Kem (Karelská republika)
| Kem Кемь / Kemi | |
|---|---|
 Přístav | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 64°57′ s. š., 34°36′ v. d. |
| Nadmořská výška | 10 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Severozápadní |
| Republika | Karélie |
 Republika Karélie na mapě Ruska | |
  Kem Město na mapě Republiky Karélie | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 21 km² |
| Počet obyvatel | 9 712 (2023 ▼) |
| Hustota zalidnění | 462,5 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové (včetně Pomorů), Karelové |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Denis Nikolajevič Popov |
| Vznik | 14. století |
| Oficiální web | kem |
| Telefonní předvolba | (+7)81458 |
| PSČ | 186610–186615 |
| Označení vozidel | 10 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kem (rusky Кемь; finsky a karelsky Vienan Kemi) je historické přístavní město u Bílého moře (poblíž ústí stejnojmenné řeky) v autonomní Karelské republice v severozápadním Rusku. Sídlí zde správa Kemského okresu. Město je jednou z hlavních stanic na Murmanské železniční magistrále a východiskem lodního spojení na ostrovy Kuzova a na Solovecké ostrovy. Žije zde 9 712 obyvatel (2023).
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Město vzniklo na břehu řeky Kem, od níž dostalo své jméno. Předpokládá se, že ve starověké ugrofinštině slovo kem znamenalo velkou řeku. Existuje také oblíbená turistická legenda, že název města je od urážlivé zkratky K. E.M, kterou údajně psal car Petr I. Veliký na dekretech o vyhoštění na sever.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První doklady o Kemu pocházejí z 15. století, v roce 1450 se stal majetkem Soloveckého monastýru. V letech 1579 a 1580 provedli Finové ničivé nájezdy na Kem. Podobný ničivý nájezd byl proveden v roce 1590 Švédy. V roce 1657 na místě Kemu vznikl dvoupatrový ostroh.
Roku 1764 v rámci sekularizační reformy carevny Kateřiny II. Veliké byl zabrán církevní majetek, právě včetně Kemu, a předán státu. Kem se stal součástí Archangelské gubernie.
Během sovětského období byl Kem podřízen Karelo-finské sovětské republice a později Karelské autonomní sovětské republice. Ve 30. letech 20. století ve městě sídlila správa trestního tábora Gulag na Soloveckých ostrovech. Později zde existovala nemocnice zajateckého tábora pro německé válečné zajatce z druhé světové války.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Kem leží na Murmanské železniční magistrále a má hlubinný přístav. Tato kombinace představuje perspektivu významného logistického uzlu na severní mořské cestě. Od roku 2014 existují plány na prohloubení přístavu, vybudování nových kotvišť a vybudování terminálu na překládku cca 1 milionu tun nákladu ročně. Kvůli sporům o pozemky ještě v roce 2022 nebylo započato se stavbou.[3]
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Jakov Jakovlevič Čerakin († 1768) - ruský polární mořeplavec a objevitel průlivu Matočkin Šar
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Кемска волост | GEO. web.archive.org [online]. 2015-09-24 [cit. 2020-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24.
- ↑ Арктика сегодня. Карельский порт может стать важным элементом арктической логистики — Новости. goarctic.ru [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kem na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
