Přeskočit na obsah

Klášter celestinek (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klášter řádu anunciátek celestinek na Novém Městě pražském
Řádová sestra anunciátka
Řádová sestra anunciátka
Lokalita
StátČeské královstvíČeské království České království
MístoPraha
Nové Město
Základní informace
ŘádŘád anunciátek celestinek
Založení1743
Zrušení1782
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter celestinek v Praze je zaniklý konvent sester anunciátek celestinek (též Řád sester Nejsvětějšího Zvěstování) s kaplí Zvěstování Panny Marie na Novém Městě pražském. Autorem barokních budov kláštera a kaple existujících v letech 1743 – 1782. byl architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Klášter byl postaven v místech jedné z nejstarších botanických zahrad v Praze zvané Andělská zahrada.

Kaple Zvěstování Panny Marie s klášterem panen Celestinek

V letech 1743 až 1782 tu existoval klášter celestinek, které do Čech přišly z Rakouska. Hrabě František Antonín Špork (1662–1738) se zasadil o zřízení kláštera celestinek v Choustníkově Hradišti, neboť jeho dcera Marie Eleonora (1687–1717) byla členkou tohoto řádu. V roce 1736 zřídil další pobočku kláštera v Praze.[1][2][3]

Budovu kláštera s kaplí Zvěstování Panny Marie navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer.[4] Klášter celestinek byl zrušen v době církevních reforem císaře Josefa II. a v jeho budovách sídlil úřad a továrna na tabák.[4] Stavba byla zbořena v roce 1871, aby uvolnila místo chystané nové budově hlavní pošty.

Kaple Zvěstování Panně Marii od Kilána Ignáce Dientzenhofera stála na rohu ulic Jindřišská a Bredovská (dnes Politických vězňů). Měla tři oltáře. Obraz na hlavním oltáři namaloval Siard Nosecký, obrazy na dvou bočních oltářích (dodnes dochované) byly od Františka Václava Reinera a je na nich znázorněno Proměnění Páně a Neposkvrněné Početí Panny Marie. Obrazy se dnes nachází ve farním kostele sv. Jindřicha a Kunhuty v kapli sv. Lukáše po stranách. Fresková výzdoba kaple byla od Siarda Noseckého a Václava Ambrozi. Duchovní službu zde zajišťovali bratři Hybernové (irští františkáni) z kláštera Hybernů na Josefském náměstí (jinak také Kapucínském, dnes Náměstí republiky)[5]. Dále se dochovala se barokní socha ukřižovaného Krista ze zrušené kaple kláštera celestinek, která je umístěna v podkruchtí na severní stěně kostela sv. Voršily na Národní třídě.

V místech kláštera dnes stojí mohutná novorenesanční budova Hlavní pošty z konce 19. století, vystavěná dle plánů Antonína Brandnera.

Po zrušení kláštera byla budova přestavěna a využívána jako kolkovní úřad a továrna na tabák.
  1. Robert Stupperich: Westfälische Lebensbilder, Bände 11–12, Aschendorf Verlag, 1975, S. 225; (Ausschnittscan)
  2. Milada Vilímková, Johannes Brucker: Dientzenhofer: eine bayerische Baumeisterfamilie in der Barockzeit, Rosenheimer Verlag-Haus, 1989, S. 126, ISBN 3475526107; (Ausschnittscan)
  3. Karel Vladislav Zap: Wegweiser durch Prag, Praha, 1848, S. 168 a 169; (digitalizováno)
  4. a b Hlavní pošta (Jindřišská ulice) [online]. Atlas Česka [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  5. NAVRÁTIL, Karel. Paměti hlavního kostela farního, fary a školy sv. Jindřicha a sv. Kunhuty v Novém Městě Pražském. 1. vyd. Praha: B. Stýbl, 1869. 293 s. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého. Svazek II. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. Dostupné online. ISBN 80-7207-042-8. Kapitola Kaple Zvěstování Panny Marie s klášterem panen Celestinek, s. 454–456. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]