Klášter svatého Jimrama (Řezno)

Klášter svatého Jimrama Reichkloster Sankt Emmeram
	klášterní kostel od severozápadu
Lokalita
Stát	Bavorsko
Místo	Řezno
Souřadnice	49°0′55″ s. š., 12°5′34″ v. d.
	Řezno
Základní informace
Řád	benediktinský
Založení	asi 739; od 975 suverenita; 1731 knížecí
Zrušení	1803
Mateřský klášter	Chammünster Cham
Znak
Odkazy
Kód památky	D-3-62-000-350
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter svatého Jimrama (také svatého Emmerama, latinsky Abbatia Sancti Emmerami, německy původně Reichsabtei Sankt Emmeram), je bývalé opatství řádu benediktinů ve městě Řezno při řece Dunaj, v zemském okrese Řezno, v dolním Bavorsku, v Německu. Jeho kostel je unikátně dochovanou středoevropskou památkou předrománské a románské architektury, kamenné plastiky a někdejší královskou nekropolí. Klášter byl roku 1803 zrušen a v letech 1816- 1811 přestavěn na zámek. Areál kláštera je součástí starého města, které bylo prohlášeno za Světové dědictví UNESCO.

Dějiny

Svatý Jimram byl německý misijní biskup. Podle životopisce Arbea z Freisingu byl po své mučednické smrti pohřben v Aschheimu poblíž Mnichova, a jeho ostatky po 40 dnech odtud kolem roku 690 převezeny do kostela sv. Jiří v Řezně, na místo pozdějšího klášterního kostela sv. Jimrama. Jeho první hrob byl před jižní apsidou dnešního kostela. Přesné umístění a půdorys tohoto kostela není znám.

Zakládací listina kláštera chybí. Mniši podle tradice přišli z kláštera Chammünster v horní Falci, z něhož se po pozdějších přestavbách dochoval nynější farní kostel ve městě Cham. Kostel sv. Jimrama byl postaven za opata Sintperta (769-791) ve stylu karolínské renesance. Od roku 739 byla ustavena personální unie mezi řezenským biskupem a opatem svatojimramského kláštera. Svatý Wolfgang, zvolený biskupem roku 972, dal přistavět knihovnu a vybavil ji knihami. Císař Karel Holý daroval klášteru cenný rukopis ve zlatých deskách, zvaný Codex aureus St. Emmerami. Opat Raumwold vystavěl kolem roku 980 na východní vnější straně kostela první otonskou kryptu. Za opata Reginwarda byla v letech 1048-1060 přistavěna západní část chrámu s příčnou lodí (transeptem), chórem sv. Dionýsia Areopagity, západní kryptou sv. Wolfganga (do níž byly světcovy ostatky přeneseny roku 1052) a kaplí sv. Maří Magdalény. Obnnova chrámu v románském slohu následovala po požárech v letech 1062-10687 a 1166.

Císař Karel VI. roku 731 opatství povýšil na knížecí (Fürstabtei), to znamenalo, že každý opat byl při své instalaci zároveň nobilitován na knížete.

21. března 1803 byl klášter zrušen. Roku 1811 jeho budovy získala knížecí rodina Thurn-Taxisů výměnou za předání poštovních práv a služeb bavorskému státu.

Papež Pavel VI. kostel roku 1964 prohlásil za baziliku minor.

Chrámová architektura a interiér

Kostel sv. Jimrama je původem karolínská trojlodní bazilika s východním chórem zaklenutým konchami tří polokruhových apsid, se západní příčnou lodí (transeptem) s vyvýšenými třemi západními chóry, pod nimiž je krypta. Boční lodi mají gotické křížové klenby, hlavní loď má barokní valené stlačené klenby s výsečemi, jež stejně jako stěny vyzdobili bratři Asamové v letech 1731-1733 freskami a štukaturami. Románské západními chóry jsou z doby kolem roku 1060 a mají dřevěné kazetové stropy s malbou ze 17. století. Chrám byl vyhrazen pro mnichy a klér.
Gotický kamenný sarkofág s ležící sochou sv. Wolfganga, v severní boční lodi kostela
Náhrobní deska královny Hemmy († 876), manželky císaře Ludvíka Němce; raně gotická deska (kolem r. 1280), druhotně vsazená do severní stěny
Kojící madona, pozdně gotický deskový obraz (kolem roku 1440)
Krypta sv. Wolfganga - síňová pětilodní románská stavba z 11. století; Wolfgangovy ostatky ve zlatém novorománském sarkofágu z roku 1877 jsou vloženy do menzy hlavního oltáře; oltářní retábl s reliéfy je z roku 1614, před ním druhý oltář ze 2. poloviny 20. století; hroby císařů: Arnulf Korutanský, Ludvík Dítě a královna Hemma.
Věž je šestipatrová samostatně stojící zvonice (kampanila) z let 1575-1579, s barokní makovicí, nahradila středověkou věž
Atrium při severní straně klášterního kostela má románský portál, přibližně obdélný dvůr se vzrostlými stromy a náhrobními deskami, vede do klenuté předsíně (nartexu) se třemi vchody do kostela. Na pilastrech mezi nimi jsou vsazeny tři románské reliéfy: Krista, sv. Emerama a sv. Donýsia Areopagity.
Kostel sv. Ruperta je asymetricky řešaná dvoulodní románská bazilika z 11. století, která přiléhá ke kostelu ze severní strany. Loď byl přestavěna v gotickém slohu a uvnitř zbarokována v první třetině 18. století. Sloužil laikům jako farní kostel.

Klášter

Gotická křížová chodba a rajská zahrada
Kapitulní síň - gotická
Refektář
Knihovna - rukopisy a vzácné tisky jsou v Bavorské národní knihovně v Mnichově
Klášterní zahrada s rybníkem, nyní Zámecký park sv. Emmerama s jezírkem je volně přístupný a sahá až k železničnímu nádraží
Okolí:středověká západní městská brána

Galerie

Interiér hlavní lodi kostela
Západní transept a kazetový strop
Tvář sv. Wolfganga z kenotafu
Náhrobek královny Hemmy
Raně gotická křížová chodba
Wolfgangův hrob v kryptě
Náhrobek Arnulfa Korutanského
Románský trůn v kryptě
Kostel sv. Ruperta
Codex aureus Sv. Jimrama

Přestavba kláštera na zámek

Jako náhradu za postoupení poštovních práv a služeb, která do té doby knížecí rod Thurn a Taxis v Německu i Rakousku držel, získala rodina v letech 1810-1812 od Bavorského království sekularizované budovy trojkřídlé klášterní budovy s refektářem, dormitářem, klášterní kuchyní se schodištěm, tzv. Lví sál, kapitulní síň a sál knihovny. Ke karolínskému a románsko-gotickému celku dal Karel Alexandr z Thurn a Taxisu v letech 1836-1841 přistavět knížecí kapli s kryptou, která sousedí se západním křídlem kláštera. Projekt vypracoval knížecí stavební rada Carl Victor Keim a dozoroval bavorský královský architekt Fridrich von Gärtner. Krypta slouží jako knížecí mauzoleum. V západní části areálu na místě bývalé opatské zahrady byly za vlády knížete Maximiliána Karla v roce 1827 podle plánů bavorského stavitele Jeana Baptisty Métiviera vystavěn trojkřídlý areál stájí, koníren a jízdárna s arénou, vyzdobené reliéfy Ludwiga Schwanthalera. Byly využívány nejen k ustájení, ale hlavně k výcviku a předvádění koní při veřejných představeních, proto měly velké hlediště.

Služby pro návštěvníky

Prohlídka zámku, Thurn-Taxisovské kaple a hrobek (3 denně s průvodcem)
Prodejna suvenýrů
Thurn-Taxisovská pokladnice, muzeum a jízdárna (v roce 2023 zavřené)
Gastroprovoz (bistro) a pivovar.

Odkazy

Literatura

Max PIENDL: Sankt Emmeram zu Regensburg, ehemalige Benediktinerabtei. Kunstführer č. 573, 7. vydání, Schnell & Steiner, München 1981
Peter MORSBACH: St. Emmeram zu Regensburg, ehem. Benediktiner-Abteikirche. Große Kunstführer č. 187. Schnell & Steiner, München-Regensburg 1993
Dušan FOLTÝN, Pavlína MAŠKOVÁ a Petr SOMMER (eds.): Benediktini a střed Evropy. Filozofický ústav AV ČR Praha 2016, s. 347-350

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter svatého Jimrama na Wikimedia Commons
https://www.hdbg.eu/kloster/index.php/detail?id=KS0329