Klášter milosrdných bratří (Praha)
| Klášter milosrdných bratří Na Františku | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Praha Staré Město |
| Ulice | U milosrdných, Na Františku, Kozí a Dvořákovo nábřeží |
| Souřadnice | 50°5′32,44″ s. š., 14°25′15,14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Řád | Řád milosrdných bratří (Hospitálský řád sv. Jana z Boha) |
| Založení | 1620 |
| Zrušení | 1950 |
| Znak |  |
| Odkazy | |
| Kód památky | 38201/1-31 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter milosrdných bratří Na Františku s kostelem svatých Šimona a Judy je někdejší konvent řádu milosrdných bratří (Hospitálský řád sv. Jana z Boha) na Starém Městě pražském, v lokalitě zvané Na Františku.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Klášter v pražské lokalitě zvané Na Františku je již od svého vzniku spojen s charitativním zdravotnickým zařízením, historicky je přímo spjat s dnešní nemocnicí Na Františku. První zdravotnické zařízení zde vzniklo zřejmě již v polovině 14. století. Na vltavském nábřeží Starého Města z této doby je doložena existence špitálu s kaplí. Ty založil pan Bohuslav z Olbramovic a po něm nechal stavbu dokončit první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic a v roce 1354 kapli svatých Šimona a Judy vysvětil.
Původní špitál ze 14. století zanikl v průběhu 16. století. V roce 1615 zdejší pozemky zakoupil Václav Vilém z Roupova pro českobratrský sbor a vedle původního kostela začala výstavba sborového chrámu. Během stavby však v roce 1617 došlo k provalení klenby, čímž se výstavba značně zdržela a chrám tak mohl být vysvěcen až 14. června 1620. Z důvodu politických událostí té doby však utrakvisté kostel využívali jen necelý rok. Starší kostel byl v roce 1618 upraven pro německé luterány.
Řád milosrdných bratří areál převzal od krále Ferdinanda II. na Štědrý den roku 1620. Špitální bratři velmi brzy započali s výstavbou zcela nového chrámu a klášterního komplexu. Nový kostel vznikl jako goticko-renesančních jednolodní chrám. Bratři se zjevně při výstavbě snažili vymezit vůči husitským uživatelům původního českobratrského sboru. Z něho byla zachována jen severní loď, kterou od nového kostela oddělovala zeď. Starý gotický kostel byl prakticky pohlcen novými budovami kláštera.
Klášter milosrdných bratří přibližně v dnešní podobě s nemocnicí vznikal postupně v letech 1620–1653 v místě zaniklého špitálu a nový klášterní kostel svatých Šimona a Judy byl postaven na místě dřívějšího českobratrského kostela.
Přibližně v letech 1700–1730 proběhla rozsáhlá barokní přestavba celého kláštera.
Další přestavby nemocničních křídel proběhly ve 20. století.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vlček – Sommer – Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha 1997
- P. Vlček (ed.): Umělecké památky Prahy: Staré Město a Josefov, Academia, Praha 1996