Koeficient ročního využití
Koeficient ročního využití také koeficient využitelnosti je jedním z ukazatelů efektivity energetického zdroje. Ukazuje, nakolik je v průběhu roku využíván instalovaný výkon (výrobní kapacita) energetického zdroje. Počítá se jako porovnání skutečného množství vyrobené energie s teoretickým maximálním množstvím, vyrobeným při celoročním provozu se jmenovitým výkonem. U špičkových elektráren tedy jeho hodnota není příliš vypovídající.
Vypočte se podle vzorce:
kde:
- Wr vyjadřuje roční množství vyrobené energie (kWh/rok)
- Pi je instalovaný výkon (kW)
- h je počet hodin, které má rok (8760 kalendářní rok, 8784 přestupný rok)
Koeficient ročního využití se obvykle vyjadřuje v procentech.
Koeficienty v praxi
[editovat | editovat zdroj]Nízký index pro OZE zdroje způsoben zejména podmínkami, ve kterých jsou zdroje provozovány (slunce v noci nesvítí, při zatažené obloze a v zimě je výkon minimální, vyšší zeměpisná šířka znamená nižší využitelnou energii než na rovníku, vítr nefouká stále a podobně). Dalšími vlivy, které omezují výrobu a vedou ke zmaření produkce, je buď nízká poptávka po elektřině (elektřinu není komu dodat) nebo v případě OZE pak omezená kapacita elektrické přenosové soustavy (například v Německu, kde větrné offshore parky v Severním moři nemohou přenést vyrobenou energii do jižní části Německa, kde je většina průmyslu).[1]
Na území ČR je koeficient ročního využití solární elektrárny 0,12 (12 %) a větrné elektrárny 0,20 (průměrně 20 %, ve výhodných lokalitách až 25 %).[2]
Větrné turbíny na moři mají koeficient ročního využití 30 % až 50 %. V roce 2020 mělo 754 větrných turbín ve Finsku celkový koeficient 29,5 % (vyrobilo 5,9 GWh).[3] V USA byl v letech 2013 až 2016 celkový koeficient 32,2 % až 34,7 %.[4] V roce 2015 měla údajně 44 MW větrná elektrárna Eolo v Nikaragui koeficient 60,2 %.[5]
V Kalifornii nebo v Texasu mají jaderné elektrárny koeficient využití okolo 90 % (část jde na vrub údržby, část je zmařena). V roce 2022 bylo v Texasu zmařeno v průměru 9 % elektřiny ze solárních parků a z větrných 5 %, přičemž tendence je růst zmařené produkce. Predikce na další desetiletí je až 25 % (solární) a 13 % (větrná).[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MAJLING, Eduard. Objem omezené výroby OZE v Kalifornii za poslední dva roky prudce stoupl. oEnergetice.cz [online]. 2023-11-01 [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Výroba energie z větru loni vzrostla o 15 procent na 478 GWh. TZB-info [online]. 2014-02-24 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.
- ↑ HUOTARI, Jussi. Wind Power Generation Efficiency and Seasonality. www.jussihuotari.com [online]. [cit. 2025-01-21]. Dostupné online.
- ↑ EIA - Electricity Data. www.eia.gov [online]. [cit. 2025-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-09. (anglicky)
- ↑ Wayback Machine. www.cndc.org.ni [online]. [cit. 2025-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-29.
- ↑ MAJLING, Eduard. Poučení pro Evropu: S růstem výkonu OZE bude zřejmě nutné v Texasu častěji omezovat jejich výrobu. oEnergetice.cz [online]. 2023-07-27 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online.