Katolická Veličenstva

; vlajka	; znak
	Motto Tanto monta
Geografie	; Monarchie Katolických veličenstev v roce 1500
	; Monarchie Katolických veličenstev v roce 1500
Hlavní město	Toledo (1492–1561)
	Obyvatelstvo
Náboženství	římskokatolické
	Státní útvar
Státní zřízení	personální unie monarchií
Závislé země; nebo území	Španělské impérium
	Státní útvary a území
	Kastilská koruna
	Aragonská koruna
	Granadský emirát
	Navarrské království
	Habsburské Španělsko
	Španělské impérium

Katolická Veličenstva (častější název v češtině je „katoličtí králové“, španělsky Reyes católicos) byl titul udělený roku 1496 bulou Si convenit papeže Alexandra VI. královským manželům Ferdinandu II. Aragonskému (1452–1516) a Isabele Kastilské (1451–1504), společně vládnoucím v letech 1479–1504 Kastilii a Aragonu, tj. kastilsko-aragonské personální unii, oficiálně nazývanou jako Španělská monarchie (španělsky Monarquía Hispánica), historicky Katolická monarchie (španělsky Monarquía Católica), společně tedy vládli sjednocenému Španělsku.

Dne 2. ledna 1492 byla dobyta Granada, poslední bašta muslimské moci ve Španělsku, a severní království Navarry bylo anektováno roku 1512–1515, jediné Portugalsko zůstalo z celého poloostrova stranou katolických Veličenstev.

Historie

Isabela Kastilská, dcera kastilské královny a leónského krále Jana II., se provdala roku 1469 za sicilského krále a dědice aragonského trůnu Ferdinanda. Ferdinand byl od roku 1466 spoluvládcem svého otce, aragonského krále Jana II.

Po smrti svého staršího bratra, kastilského krále Jindřicha IV. Kastilského, byla Isabela prohlášena roku 1474 královnou Kastilie. O kastilský trůn musela poté bojovat s Jindřichovou dcerou Janou la Beltraneja, kterou podporovalo Portugalské království. Roku 1479 se stal Ferdinand aragonským králem. Poté byla království Kastilie a Aragón spojena personálním svazkem, který položil základy budoucímu španělskému království.

Úmrtí

Isabelina smrt v roce 1504 ukončila pozoruhodně úspěšné politické partnerství i osobní vztah jejich manželství. Ferdinand se v roce 1505 znovu oženil s Germainou z Foix, ale neměli žádného žijícího dědice. Kdyby se jim podařilo mít dědice, Aragonci, kteří byli proti unii, by pravděpodobně podpořili jeho nástupnictví jako příležitost k obnovení nezávislosti, což by mohlo vést k občanské válce.

Dcera Katolických Veličenstev Jana zdědila kastilskou korunu, ale byla považována za neschopnou vládnout poté, co zemřel její manžel Filip Sličný. Ferdinand si udržel moc v Kastilii jako regent až do své smrti, přičemž Jana byla izolována. Zemřel v roce 1516 a byl pohřben po boku své první manželky Isabely v Granadě, místě jejich velkého triumfu z roku 1492.

Janin syn Karel I. Španělský (známý také jako Karel V., císař Svaté říše římské) přijel do Španělska, zatímco jeho matka, stále izolována v Tordesillas, byla až do své smrti formálně spoluvládkyní Kastilie a Aragonie. Po její smrti Karel zdědil území, která jeho prarodiče nashromáždili, a k expandující Španělské říši připojil habsburská území v Evropě.