Košťanská kultura
Košťanská kultura nebo košťanská skupina (slovensky Koštianska kultúra) byla kultura / skupina ve starší době bronzové (konkrétně asi 1850 až 1 500 před Kr. podle konvenčního datování, ale podle novějšího datování zřejmě o staletí dříve) na východním Slovensku (Východoslovenská nížina, Košická kotlina a Spiš). Patří do epišňůrového komplexu.
Jsou pro ni typická rozsáhlá kostrová pohřebiště (Perín, Košice, Čaňa, Valaliky-Všechsvätých, Dúbravka, Lastovce, Žehra-Dreveník, Spišské Tomášovce). Pohřbívání je kosterní. Nacházíme zde i sibiňské náušnice a nejstarší bronzové sekerky ve střední Evropě. Keramika je zpočátku šňůrová.
Vyvinula se ze skupiny Nyírség-Zatín.
Rozlišují se dvě fáze:
- starší (Košice) – charakterizovaná měděnou industrií tvaru vrbového listu
- mladší – s prvky otomanské kultury
- klasická fáze (Čaňa, Košťany, Valaliky)
- košťansko-otomanská fáze (košťansko-otomanský horizont; Čaňa a Nižná Myšľa)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koštianska kultúra na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (německy) Die Košťany-Kultur Archivováno 16. 1. 2014 na Wayback Machine.
- (slovensky) Prvé sídlisko koštianskej kultúry na Slovensku