Kendži Mizoguči
| Kendži Mizoguči | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16. května 1898 Tokio  Japonské císařství |
| Úmrtí | 24. srpna 1956 (ve věku 58 let) Kjóto  Japonsko |
| Příčina úmrtí | leukemie |
| Místo pohřbení | hřbitov chrámu Ikegami Honmondži |
| Povolání | filmový režisér, scenárista a režisér |
| Významná díla | Ósacká elegie Povídky o bledé luně po dešti Život milostnice Oharu Ukřižovaní milenci Ulice hanby … více na Wikidatech |
| Ocenění | Zlatý lev (1952) Stříbrný Lev (1953) Zlatý lev (1954) Modrá stuha pro nejlepšího režiséra (1955) |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kendži Mizoguči (16. května 1898 Tokio – 24. srpna 1956 Kjóto) byl japonský filmový režisér.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vyrostl ve velké chudobě, jeho rodina dokonce musela jeho sestru nechat adoptovat a později se z ní stala gejša. Otec byl navíc surovec a bil svou ženu. Obojí Kendžiho silně ovlivnilo a téma utlačované ženy patřilo později k jeho ústředním, jeho filmy jsou považovány obvykle za feministické.[1]
Studoval malířství, poté pracoval v reklamě, pak se zkoušel prosadit jako herec.[2] Roku 1923 prvně režíroval. Filmy z toho období se většinou nedochovaly, některé měly i propagandistický charakter ve prospěch komunismu. Sám režisér později tvrdil, že první opravdový film natočil až roku 1936 (Sestry z Gionu). Za války ovšem silně podporoval vládnoucí autoritářský režim a natočil pro něj znovu řadu propagandistických materiálů – tentokrát nacionalistických. Po válce se naopak obrátil k humanismu.[3]
Evropa ho objevila na začátku 50. let díky časopisu Cahiers du cinéma, který začal jeho filmy propagovat.[4] Průlomovým byl snímek Život milostnice Oharu z roku 1952, kterým se začala vrcholná fáze jeho tvorby, oceňovaná i na evropských festivalech.[5] Za snímek Povídky o bledé luně po dešti získal Stříbrného lva za nejlepší režii na festivalu v Benátkách (1953). O rok později získal stejné ocenění za snímek Správce Sanšo. Zvláštní uznání získal v Benátkách roku 1956 za film Ulice hanby. K jeho dalším známým snímkům patří Příběh odkvetlých chryzantém (1939) či Ukřižovaní milenci (1954).
Proslulými se staly jeho dlouhé záběry bez střihu. Byl též znám jako „postrach herců“, neboť některé záběry nechal opakovat až stokrát.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kenji Mizoguchi’s “Art of Paradox”. TIFF [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mizoguchi Kenji | Japanese director. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kenji Mizoguchi. www.filmmuseum.at [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KVIFF | Karlovy Vary IFF celebrates the work of Japanese master Kenji Mizoguchi. www.kviff.com [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Kenji Mizoguchi | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kendži Mizoguči na Wikimedia Commons 
Osoba Kendži Mizoguči ve Wikicitátech- Kendži Mizoguči v Česko-Slovenské filmové databázi
- Kendži Mizoguči v Internet Movie Database (anglicky)
