Kolostůjova kašna
| Jubilejní Kolostůjova kašna | |
|---|---|
.jpg) Kolostůjova kašna v roce 2017 | |
| Účel stavby | |
fontána, památník | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorománský sloh a historismus |
| Architekti | Adolf Siegmund, Heinrich Siegmund |
| Výstavba | 1862 |
| Materiály | cihla, pískovec |
| Stavitel | Teplická stavební společnost |
| Současný majitel | Statutární město Teplice |
| Pojmenováno po | Kolostůj |
| Poloha | |
| Adresa | Lázeňský sad, Teplice,  Česko |
| Souřadnice | 50°38′22,63″ s. š., 13°49′44,92″ v. d. |
 Fontána na mapě Teplic | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42980/5-2522 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jubilejní kašna, v současnosti též lidově Kolostůjova kašna (německy Quellenauffindungsdenkmal) je fontána v Lázeňském parku v Teplicích v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Byla postavena v roce 1862 na počest 1 100 let od nalezení léčivých pramenů dle pověsti Václava Hájka z Libočan. Autory projektu byli tehdy začínající architekti Adolf Siegmund a jeho bratr Heinrich Otto Siegmund, výstavby se pak zhostila Teplická stavební společnost (německy Teplitzer Bausesellschaft), jejímž zakladatelem byl právě Adolf Siegmund. [1] Kamenické práce provedl K. Ullmann[2] z Drážďan[3] a vídeňský sochař Franz Melnitzký, jenž byl autorem sochy vodní nymfy - ochránkyně pramenů[4] (některé zdroje uvádějí Hygie[5]), která stála na vrcholu fontány,[6] než ji zřejmě během 2. světové války shodil vítr. V roce 1994 byla provedena velká rekonstrukce kašny,[7] od roku 2011 se pak okolní park navrací do podoby, kterou měl v 19. století.[8]
Kašna je tvořena hexagonální nádrží, ve středu se nachází neorománský sloup s hlavy vepřů, ze kterých tryská voda.[2]
Odkaz k pověsti
[editovat | editovat zdroj]
Kašna byla postavena roku 1862 k výročí 1 100 let od nalezení léčivých pramenů v Teplicích. Dle pověsti Václava Hájka z Libočan nalezeny roku 762; autoři projektu Audioteplice.cz se domnívají, že toto datum bylo stanoveno spíše náhodně. Z archeologických průzkumů je totiž potvrzeno, že prameny objevili a využívali již Keltové a antičtí Římané před více než dvěma tisíci lety.[5][9]
Jako chrliče jsou použity hlavy prasat, jejichž zásluhou byly dle novější verze Hájkovy legendy z roku 1607 prameny objeveny, na důvod odhalení upomínají také desky osazené na bocích fontány - ty byly původně německé, pro 2. světové válce byly nahrazeny nápisy českými.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ TEPLICE///TEPLITZ - architektura na severu Čech [online]. http://teplice-teplitz.net [cit. 2018-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Památkový katalog - 1000155216 - jubilejní kašna zv. Kolostujova [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Teplice: richmondteplice.cz [cit. 2018-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Kašny a fontány ve Statutárním městě Teplice [online]. Teplice: gymtce.cz [cit. 2018-02-13]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b KOVÁŘ, Pavel. Teplice: iTeplice.cz, 2010-05-14 [cit. 2018-02-05]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ KILIÁN, Jan, a kol. Teplice. první., vázané s přebalem vyd. [s.l.]: NLN, s.r.o, 2015. 549 s. (Dějiny českých měst). ISBN 978-80-7422-339-6. Kapitola IX. Teplice v letech 1793-1866, s. 197.
- ↑ Jubilejní kašna Kolostujova - Teplice [online]. krusne-hory.org [cit. 2018-02-14]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ JANOUŠEK, Artur. Teplice vrátí lázeňskému parku podobu ze starých pohlednic. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2011-05-18 [cit. 2018-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Kolostůjova kašna, objekt č. 22 [online]. Teplice: audioteplice.cz [cit. 2018-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Kolostujova kašna [online]. Teplice: teplice.cz [cit. 2018-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jubilejní Kolostůjova kašna na Wikimedia Commons - Virtuální prohlídka kašny
