Klášter Agdžoc
| Klášter Agdžoc | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | arménská architektura |
| Výstavba | 1270 |
| Poloha | |
| Adresa | Ararat,  Arménie |
| Souřadnice | 40°6′24,98″ s. š., 44°48′27,79″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter Agdžoc (arménsky Աղջոց վանք Aghdschoz Wank) je bývalý klášter Arménské apoštolské církve. Název má podle vesnice Agdžoc, poblíž které se nachází ruiny kláštera.[1] Klášter se někdy nazývá podle patrona hlavního kostela, svatého Štěpána, též klášter svatého Štěpána (Գողթի Սուրբ Ստեփանոս վանք).
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Klášter se nachází v rezervaci u jednoho z přítoků řeky Azat zhruba sedm kilometrů jižně od obce Geghard v provincii Ararat ve střední části Arménie. V rezervaci se nachází též pevnost Kakavaberd a klášterní komplex Havuc Tar.[1]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Podle legendy klášter založil Řehoř Osvětitel ve čtvrtém století u hrobky kněze Štěpána, který unikl pronásledování křesťanů arménským králem Trdatem III. a byl údajně společníkem svaté Rypsimy. Zbytky kláštera, které jsou dnes zříceninou, byly postaveny ve 13. století. Představený kláštera Abel nechal v letech 1212 až 1217 postavit hlavní kostel svatého Štěpána.[1] Prostředky na stavbu gavitu (krytý vchod do kláštera) na západní straně kláštera darovali Ivan Zakarian a místní kníže Grigor Khaghbakian.
Kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v roce 1270 za knížete Vasaka Khaghbakiana představeným kláštera Eremiem. Během středověku měl klášter ve vlastnictví několik pozůstatků svatého Štěpána a svatého Řehoře Osvětitele. V 15. století vzniklo v klášteře mnoho rukopisů. Na začátku 17. století byl klášter zničen vojsky perského šáha Abbáše I. Vojáci také ukradli ostatky svatého Řehoře Osvětitele a vzali je do Tabrízu. Arménský obchodník je později přivezl zpět do Agdžocu. Dnes jsou tyto památky uchovávány v Ečmiadzinské katedrále. Klášter byl po invazi přestavěn a při zemětřesení v roce 1679 byl do značné míry zničen.[1] Poté byl klášter znovu přestavěn.[2] V 18. století byl znovu vypleněn a nakonec byl zničen během etnických a náboženských konfliktů mezi Armény a Ázerbájdžánci v letech 1905–1907.[2]
Popis stavby
[editovat | editovat zdroj]
Klášterní komplex je dnes (2019) chráněn jako ruina a skládá se ze dvou kostelů a gavitu. Hlavní kostel svatého Štěpána je křížový klenutý kostel s dvoupodlažními bočními kaplemi v rozích. Jeho kopule byla zničena při zemětřesení v roce 1679. Na západě byl v letech 1217 až 1234 postaven gavit, z něhož se dodnes zachovaly pouze základové zdi a některé volné kameny. Jeho klenba byla ze dvou protínajících se oblouků.[1]
Hned na sever od hlavního kostela je kostel svatého Petra a Pavla. Na obou stranách oltáře jsou boční kaple. Portál je bez střechy lodi a je lemován dvěma reliéfy zobrazujícími apoštoly Petra (vlevo) a Pavla (vpravo). Apoštolové byli ve 14. století běžným prvkem románských a gotických kostelů, ale pro arménskou církevní architekturu je to jev atypický. Stěny kostela sv. Petra a Pavla jsou vyzdobeny rostlinnými motivy, geometrickými ornamenty a vyobrazením scén ze Starého a Nového zákona (včetně Posledního soudu a Daniela v jámě lvové).[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kloster Aghjots na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Aghjots Vank, Ararat Province, Armenia | World Building Directory | Buildings. www.building.am [online]. [cit. 2019-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Aghjots Vank Monastery - armeniapedia.org. www.armeniapedia.org [online]. [cit. 2019-11-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Agdžoc na Wikimedia Commons
