Přeskočit na obsah

Kasuáři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxCasuariiformes
alternativní popis obrázku chybí
Kasuár přílbový (Casuaris casuaris)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaběžci (Paleognathae)
Řádkasuáři (Casuariiformes)
Sclater, 1880
Čeleďkasuárovití (Casuariidae)
Kaup, 1847
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kasuáři (Casuariiformes) představují řád velkých nelétavých ptáků, který zahrnuje jedinou čeleď kasuárovití (Casuariidae), do které se řadí tři recentní druhy kasuárů (kasuár přílbový, menší, jednolaločný) a jeden emu (emu hnědý). Emu hnědý bývá občas řazen do samostatné čeledi Dromaiidae.[1] Tito velcí nelétaví ptáci se vyskytují v Austrálii a na Nové Guineji.

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Kasuáři se řadí k běžcům, kde představují jasně vymezenou skupinu. Fylogenetické vztahy běžců se v odborné literatuře řeší už dlouho a ani zapojení genetických metod nepřineslo konzistentní výsledky. Studie DNA se však shodují na tom, že sesterskou skupinu řádu Casuariiformes představuje klad tvořený kivijemi a vyhynulými aepyornisy (Aepyornithiformes).[1][2][3][4][5]

Seznam druhů

[editovat | editovat zdroj]

Ke kasuráům a emuům se řadí následující recentní a fosilní druhy:

Casuariiformes (Sclater, 1880) Forbes 1884 – kasuáři

  1. a b MITCHELL, Kieren J.; LLAMAS, Bastien; SOUBRIER, Julien. Ancient DNA reveals elephant birds and kiwi are sister taxa and clarifies ratite bird evolution. Science. 2014-05-23, roč. 344, čís. 6186, s. 898–900. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1251981. (anglicky) 
  2. TAKEZAKI, Naoko. Effect of Different Types of Sequence Data on Palaeognath Phylogeny. Genome Biology and Evolution. 2023-05-25, roč. 15, čís. 6. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 1759-6653. DOI 10.1093/gbe/evad092. PMID 37227001. 
  3. SACKTON, Timothy B.; GRAYSON, Phil; CLOUTIER, Alison. Convergent regulatory evolution and loss of flight in paleognathous birds. Science. 2019-04-05, roč. 364, čís. 6435, s. 74–78. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aat7244. (anglicky) 
  4. STILLER, Josefin; FENG, Shaohong; CHOWDHURY, Al-Aabid. Complexity of avian evolution revealed by family-level genomes. Nature. 2024-04-01, s. 1–3. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-024-07323-1. (anglicky) 
  5. URANTÓWKA, Adam Dawid; KROCZAK, Aleksandra; MACKIEWICZ, Paweł. New view on the organization and evolution of Palaeognathae mitogenomes poses the question on the ancestral gene rearrangement in Aves. BMC Genomics. 2020-12-07, roč. 21, s. 874. PMID: 33287726 PMCID: PMC7720580. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 1471-2164. DOI 10.1186/s12864-020-07284-5. PMID 33287726. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]