Kde pijí múzy
Kde pijí múzy (s podtitulem Za kumštem po lokálech) je čtyřdílná knižní edice Nakladatelství Sanch a spisovatele Lukáše Berného vydávaná v letech 2014–2017. Podrobně mapuje minulost staropražských hospod, vináren a kaváren, které mají více než stoletou historii. Věnuje se okolnostem jejich vzniku, roli v kulturně-historickém i politickém kontextu či návštěvám slavných štamgastů. Je doplněna velkým množstvím obrazového materiálu.[1]
Kde pijí múzy 1 – U Zlatého tygra (2014)
[editovat | editovat zdroj]Kniha pojednává o historii známé pražské pivnice (a původně kavárny) U Zlatého tygra. Zaměřuje se i na její roli v kulturních dějinách země od doby, kdy zde Josef Kajetán Tyl sbíral novinky do časopisu Květy, přes inspirační zdroj pozdních knih Bohumila Hrabala až po návštěvu prezidentů Václava Havla a Billa Clintona či Angely Merkelové.[2] Nechybí životopisy významných majitelů a bohatá fotodokumentace.[3]
Kde pijí múzy 2 – Ze Starého na Nové Město (2015)
[editovat | editovat zdroj]Druhý díl edice otevírá historii tři pražských hostinců. Sleduje vznik a úspěch salonu Karla Knoblocha, který byl prvním pražským hostinským, jenž v metropoli čepoval plzeňské pivo (v domě U Modré štiky). Pokračuje za malířem Karlem Klusáčkem, který v renesančním domě U Vejvodů založil hostinec i kino, aby vzácnou stavbu zachránil před demolicí. Třetí část knihy je věnovaná novoměstské Jelínkově plzeňské pivnici, kde se scházeli herci i hudebníci ze všech okolních divadel a kde Jaroslav Hašek pracoval na románu o dobrém vojáku Švejkovi.[4] Výčepní tohoto hostince Bohumil Kundrt je zachycen na obálce knihy.[5]
Kde pijí múzy 3 – Pražské šelmy (2016)
[editovat | editovat zdroj]Třetí zastavení ve starobylých pražských hostincích. První třetina knihy pojednává o pivnici a dříve vinárně U Dvou koček, kde popíjel víno Ignát Herrmann, natáčel se film Vrchní, prchni a kde měli v podkroví ateliér malíři jako profesor Otakar Nejedlý či Ota Janeček.[6][7] Zbylé dvě třetiny knížky jsou o restauraci U Medvídků, jednom z prvních míst, kde začínala pražská tradice šantánů i tingltanglů, a kde se vedle mnoha umělců a politiků pravidelně scházeli čeští vojenští námořníci z dob rakouské monarchie. Ilustrace pro knihu udělal výtvarník Jan Brabenec.
Kde pijí múzy 4 – Z Malé Strany na Hradčany (2017)
[editovat | editovat zdroj]Čtvrtý díl knižní edice se vydává na levý břeh Vltavy a projde tři dlouholeté tradiční hostince: malostranské podniky U Schnellů, U Krále brabantského a hradčanský U Černého vola. Přibližuje undergroundový svět šedesátých let v čele s Milanem Knížákem nebo Jaroslavem J. Neduhou. Ale popisuje i příběhy spojené s osobnostmi Karla Čapka, Josefa Váchala, Adolfa Kašpara či Pavla Juráčka.[8][9] U Černého vola nabízí pohled na ztracenou generaci prvorepublikových výtvarníků, stejně jako zde se scházející politickou elitu země (Karel Kramář, Václav Klofáč, Alois Rašín, František Soukup ad.). Přibližuje ale také propojení s nedalekou hudební školou Jaroslava Ježka pro nevidomé studenty, kterou pivnice finančně podporuje.[10] Na obálce knihy je zachycena herečka a hudebnice divadla Semafor Veronika Tichá.[11]
Ohlasy
[editovat | editovat zdroj]Edice byla dobře přijata čtenáři i kritikou, opakovaně se jí věnovala česká média. Ondřej Bezr v Lidových novinách napsal: "Bohatě ilustrovaná kniha vypráví dějiny nejen samotných restaurací, ale i jejich domů a bezprostředního okolí. Hospodských historek o návštěvách velkých postav dějin i současnosti je nepočítaně. Autor není žádná ‚drbna‘, zdůrazňuje především zásadní význam pohostinských zařízení pro spolkový a kulturní život, což samozřejmě zdaleka neplatí jenom pro Čechy." [12] Zbyněk Petráček doplnil: "Berný připomíná časy přístupu lidského a kulturního. Prostě časy, kdy se mohlo říkat, že hospoda je od slova Hospodin."[13] Volně navazujícím pokračováním edice je autorova obdobně vypravená a pojednaná kniha o Šlechtově restauraci z roku 2019.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČTK. Hrdiny knížky jsou výčepní i slavní štamgasti. Začíná se U Zlatého tygra. Hospodářské noviny [online]. Economia, 5. ledna 2015 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. Plzeňský ležák patří ke Zlatému tygrovi už 150 let. Inspiroval Hrabala i Tyla. Pražský deník [online]. Vltava Labe Media, 10. prosince 2014 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ BEZR, Ondřej. Výpravná kniha ukazuje místo, kde pil Hrabal s Clintonem pivo. iDNES [online]. Mafra, 31. prosince 2014 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ OPPELT, Robert. Hašek chodil k Jelínkům pít na sekyru. Metro [online]. Mafra, 4. prosince 2015 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Tvář z obálky najdete i za pípou. Radio Prague International [online]. Český rozhlas, 3. prosince 2015 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ OPPELT, Robert. Pražské hospody otevírají kulturní dějiny. Metro [online]. Mafra, 21. září 2016 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ JANIŠ, Petr. Vražda U Dvou koček: po stopách hospůdek. Právo. 8. října 2016.
- ↑ FEFÍK. Kéž by hospodské stoly vyprávěly, jak se rodila historie. Osudy slavných hospod se sešly v jedné knize. Náš region [online]. A11, 21. února 2018 [cit. 2021-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-05.
- ↑ BEZR, Ondřej. Další túra za Múzami. Lidové noviny. 26. 12. 2017.
- ↑ NOVÁKOVÁ, Jolana. Tam, kde chyba v zápisu udělala z orla vola. ČRo - Regina DAB [online]. Český rozhlas, 1. ledna 2019 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Múzy tentokrát pijí na levém břehu Vltavy. Radio Prague International [online]. Český rozhlas, 30. prosince 2017 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ BEZR, Ondřej. Pražské šelmy. Lidové noviny. 29. října 2016.
- ↑ PETRÁČEK, Zbyněk. Kultura před i za pípou. Lidové noviny. 10. ledna 2015.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BERNÝ, Lukáš: Kde pijí múzy 1 – U Zlatého tygra. Sanch. 2014
- BERNÝ, Lukáš: Kde pijí múzy 2 – Ze Starého na Nové Město. Sanch. 2015
- BERNÝ, Lukáš: Kde pijí múzy 3 – Pražské šelmy. Sanch. 2016
- BERNÝ, Lukáš: Kde pijí múzy 4 – Z Malé Strany na Hradčany. Sanch. 2017