, nikoli k odběru obsahu, jak je tomu nyní. Příjmy z poplatků následně sloužily k budování a provozování sítě vysílačů. Následně koncese jako povolenky k provozování přijímače skončily a začalo se platit plošně za vlastnictví přijímače, změnila se tedy podstata původního poplatku.[2]

Situace ve světě

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Koncesionářský poplatek v Česku.

V Česku je koncesionářský poplatek stanoven zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích.[3] Fyzická osoba má v České republice povinnost platit měsíční paušální poplatek za možnost příjmu televizního a rozhlasového vysílání, podnikatel pak platí za každý přístroj použitý k podnikání zvlášť. Právnické osoby hradí poplatek za veškeré přijímače každé čtvrtletí. Pokud domácnost využívá i další místo k pobývání jako chatu či chalupu, částku odvede pouze jednou. Povinnost odvádět koncesionářský poplatek má i podnájemce využívající televizor nebo rádio. Z poplatků je financován provoz a rozvoj České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) jako provozovatelů tzv. veřejné služby.

Zdroj financování televizí v Evropě Koncesionářské poplatky
     Pouze koncesionářské poplatky
     Koncesionářské poplatky a příjmy z reklamy
     Koncesionářské poplatky, příjmy z reklamy a státní dotace
Bez koncesionářských poplatků
     Státní dotace a příjmy z reklamy
     Pouze státní dotace
     Pouze komerční (soukromé) stanice
     Neznámé

V Evropě se financování veřejných médií různí. Některé země upřednostňují placení prostřednictvím koncesionářských poplatků, jiné přímé financování ze státního rozpočtu. Často je do příjmů zmíněných médií zařazen i příjem z reklamy.

Smysl poplatku oproti státnímu financování

[editovat | editovat zdroj]

Tím, že je financování odděleno od vlivu státního rozpočtu, je koncesionářský poplatek považován za garanci nezávislosti médií.[4] Jako státní médium je oproti veřejnoprávnímu médiu považováno takové masové médium, které je financováno ze státních financí, tedy z příjmů státu. Někdy bývá pojem státní médium spojován i s přímým ovládáním obsahu ze strany politiků či vládců.[5]

Další přístupy

[editovat | editovat zdroj]

Existují názory, které se snaží toto vnímání poplatků změnit. K nezávislosti veřejnoprávních médií je kladena otázka, zda nejsou i přes financování nezávislém na státu spíše státní, když jsou to politici, kteří určují, jaké výše příjmů budou mít tato média. A jelikož stát rozhoduje o výši výběru financí na jejich provoz od občanů, jedná se spíše o formu daně, než o koncesionářský poplatek.[2]

V roce 2023 byl proto například koncesionářský poplatek zrušen na Slovensku, kde RTVS přešlo na financování ze státního rozpočtu,[6] nebo v roce 2022 ve Francii.[7] V Česku se proti koncesionářským poplatkům vyslovil například Tomio Okamura[8] nebo Svobodní, kteří navrhli jejich dobrovolnost.[9]

  1. simao. Proč musíme platit 135 Kč za ČT? Její šéf si poplatky chválí: Dobrá cena. Blesk.cz [online]. 2018-03-16 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 
  2. a b Koncesionářský poplatek za počítač a mobilní telefon? Raději je úplně zrušit! radí expert [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  3. Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. 2005. Dostupné online. § 6. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. Šéf rozhlasu chce navýšit koncesionářský poplatek, ředitel ČT je spíše proti. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-10-09 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 
  5. GAWLAS, Vojtěch. Státní média [online]. 2015-12-08 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  6. Na Slovensku skončily koncesionářské poplatky. Po volbách může veřejnoprávní média ohrozit Fico. iROZHLAS [online]. 2023-07-01 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  7. Francie ruší koncesionářské poplatky. Chce zvýšit kupní sílu - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  8. KOPECKÝ, Josef. Okamura navrhuje zrušit poplatky pro ČT. Zajímaly ho platy redaktorů. iDNES.cz [online]. 2019-07-11 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  9. SEČKÁR, Alois. Pajonk: Dobrovolnost koncesionářských poplatků ukončí tlak na veřejnoprávní média. Svobodní [online]. 2019-03-19 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online.