Přeskočit na obsah

Klóthó

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klóthó
Klóthó na reliéfu z 1. století, Národní archeologické muzeum (Madrid)
Klóthó na reliéfu z 1. století, Národní archeologické muzeum (Madrid)
RodičeZeus[1][2] a Nyx[3][2] a Themis[1][2]
PříbuzníLachesis a Atropos (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klóthó (ve starořečtině Κλωθώ) je postava řecké mytologie, nejmladší ze tří bohyň osudu Moir. Klóthó („Předoucí“) nit osudu lidského života načíná, prostřední sestra Lachesis („Udělující“) nit měří a dále ji spřádá nebo svíjí, a nejstarší Atropos („Neodvratná“) nit přestřihuje.

Podle Hésioda je Klóthó dcerou Dia a Themidy. V jiných verzích jsou ale bohyně osudu dcerami bohyně osudové nutnosti Ananké, nebo i dcerami Nykty a Krona.

V římské mytologii je protějškem Klóthó bohyně Nona („Devátá“), která byla vzývána v 9. měsíci těhotenství a měla rozhodnout o osudu porodu.

V biologii

[editovat | editovat zdroj]

Po bohyni Klóthó je pojmenován transmembránový protein klotho, objevený japonskými vědci v roce 1997, který mimo jiné ovlivňuje citlivost tkání na inzulín a určitou roli sehrává i ve stárnutí organizmu.[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klotho (Mythologie) na německé Wikipedii.

  1. a b Hésiodos: Θεογονία.
  2. a b c Μοῖρα. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. Hésiodos: Θεογονία.
  4. PAZDERA, Josef. Klotho by nás mohla zachovat fit a mysli otevřené. OSEL.cz [online]. 2017-08-12 [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]