Klement Bochořák
| Klement Bochořák | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 18. ledna 1910 Kunštát  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. srpna 1981 (ve věku 71 let) Brno  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Povolání | básník, spisovatel, knihovník, prozaik a překladatel |
| Stát | Československo |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klement Bochořák (18. leden 1910 Kunštát – 10. srpen 1981 Brno) byl moravský knihovník, básník a spisovatel katolické orientace.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině úředníka c. k. berního úřadu Lva Bochořáka (1873) a Marie roz. Firlingerové (1874–1951).[1] Oženil se s Julií roz. Lehkou (1905–1981), se kterou měl dva syny a dceru Zdeňku Valouškovou (1932–1990).
V letech 1926–1927 studoval obchodní akademii v Brně, avšak studium nedokončil a až do konce druhé světové války se živil příležitostnými pracemi (soudní praktikant, dělník, úředník zásobovacího úřadu).
V letech 1944–1946 byl členem Moravského kola spisovatelů. Od roku 1945 pracoval jako knihovník v různých brněnských knihovnách. V roce 1960 byl propuštěn, byl mu přiznán invalidní důchod a od té doby se věnoval jen literatuře.
Je pochován v Brně na ústředním hřbitově (odd. 82 hrob 76–77).[2]
Památka
[editovat | editovat zdroj]Je po něm pojmenována Bochořákova ulice v Brně-Žabovřeskách.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Svou barokizující poezii začal publikovat ve 30. letech. Ve čtyřicátých letech 20. století publikoval v katolicky orientované „Revue pro život a kulturu“ Řád, která mu věnovala i pozornost kritickou.[3] Po únoru 1948 ji nemohl publikovat, přeorientoval se tedy na tvorbu pro děti. K básním pro dospělé se vrátil na konci 50. let.[4]
Poezie
[editovat | editovat zdroj]- Mladý žebrák (1935)
- Žluč a víno (1938)
- Jasy (1940)
- Listopad (1940)
- Uschlé květiny (1942)
- Zápisník (1943)
- Snář a planetář (1944)
- Tři slzy (1947)
- Svět, pláň andělská (1947)
- Poutník (1948)
- Cesty a zastavení (1958)
- Básně pro velké děti (1964)
- Věčná loviště (1969)
- Proudění (1971)
- Křížová cesta (1976)
- Staronové básně (1993)
Próza pro děti
[editovat | editovat zdroj]- Barevná sklíčka (1948)
- Betlem (1948)
- Hračky (1949) – později vyšlo pod názvem Kouzelné hračky (1956)
- U krále Vendelína (1950)
- Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané (1958)
- Legendy (1982)
- O Modrovousovi (1999)
Paměti
[editovat | editovat zdroj]- V druhé světnici (1969)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Např. (dostupné v NK ČR). Řád. 25. 4. 1942, s. 1a. Dostupné online.
- ↑ Slovník české literatury. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Osoba Klement Bochořák ve Wikicitátech
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klement Bochořák na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Klement Bochořák
- TOMEŠ, Jan M. K domovu se dívej, anděli. Setkání s dílem básníka Klementa Bochořáka [online]. Český rozhlas, 2020-02-09 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
