Přeskočit na obsah

Koňovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKoňovití
alternativní popis obrázku chybí
Zebra horská
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádlichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleďkoňovití (Equidae)
Grey, 1821
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koňovití (Equidae) jsou jednou ze tří recentních (žijících) čeledí řádu lichokopytníků.

Na rozdíl od ostatních dvou čeledí mají zachován pouze jediný, třetí prst, z druhého a čtvrtého se zachovaly jen rudimenty (bodcové kosti). Prst je chráněn rohovitým kopytem, zvířata našlapují na okraj kopyta (chodí „po nehtu“).

Všichni koňovití jsou stádní, sociální zvířata, která potřebují kontakt s ostatními jedinci svého druhu. Žijí v malých rodinných skupinách, tvořených hřebcem (zřídka dvěma hřebci) a jejich harémem, klisnami a jejich potomky. Tyto rodinné skupiny jsou velmi stálé, jedinci uvnitř skupiny se dobře znají a trvale zůstávají spolu. Hřebec svůj harém brání před jinými samci.

Rodinné skupiny se volně sdružují do větších i velkých stád.

Výjimku tvoří zebra Grévyho a divoký asijský osel, kde jsou hřebci vázáni na určité území, které brání. Páří se se samicemi, které pravidelně migrují přes toto jejich teritorium.

Většina koňovitých je divoká a nelze ji zkrotit. Dva druhy se ale člověku podařilo domestikovat: je to osel domácí (Equus asinus) a kůň domácí (Equus caballus)

Systém koňovitých

[editovat | editovat zdroj]

Do čeledi koňovitých patří pouze jeden recentní rod, Equus.

Nejstarším známým zástupcem koňovitých je pravděpodobně rod Sifrhippus, žijící v období třetihorního eocénu (před 56 až 50 miliony) let na území dnešního amerického Wyomingu.[1]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Volf, Jiří: Koně, osli a zebry, edice Zvířata celého světa 2, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1977

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]