Přeskočit na obsah

Kazašský hladomor v letech 1930–1933

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ašaršylyk – hladomor v Kazachstánu v letech 1930–1933
Sborník dokumentů k hladomoru v Kazachstánu s názvem Ашаршылық. Голод (Ašaršylyk. Hlad)
Základní informace
Datumpřipomíná se 31. května
Trvání1930–1933
StátSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
RSFSRRSFSR RSFSR, Kazašská ASSR
Příčinahladomor v důsledku politických rozhodnutí sovětského režimu
Statistika
Úmrtí1,5 až 2,3 milionu[1][2][3][4]

Kazašský hladomor v letech 1930–1933, také známý jako Ašaršylyk, [pozn. 1] byl hladomor v důsledku politických rozhodnutí sovětské vlády. V Kazachstánu se připomíná 31. května jako Den památky obětí politické perzekuce a hladomoru.[5][6]

V průběhu hladomoru zemřelo podle různých odhadů 1,5 až 2,3 milionu lidí v Kazašské autonomní sovětské socialistické republice, která byla tehdy součástí Ruské socialistické federativní sovětské republiky v rámci Sovětského svazu.[1][2][3][4] Z toho počtu bylo nejméně 1,3 milionu etnických Kazachů, odhadem vymřelo 38[3][7] až 42[8] procent původní kazašské populace, což je nejvyšší procento ze všech etnických skupin zabitých sovětským hladomorem v letech 1930–1933. Výbor vytvořený kazašským parlamentem [9] kterému předsedal historik Manash Kozybajev, dospěl k závěru, že hladomor byl „projevem politiky genocidy“, s 1,75 miliony obětí.[10][11]

Hladomor začal v zimě roku 1930, celý rok před hladomorem na Ukrajině, nazývaným Holodomor, jehož nejhorší fáze probíhala v letech 1931–1933. Hladomor v Kazachstánu způsobil smrt nebo migraci velkého počtu obyvatel, takže Kazaši se stali v Kazašské ASSR menšinou. Teprve v 90. letech, po rozpadu Sovětského svazu, se Kazaši v Kazachstánu stali největší etnickou skupinou. I přes masivní imigraci Rusů a Ukrajinců za carské nadvlády tvořili etničtí Kazaši před hladomorem, asi 60 % obyvatel republiky, jejich podíl klesl na asi 38 % po hladomoru. Někteří vědci vnímají hladomor jako součást širší historie nucené kolektivizace v Sovětském svazu a součást sovětského hladomoru v letech 1932–1933.[12] Sovětské úřady prohlubovaly krizi tím, že znemožňovaly obchodování celých okresů s jinými oblastmi a zastřelily tisíce Kazachů při pokusech o útěk přes hranici do Číny.[13][14][15][7]

Někteří historici označují hladomor za genocidu spáchanou sovětským státem, podle definice Spojených národů. Jiní jej srovnávají s vyhlazováním původního obyvatelstva v severní Americe.[16] V Kazachstánu je někdy nazýván Gološčokinova genocida (kazašsky Голощёкин геноциді) po Filippu Gološčokinovi,[17] který byl prvním tajemníkem komunistické strany v Kazašské ASSR, aby se zdůraznila její umělá povaha.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Hladomor v Kazachstánu ve 30. letech 20. století je běžně známý jako Ašaršylyk.[18][19][17] Označení pochází z kazaštiny: Ашаршылық, v přepisu do latinky Aşarşylyq, IPA: ɑʃɑrʃəˈɫəq; znamená jednoduše hladomor nebo hlad.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ kazašsky Ашаршылық, v přepisu do latinky Aşarşylyq, IPA: ɑʃɑrʃəˈɫəq; znamená hladomor nebo hlad.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazakh famine of 1930–1933 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Úvodem. Expedice Kazachstán [online]. Gulag.cz [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b SETYAMOVA, Adiyam. Hladomor v Kazachstánu v letech 1932 - 1933. Ústí nad Labem, 2018 [cit. 2024-10-10]. 57 s. Bakalářská. Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem. Katedra historie. Vedoucí práce Doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D.. Dostupné online.
  3. ↑ a b c VOLKAVA, Elena. The Kazakh Famine of 1930-33 and the Politics of History in the Post-Soviet Space | Wilson Center. www.wilsoncenter.org [online]. Wilson Center, 2012-03-26 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b PANNIER, Bruce. The Forgotten Famine. Radio Free Europe/Radio Liberty [online]. Radio Free Europe/Radio Liberty, 2007-12-28 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ BAČIŠIN, Vladimír. Kazachstan si dnes pripomína obete staliznizmu. FN Finančné Noviny [online]. FN Finančné Noviny, 2020-05-31 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ Svátky v Kazachstánu 2024 (oficiální data), dny pracovního klidu. all-holidays.info [online]. All-Holidays.Info, 2023-11-14 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b PIANCIOLA, Niccolò. The Collectivization Famine in Kazakhstan, 1931–1933. S. 237–251. Harvard Ukrainian Studies [online]. ITHAKA, 2001 [cit. 2024-10-10]. Roč. 25, čís. 3/4, s. 237–251. Dostupné online. ISSN 0363-5570. 
  8. ↑ Stalinist terror: new perspectives. In: GETTY, J. Arch; MANNING, Roberta Thompson. New York, Mass.: Cambridge Univ. Press, 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-5214-4670-9. S. 265. (anglicky)
  9. ↑ RICHTER, James. Famine, Memory, and Politics in the Post-Soviet Space: Contrasting Echoes of Collectivization in Ukraine and Kazakhstan. S. 476–491. Nationalities Papers [online]. Cambridge University Pres, 2020-05 [cit. 2024-10-10]. Roč. 48, čís. 3, s. 476–491. Dostupné online. doi:10.1017/nps.2019.17. (anglicky) 
  10. ↑ АБЫЛХОЖИН, Б. Ж.; ЛЕГИТАЕВА, Л. Д.; ЭИНКЕВИЧ, И. Б.; САРИЕВА, Р. Х. Из истории поляков в Казахстане (1936-1956 гг.). Almaty: ТОО Издательский дом «Казакстан», 2000. 344 s. Dostupné online. ISBN 5-7667-5658-5. (rusky) 
  11. ↑ Kazakhstan Celebrates 90 Years Since Birth of Outstanding Historian Manash Kozybayev. astanatimes.com [online]. Astana Times, 2021-11-16 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ VOJTĚCH, Michal. Kolektivizace v Kazachstánu: průběh, problémy a dopady na kazašské obyvatelstvo. Praha, 2022 [cit. 2024-10-10]. Bakalářská. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra ruských a východoevropských studií. Vedoucí práce doc. PhDr. Slavomír Horák, Ph.D.. Dostupné online.
  13. ↑ CAMERON, Sarah. The hungry Steppe: famine, violence, and the making of Soviet Kazakhstan. Ithaca London: Cornell University Press, 2018. ISBN 9781501730443. 
  14. ↑ PIANCIOLA, Niccolò. Environment, Empire, and the Great Famine in Stalin’s Kazakhstan: The Hungry Steppe: Famine, Violence and the Making of Soviet Kazakhstan, by Sarah Cameron, Ithaca, Cornell University Press, 2018, 294 pp., US$49.95 (hardcover), ISBN 9781501730450. S. 588–592. Journal of Genocide Research [online]. Routledge, 2021-10-02. Roč. 23, čís. 4, s. 588–592. doi:10.1080/14623528.2020.1807140. (anglicky) 
  15. ↑ OHAYON, Isabelle. The Kazakh Famine: The Beginnings of Sedentarization | Sciences Po Mass Violence and Resistance - Research Network. www.sciencespo.fr [online]. 2013-09-28 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. ISSN 1961-9898. (anglicky) 
  16. ↑ SABOL, Steven. "The Touch of Civilization": Comparing American and Russian Internal Colonization. Boulder, Colorado, USA: University Press of Colorado, 2017. 310 s. Dostupné online. ISBN 978-1-60732-549-9. (anglicky) 
  17. ↑ a b CAMERON, Sarah. The Kazakh Famine of 1930-33: Current Research and New Directions. S. 117. East/West: Journal of Ukrainian Studies [online]. Canadian Institute of Ukrainian Studies, University of Alberta, 2016-09-10 [cit. 2024-10-10]. Roč. 3, čís. 2, s. 117. ISSN 2292-7956. doi:10.21226/T2T59X. (anglicky) 
  18. ↑ LEVENE, Mark. The crisis of genocide [online]. Oxford, GB New York: Oxford University Press [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. ISBN 978-0-1925-0941-3. 
  19. ↑ ERTZ, Simon. The Kazakh Catastrophe and Stalin's Order of Priorities, 1929-1933: Evidence from the Soviet Secret Archives. www.researchgate.net [online]. [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kazašský_hladomor_v_letech_1930–1933&oldid=24308333“