Přeskočit na obsah

Klášter Solesmes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Opatství svatého Petra v Solesmes
Abbaye Saint-Pierre de Solesmes
Opatství v Solesmes
Opatství v Solesmes
Lokalita
StátFrancieFrancie Francie
KrajPays de la Loire
MístoSolesmes
Souřadnice
Map
Základní informace
Řádřád svatého Benedikta
Založení1010
Zrušení1791
Mateřský klášterSaint-Pierre de la Couture Abbey
Odkazy
Kód památkyIA00058568 a PA00109972
Webwww.abbayedesolesmes.fr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter svatého Petra v Solesmes (francouzsky Abbaye Saint-Pierre de Solesmes, latinsky Abbatia Sancti Petri Solesmensis) je benediktinské opatství v obci Solesmes ve francouzském départementu Sarthe. Nachází se poblíž obce Sablé-sur-Sarthe mezi trojicí měst Laval, Le Mans a Angers na řece Sarthe.

Opatství St. Pierre v Solesmes

Před revolucí

[editovat | editovat zdroj]

Benediktinský klášter zde byl založen roku 1010 jako převorství podřízené opatovi v St. Pierre La Couture nedalekého Le Mans. Ve stoleté válce byl klášter dvakrát vypleněn a jednou téměř úplně zničen. Za převora Philiberta de la Croix na konci 15. století započala obnova kostela.

Philibertův nástupce Jean Bougler dokončil stavbu kostela a nechal zhotovit velmi hodnotné vnitřní zařízení. Po jeho smrti roku 1556 již neměl klášter řádného převora, nýbrž pouze řadu převorů „in commendam“. Během hugenotských válek byl klášter přímo ohrožen. K jeho obraně postavili mniši barikády.

Roku 1664 byl konvent připojen k řádu mauristů, reformní větvi benediktinů. Maurističtí mniši převorství roku 1722 přestavěli. Následkem sekularizace bylo roku 1791 převorství v Solesmes rozpuštěno a poté zcela zpustlo.

Po revoluci

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na opatství od západu

Kněz Prosper-Louis-Pascal Guéranger koupil zpět roku 1832 klášterní budovy a 11. července 1833 založil komunitu, která byla v roce 1837 povýšena na opatství, a stal se prvním opatem. Zároveň papež Řehoř XVI. založil kongregaci ze Solesmes (Congregatio Gallica, dnes: Congrégation de Solesmes), jejímž generálem byl opat ze Solesmes.

Díky osobnosti opata Guérangera Solesmes brzy silně přispělo k obnově katolické církve ve Francii. Ve svém nakladatelství opatství tisklo pojednání především o liturgických otázkách. Opatství bylo původně ultramontánní a zásadně se podílelo na šíření římské liturgie a upozadění diecézních liturgií. Ze Solesmes se rozšířila myšlenka liturgického hnutí do celé Evropy. Zásluhy mnichů rozpoznal papež Pius IX. a solesmeského učence Jeana-Baptiste-Françoise Pitru jmenoval kardinálem. Poté, co byli na konci 19. století mniši laicistickou státní mocí třikrát vyhnáni, a pokaždé se zakrátko mohli vrátit zpět, nakonec museli Francii opustit kvůli kongregačním zákonům z roku 1901. Usídlili se na ostrově Wight a zpět do Francie se mohli vrátit teprve roku 1922.

Převoři a opati

[editovat | editovat zdroj]

Viz seznam solesmeských převorů a opatů

Opati
  • Prosper Guéranger, 1837–1875
  • Charles Couturier, 1875–1890
  • Paul Delatte, 1890–1921
  • Germain Cozien, 1921–1959
  • Jean Prou, 1959–1992
  • Philippe Dupont, od roku 1992

Zdroj: Opaté ze Solesmes|2. července 2009[nedostupný zdroj]

Restaurace gregoriánského chorálu

[editovat | editovat zdroj]

Spolu s obnovou liturgie došlo také k restauraci gregoriánského chorálu, kdy nejprve pod vedením Prospera-Louise-Pascala Guérangere a poté díky intenzivní pomoci mnichů Paula Jausionse a Josepha Pothiera z opatství Solesmes, dosáhl svého novodobého rozkvětu. Po smrti opata Guérangera práce pokračovaly především zásluhou mnicha André Mocquereaua a následně ovlivnily celosvětové přijetí tohoto umění. Roku 1928 do opatství vstoupil Eugène Cardine, od roku 1940 první kantor a zakladatel gregoriánské semiologie. Opatství Saint-Pierre de Solesmes od roku 1864 vydalo či ovlivnilo množství významných graduálů.

Rok Vydáno Autor / vydavatel
1864 Directorium Chori Dom Paul Jausions
1883 Liber Gradualis Dom Joseph Pothier
1889 Paléographie musicale a Codex Sangallensis 359 Dom André Mocquereau
1896 Liber Usualis Dom André Mocquereau
1905 Editio Vaticana: Kyriale Vatikán
1908 Editio Vaticana: Graduale Vatikán
1912 Editio Vaticana: Antiphonale Vatikán
1934 Antiphonale Monasticum opatství St. Pierre
1954 Études Grégoriennes opatství St. Pierre
1957 Le Graduel Romain - svazek I opatství St. Pierre
1960 Le Graduel Romain - svazek II opatství St. Pierre
1962 Le Graduel Romain - svazek III opatství St. Pierre
1966 Graduel Neumé Dom Eugène Cardine
1968 Semiologia Gregoriana Dom Eugène Cardine
1974 Graduale Romanum opatství St. Pierre
1979 Graduale Triplex opatství St. Pierre

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Louis Soltner: Solesmes und Dom Guéranger (1805-1875), (Studien zur monastischen Kultur, sv. 4), Eos-Verlag, St. Ottilien 2011, ISBN 978-3-8306-7506-8

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abtei Saint-Pierre de Solesmes na německé Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]