Kartodiagram

Kartodiagram (někdy též diagramová mapa) je grafické znázornění statistických dat buď metodou bodovou, čárovou a nebo plošnou používané v geografii a kartografii. Kromě diagramových znaků mohou být v mapě znázorněny také prvky topografického obsahu (vodní síť, administrativní hranice). Kartodiagram vyjadřuje absolutní hodnoty jevu. Lze jej kombinovat s kartogramem, který vyjadřuje naopak hodnoty relativní.

Druhy kartodiagramů

Kartodiagram se využívá pro znázornění mnoha jevů. Obecně rozlišujeme tyto druhy - bodové, liniové a plošné.

Bodový kartodiagram

Bývá označován též jako bodově lokalizovaný kartodiagram a vyjadřuje data pomocí bodů (dvojrozměrných obrazců) vztažených k dané lokalitě. Často znázorňuje jevy pozorované v určitém místě - stanici, městě. Bodová diagramy mohou být děleny na

Jednoduché - jev je znázorněn jedním bodem. Sem patří i diagram sloupcový, kde data jsou vyjádřena výškou sloupce.
Složené - znázorňují více jevů pomocí několika diagramů.
Součtové - umožňují znázornit vnitřní strukturu jevu. Velikost diagramu je rovna celkové hodnotě, jednotlivé složky pak zaujímají dané podíly.
Strukturní - hojně používaný diagram. Umožňuje také zobrazit vnitřní členění jevu. Plocha diagramu zde odpovídá sto procentům jevu a je rozdělena na jednotlivé složky. (Např. sledovanost programů televize)
Výsečové - současně zobrazují dva jevy, které jsou na sobě nezávislé pomocí jednoho bodového diagramu. Jeden jev odpovídá velikosti středového úhlu, druhý poloměru výseče.
Dynamické - zobrazují změnu veličiny v čase. (Např. diagram průběhu teplot v roce).
Směrové - ukazují intenzitu jevu v závislosti na jeho směru. (Např. četnost směrů větru).
Typogramy - znázorňuje jevy s více parametry. Mám tvar n-úhelníku (tři až dvanáct os), přičemž součet os je vždy sto procent hodnoty jevu.

Liniový kartodiagram

Bývá označován též jako bodově lokalizovaný, stuhový (pendlogram), proužkový nebo páskový kartodiagram. Používají se pro vyjádření kvality či kvantity (průtok, objem dopravy,...), zejména u jevů, jejichž podstatou je pohyb. Liniové diagramy mohou být vnitřně strukturované. Rozdělujeme je na

Jednoduché liniové - vyjadřují jeden jev.
Složené liniové - znázorňují více jevů pomocí několika diagramů.
Součtové liniové - umožňují znázornit vnitřní strukturu jevu. Celková šířka jevu je celkovou hodnotou.
Strukturní liniové - celá šířka je rovna 100 % daného jevu a je rozdělena na jednotlivé složky.
Izochronní liniové - podobný jednoduchému, avšak délka linií je rozčleněna na úseky odpovídající stejným časovým intervalům (viz izochrona).