Přeskočit na obsah

Ketogenní dieta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Strava při ketogenní dietě sestává především z tuků doplněných o zdroje bílkovin a složitých cukrů – zeleniny a masa.

Ketogenní dieta (zkráceně také keto dieta) je forma stravování, která velmi výrazně omezuje příjem cukrů (tzv. sacharidů nebo karbohydrátů) v jídelníčku, nahrazuje je bílkovinami (proteiny) a především zvýšeným příjmem tuků, které místo cukrů začnou sloužit jako primární zdroj energie pro tělo.[1][2][3]

Na rozdíl od nízkosacharidových diet, kdy je příjem sacharidů snížen v řádu procent, je při keto dietě příjem sacharidů ještě mnohem nižší (pod 50 gramů denně, u klasické ketogenní diety asi 5–10 gramů cukrů denně, ca 5 % denního příjmu potravy).[1][4][5]

Vyvinuta byla již ve 20. letech 19. století jako účinná forma léčby farmakorezistentní epilepsie hlavně u dětí (kdy tělo pacienta nevykazuje odezvu na léky) a tato léčebná metoda byla během 90. let 20. století znovu zpopularizována.[1][6][7] Byť jde primárně o léčebný nástroj, během druhé poloviny 20. století se postupně spolu s podobnými typy diet (viz Atkinsonova dieta) dostala do širšího povědomí spíše jako forma rychlého hubnutí bez upírání si tuků. Největší popularity pak dosáhla v prvních dvou desetiletích 21. století.[8][9][10] Odborníci ji ale nedoporučují k dlouhodobému hubnutí a varují před negativními dopady.[11][12]

Princip

[editovat | editovat zdroj]

Ketogenní dieta je založená na principu nahrazení jednoduchého cukru glukózy jako hlavního zdroje energie pro organismus za produkty rozkladu tuků – ketony.[13][14] Při příjmu cukrů (sacharidů) pod 50 gramů denně tělo sníží vylučování inzulínu a začne spotřebovávat zásobní cukr glykogen. Tkáně pak v tomto stavu během zhruba 3 dní přecházejí k procesům glukoneogeneze a ketogeneze.[1][14][13]

Pokud ani glukoneoneze v játrech nestačí pokrýt spotřebu těla a organismus nezískává další cukry z okolí, přejde tělo plně na získávání energie ketogenezí.[1] Tento způsob výživy simuluje stav podobný hladovění a v těle navozuje stav ketózy.[15][14] Při ketóze, jsou mastné kyseliny oxidovány v mitochondriální matrix jater za vzniku ketonů jako je acetoacetát (ACA), D(-)3-hydroxybutyrát (D-βHB, β-HB) a aceton. První dvě sloučeniny jsou pak využité v citrátovém cyklu (také Krebsův cyklus) k získání ATP, které slouží jako zdroj energie.[16][14] (Množství ATP získaného z ketonů je navíc větší než ze stejného množství glukózy.[1][14]) Zároveň s tím nízká hladina glukózy v krvi vede ke snížení sekrece inzulínu, což následně omezuje ukládání tuků a glukózy v těle.[1]

Způsob měření ketózy přes moč.

Zatímco při normálním metabolismu je hladina ketonů v těle je menší než 0,3 mmol/l a hladina glukózy naproti tomu okolo 4 mmol/l, při ketóze, kdy začne centrální nervová soustava využívat ketony jako zdroj energie, dosahuje jejich koncentrace okolo 4 mmol/l.[14] Ke zjištění míry ketózy se používají indikační papírky sledující hodnoty acetoacetátu v moči.[17] Zvýšená hladina acetonu v těle také vede ke specifickému sladkému zápachu dechu, neboť jde o velmi nestálou látku, která se uvolňuje výdechem přes plíce.[14]

Efekty a rizika diety

[editovat | editovat zdroj]

Studie potvrzují pozitivní vliv diety na různé choroby (primárně epilepsií) a její neuroprotektivní efekt, byť jeho princip není plně prozkoumaný. Zároveň ale varují před negativními vlivy a nedostatečnou prozkoumaností vlivu dlouhodobého udržování této diety.[14] Ketogenní dieta by tak neměla sloužit jako prostředek k dlouhodobému hubnutí u jinak zdravých jedinců.[12][18][3]

Pozitivní vlivy

[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli není dosud zcela znám konkrétní princip, jakým ketogenní dieta působí neuroprotektivně a brání vzniku epileptických záchvatů, na vině je zřejmě právě metabolická změna v mozku.[19][20] Pacientů rezistentních na léky proti epilepsii je přitom až 25 %, přičemž epilepsie se obecně vyskytuje v dětské populaci v 1–3 % (v novorozeneckém věku až v 5 %).[21][6] Ketogenní dieta tak představuje způsob ochrany před záchvaty a to už v kojeneckém věku.[6][22] Kromě snížení frekvence záchvatů je u části pacientů možné dosáhnout i jejich úplné prevence[22] a tento efekt u pacientů přetrvává dlouhodobě i po vysazení diety.[23][15] Při jejím delším dodržování je ale doporučováno snížit procento tuků ve stravě.[15]

Potvrzen je pozitivní vliv krátkodobého užití diety na pokles hmotnosti (vliv na zvýšení využití tuků uložených v těle, snížení chuti k jídlu vlivem efektivnějšího zasycení), snížení hladiny cholesterolu, redukce rizika vzniku kardiovaskulárních chorob a pomoc při léčbě diabetu II. typu.[14] LDL cholesterol ale zvyšuje.[24]

Studie také poukazují na její možné využití při léčbě rakoviny díky tomu, že nádory v těle nejsou schopné natolik efektivně využívat právě ketony jako zdroj energie.[25] Jelikož má tento typ metabolismu neuroprotektivní účinky, studie naznačují i jeho možný pozitivní efekt při léčbě Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a amyotrofické laterální sklerózy.[25][19]

Rizika

[editovat | editovat zdroj]

Odborníci z několika amerických lékařských asociací i nutriční specialisté varují před dlouhodobým udržováním keto nebo Atkinsonovy diety s cílem zhubnout (vzhledem k vyloučení některých zdravých jídel z jídelníčku, stresu pro tělesné orgány a jo-jo efektu po zpětném přechodu na nevyvážený jídelníček s vyšším podílem cukrů) a doporučují za účelem hubnutí volit raději dlouhodobou konzumaci vyvážené stravy zahrnující i cukry.[12][18][13]

Ačkoli je dieta efektivní při léčbě farmakorezistentní epilepsie u dětí, je udržování tohoto typu jídelníčku náročné a dieta není vhodná pro všechny pacienty.[21] Pokud je vhodně sestavená a kontrolovaná, nemá závažné vedlejší účinky. Při této dietě dochází k relativně malé produkci ketonů, která je považována za relativně bezpečnou (tzv. nutriční ketóza). V případě, že tělo produkuje ketonů velké množství, dochází ale k ovlivnění pH krve a ke vzniku ketoacidózy, což je život ohrožující stav.[1]

Nevyvážená ketodieta – jídlo je zdrojem pouze bílkovin a tuků, chybí komplexní cukry (např. vláknina) ve formě zeleniny. Ty usnadňují vylučování a jejich nedostatek může vést k obtížím jako zácpa.

Hlavně v prvních dnech a týdnech diety se mohou dostavovat typické negativní vedlejší efekty související s nízkým příjmem cukrů jako nevolnost, zvracení, bolest hlavy, únava a zácpa, které obvykle samy odezní do několika týdnů. Mezi komplikace spojené s dlouhodobým držením diety patří ledvinové kameny, steatóza jater (tzv. ztučnění jater), poruchy růstu a nedostatek některých vitamínů a minerálů.[1][26] (Viz velmi nízký podíl sacharidů při této dietě vyžaduje například i omezení příjmu zdravých potravin jako ovoce.[27][28]) U některých pacientů se tyto komplikace ale mohou objevit už v řádu týdnů po nástupu diety.[29] Ledvinovými kameny při této dietě pak může trpět zhruba 7 % dětských pacientů.[30]

Zatímco krátkodobý efekt této diety (zhruba v délce 2 let dodržování) je dobře prozkoumaný a stav ketózy není v tomto případě nebezpečný, studie varují před nedostatečně probádanými efekty při dlouhodobém dodržování této diety a možnými negativními vedlejšími vlivy na zdraví souvisejícími s poměrem základních živin při této dietě.[1][11][18] Zvýšený příjem tuků (zvlášť pokud jde z velké části o nasycené mastné kyseliny) a nedostatek komplexních cukrů u těchto typů diet ve stravě může vést naopak ke zvýšení hladiny cholesterolu[11] a v dlouhodobém měřítku přispívat i k závažným komplikacím jako rakovině trávicího traktu, poškození ledvin, osteoporóze (celkově zvýšení křehkosti kostí) a zvýšené zátěži na kardiovaskulární systém.[12]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Již roku 1911 se objevuje studie popisují pozitivní vliv hladovění na projevy epilepsie.[7] Samotná ketogenní dieta byla navržena až později jako způsob náhrady hladovění za déle udržitelný způsob stravování se stejnými účinky. Za autora diety i rozšíření jejího názvu je považován Russel Wilder z Kliniky Mayo (Minnesota, USA), který ji poprvé využil k léčbě epilepsie v roce 1921.[7][1] Další odborníci tuto praxi následovali ať už přímo využíváním krátkodobé hladovky nebo ketogenní diety.[7] Popularita diety ale klesla s vyvinutím účinných antiepileptik koncem 30. let 20. století,[1][7] metoda se však stala součástí naprosté většiny lékařských učebnic vydaných mezi lety 1940 a 1980.[7]

Už zpočátku byl ale výzkum této problematiky roztříštěný, závislý na práci malého množství odborníků a neměl dostatečnou kontinuitu.[31] Pokles popularity diety vedl i k výuce menšího počtu trénovaných nutričních specialistů pro tuto dietu a následně nevhodnému způsobu její aplikace, který pak vedl i k neúspěchu léčby.[7]

Rozdíl podílu hlavním živin (bílkovin, tuků a cukrů) v různých typech diet. Shora: běžná dieta v USA, Atkinsonova dieta (počáteční fáze), klasická ketogenní dieta a tzv. MCT ketogenní dieta (se sníženým množstvím tuků). Barvy v grafu: žlutá – cukry, červená – proteiny, modrá – tuk.

V 60. letech 20. století byla dieta znovuobjevena při výzkumu metabolické aktivity mozku při hladovění a ustanovena byla tzv. klasická ketogenní dieta.[32] V roce 1972 pak vydal kardiolog Robert C. Atkins knihu Dr Atkins' New Diet Revolution, která seznamuje čtenáře s tzv. Atkinsonovou dietou, která je ketogenní dietě podobná poměrem přijímaných živin, tedy vysokým podílem tuků a bílkovin ve stravě na úkor cukrů.[33][34]

Největšího rozmachu se ale ketogenní dieta dočkala až po několika desetiletích od svého vzniku, když ji v roce 1993 objevili rodiče tehdy 11měsíčního Charlieho Abrahamse, který tehdy trpěl až několika epileptickými záchvaty denně.[35][7] Za využití ketogenní diety u něj záchvaty ustaly i bez využití léčiv už během měsíce a po pěti letech u něj byla i samotná ketogenní dieta ukončena.[35] Rodina založila v roce 1994 organizaci The Charlie Foundation for Ketogenic Therapies, která informuje pacienty o této dietě a jejích možnostech.[35] V roce 1994 byl Charlieho příběh odvysílán na televizní stanici NBC v pořadu Dateline,[36][7] organizace také vydala knihu The Epilepsy Diet Treatment: The Introduction to the Ketogenic Diet.[7] Charlieho otec filmový producent Jim Abrahams natočil v roce 1997 i film na motivy příběhu jejich rodiny s názvem First Do No Harm (v české verzi jako Především nikomu neublížím), ve kterém si zahrála i Merryl Streep.[7][31]

Charlieho příběh dietu natolik zpopularizoval, že došlo k raketovému nárůstu odborných studií zaměřených na tuto problematiku.[7] S dalším klinickým výzkumem pak narostla popularita ketogenní diety v 90. letech 20. století.[14] Přesto byla podle výzkumu názorů evropských a amerických lékařů z roku 2008 tato dieta přes svou zřejmou efektivitu využívána při léčbě dětské epilepsie spíš jako poslední možnost.[37]

V roce 2002 byly pak také zveřejněny výsledky klinických testů Atkinsonovy diety (sám autor svou dietu odbornou studií nepodpořil a odmítal výzkum provést). Potvrzen byl její pozitivní vliv na snížení hmotnosti pacientů.[33] Popularita hlavně druhého vydání knihy tak zvýšila zájem o alternativní způsob hubnutí, který neomezuje tuky, jak bylo v té době v módě. Během druhé poloviny 20. století se také objevily další typy podobných k hubnutí určených diet jako paleo, středomořská nebo South Beach dieta.[5]

Od roku 2003 se začala modifikovaná verze Atkinsonovy diety (MAD) používat při léčbě epilepsie u dětí i dospělých.[38] Metoda byla sestavena v Nemocnici Johna Hopkinse s cílem umožnit léčbu pacientů, kteří klasickou ketogenní dietu odmítali.[39] Celá dekáda dalšího výzkumu pak zjistila, že účinnost této diety je podobná jako u ketogenní diety, ale modifikovaná Atkinsonova dieta je pacienty lépe tolerovaná a je jednodušší na přípravu jídel a sestavení jídelníčku (obsahuje více bílkovin, striktně neomezuje kalorický příjem atd.).[40][38][39]

Ketogenní dieta byla pak na přelomu tisíciletí zpropagována především jako forma rychlého a efektivního hubnutí ať už díky celebritám, sociálním sítím nebo dokumentům.[5] V roce 2020 se stala podle dat společnosti Google nejvyhledávanější dietou na internetu v USA.[5]

Typy diety a jejich dodržování

[editovat | editovat zdroj]

Existuje několik typů terapeutické ketogenní diety podle specifického podílu makronutrientů (základních živin) v jídelníčku.[13] Mezi hlavní typy diety patří:[38][13][41][15]

  • klasická ketogenní dieta: velký podíl tuků vůči bílkovinám (4:1, tedy 4 gramy tuku na 1 gram bílkovin), zahrnuje 6% podíl bílkovin a podíl cukrů pouhých 4–5 %
  • MCT (medium-chain triglyceride) ketogenní dieta: podíl cukrů roste na 17 %, podíl bílkovin je ale dále nízký (ca 10 %)
  • MAD (tzv. modifikovaná Atkinsonova dieta): kdy je podíl cukrů ca 5 % (dovoluje ale jejich denní příjem o něco vyšší, 10–20 gramů) a bílkovin již okolo 30 %, což zvyšuje její tolerabilitu pacienty
  • LGIT (low glycaemic index treatment) nebo HPKD (high-protein keto diet): kombinují zhruba 60 % tuků na 30 % bílkovin, přijímané cukry pak musí mít nízký glykemický index, aby nezvedaly prudce hladiny glukózy v krvi po požití

Kromě těchto typů se jsou ještě známé varianty TKD (targeted keto diet, cukry jsou konzumovány ale jen před nebo po aktivním pohybu, cvičení) a CKD (cyclical keto diet, dochází ke střídání dní s vysokým a nízkým příjmem cukrů).[42][13] Při započetí těchto typů diety je nutné brát v potaz, zda jde o primárně zdravotní opatření nebo pouze snahu zhubnout a na základě toho zhodnotit význam možných negativních dopadů.

Zavedení u pacientů

[editovat | editovat zdroj]
Odměřování preparátu KetoCal užívaného při ketogenní dietě.

Zavedení ketogenní diety u dětských pacientů je zahajováno hospitalizací – dítě je vyšetřeno (zhodnoceny jsou jeho nutriční nároky a růstová fáze) a spolu s rodinou seznámeno s plánem diety a jejím dodržováním. Během několika dní je pak dieta postupně zaváděna do jídelníčku.[43] Obvykle se iniciuje přechodem na tekutý preparát s přesným žádoucím poměrem tuků vůči zbytku hlavních živin 4:1 (např. KetoCal).[44] V počáteční fázi jsou tak jídla podávána ve formě kaší nebo hustých nápojů a poté se přechází na běžnou stravu. Preparáty jsou pak dlouhodobě užívány jen u pacientů, kteří nemohou přijímat tuhou stravu (tedy i u novorozenců a kojenců). Denní kalorický příjem by měl odpovídat ca 85–95 % denní potřeby pacienta.[43]

Z jídla jsou vyloučeny zdroje velkého množství cukrů jako obilniny (rýže, kukuřice) a produkty z nich (pečivo, těstoviny) ale také škrobnatá zelenina (brambory, sladké brambory, řepa). Povolené potraviny se pak kategorizují (jako maso, ryby, zelenina, mléčné výrobky a zdroje tuku, kde je nutná vhodná kombinace rostlinných a živočišných tuků) a samotná jídla se sestavují vybráním potraviny z každé kategorie, určením jejich vhodné váhy na porci a analyzováním obsažených živin, které by měly dohromady pokrývat nutriční potřeby pacienta.[43][45] Typicky je podíl základních živin v jídelníčku pacienta 4:1, tedy 4 gramy tuku na 1 gram bílkovin/cukrů.[46] Jelikož je organizace takového typu stravy pro rodiče náročná, odborníci se jim snaží poskytnout jídelníčky a také odborně navržené aplikace nebo počítačové programy, které s výpočty vhodných kombinací jídel pomáhají[43][47] (například KetoCalculator[46]).

Jídelníček při ketogenní dietě

[editovat | editovat zdroj]

Dle druhu ketogenní diety klesá nebo roste hlavně podíl bílkovin v jídle, přičemž bílkoviny jsou jak rostlinného původu (luštěniny) tak živočišného (vejce, maso včetně mořských plodů, mléčné výrobky). Vždy jsou ale jídla chudá na cukry kromě těch komplexních jako je vláknina. Zelenina s nízkým podílem škrobu tak tvoří typickou přílohu ketogenních jídel, včetně například využití špagetové dýně nebo květáku jako náhrady obilnin a jejich produktů.[9][45] Při dietě je podstatné dodržovat správný poměr makroživin, jíst dostatek bílkovin, omezit sacharidy a zvýšit příjem zdravých tuků. Bílkoviny by měly tvořit přibližně 20-25% celkového energetického příjmu, sacharidy 5-10% a 70-75% měly tvořit tuky.

Příjem tuků by měl být opřený z větší části o ty nasycené[5] – neměl by být založený výhradně na živočišných tucích, ale využíván by měly být rostlinné oleje (olivový atd.). V ketogenní dietě se tak objevují často i ořechy a semena, která zároveň mohou fungovat jako náhražka některých potravin s vysokým obsahem sacharidů (např. nahrazení pšeničné mouky mandlovou nebo ovesné kaše kaší z lněného semínka).[9][45]

Mezi další potraviny doporučované při keto dietě patří vzhledem k jejich nutričním hodnotám brokolice, zelí, kapusta, špenát, cuketa, chřest, avokádo, hovězí a drůbeží maso, losos, různé druhy sýrů, tvarohy a smetana, ale i kokosové mléko, z ovoce pak bobulovité plody (borůvky, ostružiny, jahody) včetně rajčat.[28][45]

Viz níže ukázky jídel zahrnujících složky typické pro ketogenní dietu:

  • Losos se špenátem
    Losos se špenátem
  • Hovězí maso s brokolicí
    Hovězí maso s brokolicí
  • Vývar s masem, zeleninou a vejcem
    Vývar s masem, zeleninou a vejcem
  • Smažená ryba s míchanými vejci, fazolemi a špenátem
    Smažená ryba s míchanými vejci, fazolemi a špenátem
  • Humr, steak a chřest
    Humr, steak a chřest
  • Květáková tostada s avokádem a salsou z kešu ořechů
    Květáková tostada s avokádem a salsou z kešu ořechů
  • Mísa s krevetami, zakysanou smetanou a avokádem
    Mísa s krevetami, zakysanou smetanou a avokádem
  • Feta sýr s olivami a zeleninou
    Feta sýr s olivami a zeleninou
  • Šunkové rolky se sýrem a koriandrem
    Šunkové rolky se sýrem a koriandrem
  • Salát s avokádem a pekanovými ořechy
    Salát s avokádem a pekanovými ořechy
  • Hovězí maso s dušenou zeleninou
    Hovězí maso s dušenou zeleninou
  • Špagetová dýně s omáčkou z rajčat, oliv a špenátu
    Špagetová dýně s omáčkou z rajčat, oliv a špenátu

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l MASOOD, Wajeed; ANNAMARAJU, Pavan; UPPALURI, Kalyan R. Ketogenic Diet. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing Dostupné online. PMID 29763005. 
  2. ↑ PIETRZAK, Diana; KASPEREK, Kamila; RĘKAWEK, Paweł. The Therapeutic Role of Ketogenic Diet in Neurological Disorders. Nutrients. 2022-01, roč. 14, čís. 9, s. 1952. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 2072-6643. doi:10.3390/nu14091952. (anglicky) 
  3. ↑ a b JOSHI, Shivam; OSTFELD, Robert J.; MCMACKEN, Michelle. The Ketogenic Diet for Obesity and Diabetes-Enthusiasm Outpaces Evidence. JAMA internal medicine. 2019-09-01, roč. 179, čís. 9, s. 1163–1164. PMID 31305866. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 2168-6114. doi:10.1001/jamainternmed.2019.2633. PMID 31305866. 
  4. ↑ KVAPIL, Petr. Jaký je rozdíl mezi nízkosacharidovou a ketogenní dietou?. www.vimcojim.cz [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e MCGAUGH, Erin; BARTHEL, Brandon. A Review of Ketogenic Diet and Lifestyle. Missouri Medicine. 2022, roč. 119, čís. 1, s. 84–88. PMID 36033148 PMCID: PMC9312449. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 0026-6620. PMID 36033148. 
  6. ↑ a b c DRESSLER, Anastasia; TRIMMEL-SCHWAHOFER, Petra. The ketogenic diet for infants: How long can you go?. Epilepsy Research. 2020-08-01, roč. 164, s. 106339. Dostupné online [cit. 2023-05-28]. ISSN 0920-1211. doi:10.1016/j.eplepsyres.2020.106339. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l WHELESS, James W. History of the ketogenic diet. Epilepsia. 2008-11, roč. 49, s. 3–5. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. doi:10.1111/j.1528-1167.2008.01821.x. (anglicky) 
  8. ↑ Google Books Ngram Viewer. books.google.com [online]. [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c WALCZYK, Thomas; WICK, Jeannette Y. The Ketogenic Diet: Making a Comeback. The Consultant Pharmacist: The Journal of the American Society of Consultant Pharmacists. 2017-07-01, roč. 32, čís. 7, s. 388–396. PMID 28701250. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 0888-5109. doi:10.4140/TCP.n.2017.388. PMID 28701250. 
  10. ↑ Goodbye keto: The once-famed diet's fall from grace. coach.nine.com.au [online]. 2023-01-19 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b c GIROUX, Natalya F. The Keto Diet and Long-Term Weight Loss: Is it a Safe Option?. Inquiries Journal. 2020, roč. 12, čís. 10. Dostupné online [cit. 2023-05-28]. (anglicky) 
  12. ↑ a b c d MAHDI, Ghanim Salih. The Atkin's diet controversy. Annals of Saudi Medicine. 2006, roč. 26, čís. 3, s. 244–245. PMID 16861858 PMCID: PMC6074441. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 0256-4947. doi:10.5144/0256-4947.2006.244. PMID 16861858. 
  13. ↑ a b c d e f SHILPA, Joshi; MOHAN, Viswanathan. Ketogenic diets: Boon or bane?. The Indian Journal of Medical Research. 2018-09, roč. 148, čís. 3, s. 251–253. PMID 30425213 PMCID: PMC6251269. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 0971-5916. doi:10.4103/ijmr.IJMR_1666_18. PMID 30425213. 
  14. ↑ a b c d e f g h i j PAOLI, A.; RUBINI, A.; VOLEK, J. S. Beyond weight loss: a review of the therapeutic uses of very-low-carbohydrate (ketogenic) diets. European Journal of Clinical Nutrition. 2013-08, roč. 67, čís. 8, s. 789–796. Dostupné online [cit. 2023-05-28]. ISSN 1476-5640. doi:10.1038/ejcn.2013.116. (anglicky) 
  15. ↑ a b c d BROŽOVÁ, Klára; HADAČ, Jan. Ketogenní dieta. Neurologie pro praxi. 2013-04-01, roč. 14, čís. 2, s. 89–91. Dostupné online [cit. 2023-04-24]. (anglicky) 
  16. ↑ PIETRZAK, Diana; KASPEREK, Kamila; RĘKAWEK, Paweł. The Therapeutic Role of Ketogenic Diet in Neurological Disorders. Nutrients. 2022-01, roč. 14, čís. 9, s. 1952. Dostupné online [cit. 2023-04-24]. ISSN 2072-6643. doi:10.3390/nu14091952. (anglicky) 
  17. ↑ Papírky na měření ketózy | ketóza a káva. www.ceskaordinace.cz [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c O jídle s nutriční terapeutkou: Co je ketogenní dieta opravdu zač a proč byste se jí měli vyhnout?. www.marianne.cz [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b HARTMAN, Adam L.; GASIOR, Maciej; VINING, Eileen P. G. The Neuropharmacology of the Ketogenic Diet. Pediatric Neurology. 2007-05-01, roč. 36, čís. 5, s. 281–292. Dostupné online [cit. 2023-05-28]. ISSN 0887-8994. doi:10.1016/j.pediatrneurol.2007.02.008. (anglicky) 
  20. ↑ GASIOR, Maciej; ROGAWSKI, Michael A.; HARTMAN, Adam L. Neuroprotective and disease-modifying effects of the ketogenic diet. Behavioural Pharmacology. 2006-09, roč. 17, čís. 5–6, s. 431–439. PMID 16940764 PMCID: PMC2367001. Dostupné online [cit. 2023-05-28]. ISSN 0955-8810. doi:10.1097/00008877-200609000-00009. PMID 16940764. 
  21. ↑ a b Ketogenní dieta pro děti s farmakorezistentní epilepsií. FN Brno [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b NORDLI, D. R.; KURODA, M. M.; CARROLL, J. Experience with the ketogenic diet in infants. Pediatrics. 2001-07, roč. 108, čís. 1, s. 129–133. PMID 11433065. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 1098-4275. doi:10.1542/peds.108.1.129. PMID 11433065. 
  23. ↑ MARTINEZ, Celina C.; PYZIK, Paula L.; KOSSOFF, Eric H. Discontinuing the Ketogenic Diet in Seizure-Free Children: Recurrence and Risk Factors. Epilepsia. 2007-01, roč. 48, čís. 1. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 0013-9580. doi:10.1111/j.1528-1167.2006.00911.x. (anglicky) 
  24. ↑ Keto diet study shows increased LDL cholesterol, higher apolipoprotein B and reduced gut bacteria. medicalxpress.com [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b BARAÑANO, Kristin W.; HARTMAN, Adam L. The ketogenic diet: Uses in epilepsy and other neurologic illnesses. Current Treatment Options in Neurology. 2008-11-01, roč. 10, čís. 6, s. 410–419. Dostupné online [cit. 2023-05-28]. ISSN 1534-3138. doi:10.1007/s11940-008-0043-8. PMID 18990309. (anglicky) 
  26. ↑ BROŽOVÁ, Klára; HADAČ, Jan. Ketogenní dieta. Neurologie pro praxi. 2013-04-01, roč. 14, čís. 2, s. 89–91. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. (anglicky) 
  27. ↑ What Is the Atkins Diet, and Is It Healthy?. Cleveland Clinic [online]. 2021-01-05 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ a b UPDATED, Anna Gora last. What fruits can you eat on keto?. livescience.com [online]. 2022-06-20 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ BALLABAN-GIL, Karen; CALLAHAN, C.; O'DELL, C. Complications of the Ketogenic Diet. Epilepsia. 1998-07, roč. 39, čís. 7, s. 744–748. Dostupné online [cit. 2023-05-28]. ISSN 0013-9580. doi:10.1111/j.1528-1157.1998.tb01160.x. (anglicky) 
  30. ↑ Amitha Sampath, Eric H. Kossoff, Susan L. Furth, Paula L. Pyzik, and Eileen P. G. Vining. Kidney Stones and the Ketogenic Diet: Risk Factors and Prevention. Journal of Child Neurology [online]. [cit. 2023-05-28]. Roč. 22, čís. 4. Dostupné online. doi:10.1177/0883073807301926. 
  31. ↑ a b Keto News: The Decline of the Ketogenic Diet in the 1940-1980s. Epilepsy Foundation [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ O. E. Owen, A. P. Morgan, H. G. Kemp, J. M. Sullivan, M. G. Herrera, and G. F. Cahill Jr. Brain Metabolism during Fasting. Journal of Clinical Investigation [online]. [cit. 2023-05-28]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. doi:10.1172/JCI105650. 
  33. ↑ a b LENZER, Jeanne. Robert Coleman Atkins. British Medical Journal (BMJ) [online]. 2003-05-17 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  34. ↑ ATKINS, C. D. C. Dr. Atkins' New Diet Revolution. [s.l.]: Government Institutes 457 s. Dostupné online. ISBN 978-1-59077-163-1. (anglicky) Google-Books-ID: 7NWS2xbfDaoC. 
  35. ↑ a b c About Us [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Dateline NBC Medical Secrets 10/26/1994. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  37. ↑ MASTRIANI, Katherine S.; WILLIAMS, Virginia C.; HULSEY, Thomas C. Evidence-Based Versus Reported Epilepsy Management Practices. Journal of Child Neurology. 2008-05, roč. 23, čís. 5, s. 507–514. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 0883-0738. doi:10.1177/0883073807309785. (anglicky) 
  38. ↑ a b c SCHOELER, Natasha E.; CROSS, J. Helen. Ketogenic dietary therapies in adults with epilepsy: a practical guide. Practical Neurology. 2016-06-01, roč. 16, čís. 3, s. 208–214. PMID 26908897. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 1474-7758. doi:10.1136/practneurol-2015-001288. PMID 26908897. (anglicky) 
  39. ↑ a b KOSSOFF, Eric H.; DORWARD, Jennifer L. The Modified Atkins Diet. Epilepsia. 2008-11, roč. 49, s. 37–41. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. doi:10.1111/j.1528-1167.2008.01831.x. (anglicky) 
  40. ↑ KOSSOFF, Eric H.; CERVENKA, Mackenzie C.; HENRY, Bobbie J. A decade of the modified Atkins diet (2003–2013): Results, insights, and future directions. Epilepsy & Behavior. 2013-12-01, roč. 29, čís. 3, s. 437–442. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 1525-5050. doi:10.1016/j.yebeh.2013.09.032. (anglicky) 
  41. ↑ SONDHI, Vishal; AGARWALA, Anuja; PANDEY, Ravindra M. Efficacy of Ketogenic Diet, Modified Atkins Diet, and Low Glycemic Index Therapy Diet Among Children With Drug-Resistant Epilepsy: A Randomized Clinical Trial. JAMA pediatrics. 2020-10-01, roč. 174, čís. 10, s. 944–951. PMID 32761191 PMCID: PMC7400196. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 2168-6211. doi:10.1001/jamapediatrics.2020.2282. PMID 32761191. 
  42. ↑ STAFF, Editorial. The Ketogenic Diet : Keto Diet Beginners Guide [online]. 2019-11-20 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ a b c d LEE, Eunjoo; KANG, Hoon-Chul; KIM, Heung Dong. Ketogenic Diet for Children with Epilepsy: A Practical Meal Plan in a Hospital. Clinical Nutrition Research. 2016-01-29, roč. 5, čís. 1, s. 60–63. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. doi:10.7762/cnr.2016.5.1.60. 
  44. ↑ COPPOLA, Giangennaro; VERROTTI, Alberto; AMMENDOLA, Edoardo. Ketogenic diet for the treatment of catastrophic epileptic encephalopathies in childhood. European Journal of Paediatric Neurology. 2010-05-01, roč. 14, čís. 3, s. 229–234. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 1090-3798. doi:10.1016/j.ejpn.2009.06.006. (anglicky) 
  45. ↑ a b c d 7-day keto diet plan & meals. livescience.com [online]. 2022-07-17 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ a b ZUPEC-KANIA, Beth. KetoCalculator: A web-based calculator for the ketogenic diet. Epilepsia. 2008-11, roč. 49, s. 14–16. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. doi:10.1111/j.1528-1167.2008.01824.x. (anglicky) 
  47. ↑ LI, Hanzhou; JAUREGUI, Jeffrey L.; FENTON, Cagla. Epilepsy Treatment Simplified through Mobile Ketogenic Diet Planning. Journal of Mobile Technology in Medicine. 2014-07, roč. 3, čís. 2, s. 11–15. PMID 28794808 PMCID: PMC5546754. Dostupné online [cit. 2023-05-29]. ISSN 1839-7808. doi:10.7309/jmtm.3.2.3. PMID 28794808. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ketogenní_dieta&oldid=24383679“