Koloniální mezioceánské stezky v Panamě

Koloniální mezioceánské stezky v Panamě byly v minulosti využívány pro transport zboží mezi Tichým oceánem a Karibským mořem. Využívali ji španělští kolonizátoři, když byla Panama španělskou kolonií. Stříbro, zlato a další zboží, které putovalo z jihoamerických kolonií do Španělska, bývalo přiváženo na lodích do Ciudad de Panamá, kde bylo překládano na muly a převáženo přes Panamskou šíji na pobřeží Karibiku. Tam bylo následně opětovně naloženo na lodě a vysláno do evropského Španělska.

V průběhu dějin vzniklo několik tras, všechny měly jako výchozí bod na pacifickém pobřeží město Ciudad de Panamá. Nejstarší z nich je Camino real de Nombre de Dios, která se zformovala už v roce 1519. Od roku 1597 se začal využívat karibský přístav Portobelo a doprava byla odkloněna do tohoto města (Camino real de Portobelo). Druhou používanou trasou byla Camino real de Cruzes, která spojovala Ciudad de Panamá s lokalitou Venta de Cruzes na břehu řeky Chagres. Zde byl náklad z mul přeložen na lodě, které po řece dopluly na karibské pobřeží. Tam se náklad opětovně přeložil na další lodě, které jej dopravily do Portobela. Cesty byly využívány především mezi 16. a 19. stoletím, před zbudování želežničního spojení mezi městy Panama a Colón a později Panamského průplavu.

Jak karibské, tak pacifické přístavy bývaly terčem útoků pirátů. Dochované pevnosti v Portobelu a San Lorenzo (při ústí Chagres do moře) jsou součástí světového kulturního dědictví, stejně jako historická část města Panama.

Fotogalerie

Camino real de Portobelo
Camino real de Cruzes

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.