Katedrála svatého Klimenta
| Katedrála svatého Klimenta v Praze | |
|---|---|
 Pohled na zadní stranu katedrály v Klementinu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Staré Město |
| Souřadnice | 50°5′9,96″ s. š., 14°24′54″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | řeckokatolická |
| Diecéze | Apoštolský exarchát v České republice |
| Status | katedrála |
| Současný majitel | Apoštolský exarchát v Česku |
| Zasvěcení | Klement I. |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | vrcholné baroko |
| Typ stavby | kostel |
| Výstavba | 1711 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, zdivo, sklo |
| Další informace | |
| Kód památky | 38162/1-7 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klementinum) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Katedrála svatého Klimenta je katedrální chrám řeckokatolického apoštolského exarchátu. Nachází se v areálu Klementina v pražském Starém Městě. Tento původně římskokatolický kostel je jedním z nejvýznačnějších památek vrcholného baroka v Praze. V souboru staveb celého Klementina je chrám chráněn jako národní kulturní památka.[1] Kostel sv. Klimenta se stal předlohou kostela sv. Františka Xaverského při jezuitském klášteře v Opařanech.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší chrámovou stavbou na tomto místě byl drobný románsko-gotický kostel se dvěma pětibokými apsidami, při němž si dominikáni v roce 1227 založili svůj klášter, zpustošený husity v roce 1420.
Nový jednolodní barokní chrám byl vystavěn jezuity v areálu Klementina v letech 1711 až 1715 podle projektu neznámého architekta jako novostavba a vysvěcen arcibiskupem Mayerem z Mayernu. Obvykle uváděné připsání projektu kostela Františku Maxmiliánu Kaňkovi není úplně průkazné.
Pro potřeby řeckokatolických věřících jej vyčlenil v roce 1931 pražský arcibiskup František Kordač, a na katedrálu byl povýšen bulou papeže Jana Pavla II. ze dne 13. března 1996, jíž byl zřízen apoštolský exarchát.[2]
Od začátku 21. století se katedrála postupně stala útočistěm především ukrajinských řeckokatolíků. Zejména po roce 2022 se katedrála potvrdila jako jeden z hlavních stánků náboženského života ukrajinské menšiny v Česku.
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Zvenku střídmě modelovaná stavba vyniká jen vysokou hranolovou věží s barokní cibulovitou bání, která obohacuje panoráma Starého Města jako jedna z dominant stověžaté Prahy. S chrámem Nejsvětějšího Salvátora byl tento kostel původně propojen společnou sakristií (nyní je průchod uzavřen).
Krypta
[editovat | editovat zdroj]V kryptě jsou zděné hrobové přihrádky (loculi). Je zde pohřben například kronikář Václav Hájek z Libočan (+1553), který zemřel v nedalekém klášteře dominikánek u sv. Anny.
Výzdoba interiéru
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Bohatě zdobený interiér představuje vynikající příklad propojení všech výtvarných řemesel radikálního pražského baroka do jednoho celku, tzv. Gesamtkunstwerk. Hlavní dojem vytváří fresková malba čtyř klenebních polí se scénami ze života sv. Klimenta a iluzivní architektura oltářů.
Život sv. Klimenta
[editovat | editovat zdroj]Čtyři fresky vymaloval Jan Hiebel
- Nad hlavním oltářem: Sv. Kliment byl za svou víru poslán císařem Trajánem do vyhnanství na Chersonés, kde nalezl 2000 trpících křesťanů, odsouzených k práci v kamenolomech. Modlil se za ně a dodal také jim naději a víru, takže vyčerpaní a žízniví spatřil na skále ve svatozáři Beránka Božího, pod jehož nohama vytryskl pramen čerstvé vody.
- Katané sv. Klimenta odsoudili k smrti a přivázali mu na krk kotvu, s níž ho vrhají do moře.
- Andělé adorují na oltáři ostatky sv. Klimenta, který již byl vzat do nebe. Ke chrámu se sbíhají věřící.
- Nad kruchtou: Nebeská klenba je vyobrazena s Nejsvětější Trojicí uprostřed, adorují ji sv. Kliment a sv. Alois z Gonzagy, pod nimi andělé drží rozvinutý rys s vyobrazením koleje Klementinum.
Sochy
[editovat | editovat zdroj]Dřevěné bíle štafírované sochy církevních otců Západu, tj. sv. Augustina, Jeronýma, Ambrože a Řehoře, a dále čtyř evangelistů ve výklencích jsou dílem Matyáše Bernarda Brauna, jehož sochy zdobí i šest bočních oltářů a pět nástavců zpovědnic. Kazatelna je zdobena dřevořezbami se scénami ze života sv. Františka Xaverského. Sochařská výzdoba tvoří vůbec nejkvalitnější řezbářský soubor z dílny Matyáše Bernarda Brauna.
Obrazy
[editovat | editovat zdroj]Autorem obrazů je Ignác Raab, štukatury vytvořil Bernardo Spinetti. Hlavní oltář je iluzivní, jeho architektura imituje mramor a je vymalována na zdi Josefem Kramolínem. Oltářní obraz představuje sv. Klimenta, v nástavci je vymalován sv. Ignác - vše je dnes žel překryto ikonostasem. Na postranních oltářích jsou obrazy sv. Héraklia,sv. Františka Xaverského a sv. Linharta, který namaloval Petr Brandl, na oltáři sv. Anny obraz od Ignáce Raaba.
Ikonostas
[editovat | editovat zdroj]Novodobý ikonostas z 19. století, přenesený sem z chrámu sv. Kříže, byl nahrazen novým podle návrhu z roku 1984.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Monumnet.npu.cz [cit. 2011-06-25]. Dostupné online.
- ↑ ŽÁČEK, Jan. Posvátná místa pražská. Praha: Baronet, 2008. 302 s. ISBN 978-80-7384-039-6. S. 217–220.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy. Svazek I. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883. Dostupné online. - kapitola Chrám sv. Klementa, s. 379–382.
- Oldřich J. Blažíček: Sochařství baroku v Čechách. SNKLHU Paha 1958.
- Jaromír NEUMANN: Český barok, Odeon, Praha 1974 (2.vydání).
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála svatého Klimenta na Wikimedia Commons - Katedrála sv. Klimenta Archivováno 8. 2. 2012 na Wayback Machine.
