Kolektivní hlava státu
.jpg)
Kolektivní hlava státu je kolektivní orgán, který vykonává funkci hlavy státu, která je ve většině zemí světa individuálním orgánem, tedy jednou osobou (panovníkem či prezidentem). Kolektivní hlava státu vzniká zpravidla z důvodu snížení koncentrace moci v rukách jedné osoby, nebo pro zajištění dostatečné reprezentace skupin obyvatelstva (např. národnostních).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Starověký Řím
[editovat | editovat zdroj]V Římské republice byl na veřejné úřady uplatňován princip kolegiality, který vznikl v návaznosti na zkušenosti, které Římanům přineslo období království a vláda jednoho. Proto bylo zavedeno, že nejvyšší úřad republiky, tj. konzulát, budou vždy vykonávat současně dvě osoby, které mohou vzájemně vetovat svá rozhodnutí. Obdobně tomu bylo i u jiných úřadů, byli tedy dva aedilové, dva kvestoři, dva tribuni lidu a tak dále. Za vojensky či politicky napjatých a nebezpečných situací, kdy bylo nutné jednat rychle, mohlo dojít k jmenování diktátora – jediného vrchního velitele, který měl co nejdříve zjednat pořádek, a to i za cenu dočasného porušování občanských práv a svobod. Na rozdíl od volby konzulů diktátora nevolilo lidové shromáždění, ale konzul byl do pozice diktátora jmenován druhým z konzulů po dohodě se senátem.[1]
Sovětský svaz
[editovat | editovat zdroj]V SSSR před vznikem funkce prezidenta v roce 1990 plnilo funkci kolektivní hlavy státu prezídium Nejvyššího sovětu.[2] To bylo podle ústavy z roku 1977 voleno z řad poslanců na společné schůzi obou komor (Sovětu svazu a Sovětu národů) a mělo 39 členů: předsedu, prvního místopředsedu, 15 místopředsedů (po jednom za každou svazovou republiku), tajemníka a 21 řadových členů.[3] Předseda prezídia byl v některých zemích (například Spojeném království[4] a ve Spojených státech amerických[5]) také neformálně označován jako prezident.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Švýcarsko
[editovat | editovat zdroj]Ústava Švýcarské konfederace z roku 1848 se inspirovala ústavou USA, nicméně odlišuje se v tom, že pozici hlavy státu a vrcholného výkonného orgánu federální vlády nesvěřuje jedné osobě, nýbrž spolkové radě.[6] Podle ústavy z roku 1999 ji tvoří 7 členů, kteří jsou voleni Národním shromážděním na čtyřleté funkční období. Jeden z členů rady je Národním shromážděním zvolen prezidentem Švýcarska, tato pozice je však jen formální a s výjimkou práva předsedat jednáním rady prezident nemá žádné pravomoci, protože rada vždy rozhoduje jako celek.[7][8]
Bosna a Hercegovina
[editovat | editovat zdroj]Předsednictvo Bosny a Hercegoviny je hlavou státu[9] a hlavou výkonné moci.[10] Je tvořeno zástupci tří konstitutivních národností, Bosňáků, Chorvatů a Srbů.[11]
Andorra
[editovat | editovat zdroj]Knížectví Andorra je příkladem tzv. diarchie, kde je pozice knížete zastávána dvěma osobami z titulu jejich funkcí. Jedním spoluknížetem je urgelský biskup a druhým francouzský prezident (dříve panovník).[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ZEMÁNEK, Jan. Římský konzulát. Praha, 2011 [cit. 2025-01-11]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze – Právnická fakulta. Vedoucí práce Prof. JUDr. Michal Skřejpek, DrSc.. Dostupné online.
- ↑ ARMSTRONG, John Alexander. Ideology, Politics, and Government in the Soviet Union: An Introduction. [s.l.]: University Press of America 260 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8191-5405-7. (anglicky) Google-Books-ID: ZH9nkBOxrZQC.
- ↑ Ústava (Základní zákon) Svazu sovětských socialistických republik [online]. Masarykova univerzita [cit. 2025-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Soviet Union - Interregnum, Andropov, Chernenko | Britannica. www.britannica.com [online]. 2025-01-10 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Statement by Deputy Press Secretary Speakes on the Death of President Leonid I. Brezhnev of the Soviet Union [online]. Prezidentská knihovna Ronalda Reagana [cit. 2025-01-13]. Dostupné online.
- ↑ RAHN, Richard W. Collective presidency would reduce risk of misgovernance. The Washington Times [online]. 2024-02-12 [cit. 2025-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Federal Council election [online]. [cit. 2025-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Federal Constitution of the Swiss Confederation [online]. [cit. 2025-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Bosna má po více než roce nového premiéra, nominaci předcházela diskuse o směřování do NATO. iROZHLAS [online]. 2019-12-05 [cit. 2025-01-13]. Dostupné online.
- ↑ RULES OF PROCEDURE OF THE PRESIDENCY OF BOSNIA AND HERZEGOVINA. www.predsjednistvobih.ba [online]. [cit. 2025-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-03-14.
- ↑ Ústava Bosny a Hercegoviny (anglicky). www.ccbh.ba [online]. [cit. 2009-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-28.
- ↑ Andorra, pyrenejský daňový ráj se dvěma spoluknížaty. Hrot24.cz [online]. 2023-04-20 [cit. 2025-01-13]. Dostupné online.
