Klára Vlasáková
| Klára Vlasáková | |
|---|---|
_IV.jpg) Klára Vlasáková (2024) | |
| Narození | 4. února 1990 (34 let) České Budějovice |
| Povolání | spisovatelka, scenáristka, publicistka, dramaturgyně |
| Alma mater | Univerzita Karlova, FAMU |
| Témata | publicistika, televizní dramaturgie, rozhlasová dramaturgie a literatura pro děti a mládež |
| Významná díla | romány Praskliny a Těla, scénář k filmu Běžná selhání, podcastový seriál Neklid |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klára Vlasáková (* 4. února 1990 České Budějovice) je česká spisovatelka, scenáristka, dramaturgyně a publicistka.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudovala Gymnázium Jírovcova v Českých Budějovicích. Posléze absolvovala žurnalistiku a gender studies na Univerzitě Karlově a scenáristiku a dramaturgii na FAMU.[2]
V současné době žije v Praze. Pracuje jako dramaturgyně v České televizi, pravidelně přispívá do pořadu Názory a argumenty na Českém rozhlase Plus, kde se věnuje především sociálním a genderovým tématům.[3] Pro Český rozhlas také píše hry či dramatizuje četbu.[4] Přispívá rovněž do internetového deníku A2larm,[5] na Seznam Zprávy,[6] na web Heroine[7] či do Salonu Práva.[8]
Prozaické dílo
[editovat | editovat zdroj]Jejím knižním debutem je román Praskliny (2020), zařaditelný na pomezí žánrů sci-fi a dystopie; děj románu se točí okolo záhadného kulovitého útvaru, který se snese na Zemi. Koule působí pasivně, ničemu nepřispívá. Lidé v ní však vidí možnost změny společenských poměrů. Román tak působí jako kritika konzumní kapitalistické společnosti; reflektuje i důsledky neřešené klimatické krize.[9] Praskliny byly v roce 2021 nominovány na Cenu Jiřího Ortena.[10]
Jejím druhým publikovaným románem je kniha Těla (2023), která v sobě nese témata mateřství, emancipace nebo schopnosti uchopit realitu psaným slovem.[11] Těla se v prosinci 2023 stala v anketě Deníku N knihou roku podle čtenářů i odborné poroty.[12]
Přispěla do souborů povídek Divočina (2019) či Budoucnost (2020). Je rovněž autorkou scénáře ke komiksu Spiritistky (2020), o jehož výtvarné zpracování se postarala Juliána Chomová;[13] její povídky Kočka (2023),[14] Hnízdo (2022),[15] Zlatá svatba (2021)[16] a Říznutí (2020)[17] se objevily na České rozhlase Dvojka a na Vltavě.
Knižní bibliografie
[editovat | editovat zdroj]Scenáristické dílo
[editovat | editovat zdroj]Podle jejího scénáře vznikl česko-maďarsko-italsko-slovenský snímek Běžná selhání (2022). Ten byl uvedený na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. Scénář získal roku 2018 ocenění Filmové nadace Hvězda zítřka[18] a v roce 2023 byl nominovaný na Ceny české filmové kritiky v kategorii Nejlepší scénář.[19]
Rozhlasové dílo
[editovat | editovat zdroj]Napsala hrané podcasty Rituál (2022) a Neklid (2021) pro Radio Wave;[20][21] Neklid zvítězil v roce 2022 na mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio v kategorii Podcast[22] a získal třetí místo na festivalu Grand Prix Nova.[23] Dále napsala pro Český rozhlas hry Moje sestra Toyen (2022), Mlhovina (2020),[24] Nejpříšernější dítě (2018)[25] a Valentýnův první den na Zemi (2017),[26] který získal na Prix Bohemia Radio Cenu studentské poroty.[27] Napsala pro rozhlas také cykly Záškodníci z vesmíru (2021),[28] Fantastický zverimex (2021),[29] Po tom, co Aneta zmizela (2019),[30] Nejlepší šachistka na světě (2017),[31] O Vítkovi a dívce s modrými vlasy (2017).[32]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Klára Vlasáková – Spisovatelé do knihoven [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ VLASÁKOVÁ, Klára. Ženské hrdinky ve vybraných filmech Marleen Gorrisové. 2017 [cit. 2021-03-25]. Akademie múzických umění v Praze, Filmová a televizní fakulta. Dostupné online.
- ↑ Klára Vlasáková. Plus [online]. 2018-06-13 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Klára Vlasáková: Mlhovina. Dvojka [online]. 2020-05-03 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky vyhledávání „klára vlasáková“ – A2larm [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Klára Vlasáková - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Klára Vlasáková. Heroine.cz [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Klára Vlasáková - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ MARTINOVÁ, Marta. Překročit hranice. Literatura. A2. A2, 12. srpen 2020, roč. XVI, čís. 17, s. 7. Dostupné online. ISSN 1803-6635.
- ↑ VLASÁKOVÁ, Klára. Praskliny. [s.l.]: Listen, 2020. 232 s.
- ↑ VLASÁKOVÁ, Klára. Těla. [s.l.]: Listen, 2023. S. 200.
- ↑ HEJDOVÁ, Irena. Knihy roku Deníku N znají vítěze, tedy vítězky. České literatuře vládnou ženy, vyhrála Těla a Feministkou snadno a rychle. Deník N [online]. 2023-12-01 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Spiritistky - Klára Vlasáková | Databáze knih. Databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Klára Vlasáková: Kočka • mujRozhlas. www.mujrozhlas.cz [online]. 2023-03-26 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Klára Vlasáková: Hnízdo. Čte Romana Chvalová. Dvojka [online]. 2022-07-22 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Klára Vlasáková: Zlatá svatba • mujRozhlas. www.mujrozhlas.cz [online]. 2021-09-19 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Klára Vlasáková: Říznutí. Jsou rány, na které náplast nestačí. Vltava [online]. 2022-09-03 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ FILMOVÁ NADACE. www.filmovanadace.cz [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-17.
- ↑ Ceny české filmové kritiky 2022 – Ceny české filmové kritiky [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ KOKTA, Josef. Vím, kdo bude potrestanej! Poslouchejte Rituál, nový thriller o vině, bolesti a svědomí. Fotografie Pavel Soukup, Radim Střelka; Kultura. Český rozhlas Radio Wave [online]. Český rozhlas, 3. říjen 2022 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ KOKTA, Josef. Poslechněte si Neklid. Podcastový thriller o vině, strachu a vztahu, který zašel příliš daleko. Kultura. Český rozhlas Radio Wave [online]. Český rozhlas, 1. září 2021 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Porota rozhlasového festivalu Prix Bohemia Radio vyhlásila vítěze. Poprvé i v kategorii podcast. iROZHLAS [online]. 2022-10-13 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Neklid Radia Wave získal cenu na mezinárodním festivalu Grand Prix Nova v Bukurešti. Radio Wave [online]. 2022-06-20 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Mlhovina. Jedinečný zvukový design ve fantaskním příběhu o smutku a zapomínání. Dvojka [online]. 2022-01-30 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Klára Vlasáková: Nejpříšernější dítě. Dvojka [online]. 2019-10-06 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Klára Vlasáková: Valentýnův první den na Zemi. Dvojka [online]. 2018-09-28 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Festival ovládly silné lidské příběhy a aktuální témata. Cena Thálie v rozhlasové hře patří Heleně Dvořákové. Prix Bohemia [online]. 2018-03-22 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Záškodníci z vesmíru. Vtipné sci-fi o tajné mimozemské invazi s cílem vyhladit život na Zemi. Rádio Junior [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Fantastický zverimex. Vtipné pohádkové příběhy ze světa zvířat. Dvojka [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Po tom, co Aneta zmizela. Někdo ubližoval, někdo dělal, že to nevidí…. Rádio Junior [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Panáček v říši mluveného slova [online]. 2005 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Klára Vlasáková: O Vítkovi a dívce s modrými vlasy. Dvojka [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MARTINOVÁ, Marta. Co když tu slunce nebude navždy?. Rozhovor. A2. A2, 12. srpen 2020, roč. XVI, čís. 17, s. 20, 21. Rozhovor o bunkrech, hororech a robotizaci kreativity. ISSN 1803-6635.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Klára Vlasáková
