Přeskočit na obsah

Katedrála svatého Matouše (Salerno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Katedrála sv. Matouše v Salernu
Vstup do katedrály
Vstup do katedrály
Místo
StátItálieItálie Itálie
ObecSalerno
Souřadnice
Map
Základní informace
DiecézeArcidiecéze Salerno–Campagna–Acerno
ZasvěceníPanna Maria Andělská
Architektonický popis
Stavební slohrománská architektura
Výstavba11. století
Další informace
Adresavia Duomo, Salerno (SA), Salerno, ItálieItálie Itálie
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála sv. Matouše v Salernu je hlavní a arcibiskupský kostel v jihoitalském městě Salerno. Románská bazilika z let 1076–1084 je zasvěcena svatému Matoušovi, jehož ostatky se podle podání uchovávají ve zdejší kryptě.

Stavbu kostela zahájil roku 1076 tehdejší vévoda Apulie a Kalábrie, normanský dobyvatel Robert Guiscard (Robert de Hauteville) a kostel roku 1084 vysvětil reformní papež Řehoř VII., který závěr svého života prožil ve vyhnanství v Salernu a je ve zdejší katedrále pohřben. Po zemětřesení roku 1688 byl zejména vnitřek katedrály přestavěn ve slohu pozdního neapolského baroka, pozdější přestavby se snažily tento zásah oslabit. V září 1943, když se v Salernu vylodili Spojenci, byla katedrála také poškozena.[zdroj?]

Půdorys katedrály

Do chrámu se vstupuje po schodech, které vedou do rajského dvora. K západnímu průčelí kostela je představen prostorný čtvercový rajský dvůr, obklopený dvoupatrovou románskou kolonádou s 28 antickými kamennými sloupy, které pocházejí z nedalekého Paesta. K jihovýchodnímu rohu rajského dvora (a k jihozápadnímu rohu katedrály) přiléhá 56 m vysoká zvonice s osmi velkými zvony, která nese stopy arabského vlivu. Západní průčelí kostela si zachovalo románský ráz. Hlavní vchod do chrámu má půlkruhový tympanon s románskou mozaikovou výzdobou a brána se uzavírá dřevěnými vraty, pokrytými 56 bronzovými destičkami se scénami z Matoušova evangelia. Destičky pocházejí z Konstantinopole a byly odlity roku 1099.[zdroj?]

Vlastní chrám je trojlodní románská bazilika s barokní štukovou dekorací uvnitř, ukončená příční lodí se třemi apsidami. V lodi jsou dvě kamenné kazatelny, zčásti se středověkou mramorovou mozaikou ve stylu římských Cosmati. Před hlavním oltářem stojí dva starověké sloupy ze zelenavého mramoru a v kapli napravo je hrob papeže Řehoře VII., který roku 1085 v Salernu jako vyhnanec zemřel. Pod východní částí kostela je románská krypta, rovněž s bohatou pozdně barokní výzdobou. V kryptě je podle starého podání pohřben evangelista svatý Matouš.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salerno cathedral na anglické Wikipedii.

  1. Baedeker, L’Italie. Des Alpes a Naples, str. 431.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný, heslo Salerno. Sv. 22, str. 537
  • K. Baedeker, L’Italie. Des Alpes a Naples. Leipzig 1909, str. 431

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]