Karolinin pramen

Karolinin pramen
	Karolinin pramen
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Kraj	Karlovarský
Město	Mariánské Lázně
Zeměpisné souřadnice	49°58′32″ s. š., 12°42′26″ v. d.
Ostatní
Nadm. výška	620 m n. m.
Přístupnost	volně přístupný
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karolinin pramen je pramen minerální vody v Mariánských Lázních. Má poměrně vyšší obsah hořčíku (poměr vápníku a hořčíku je 2:5), a proto se používá při různých urologických onemocnění a při léčbě ledvinových kamenů.

Nachází se v lázeňském centru Mariánských Lázní v pavilónu pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie, na konci promenády vedoucí od Křížového pramene. Vyvěrá ve Skalníkových sadech při Reitenbergově ulici.

Otevírací doba: Volně přístupný.

Využití

Při onemocněních urologických, nefrologických, vhodné i pro doplnění magnezia. Doporučován při svalové únavě, bolesti pohybového aparátu (vysoký obsah hořčíku, diuretické účinky). Vzhledem k příznivému poměru vápníku a hořčíku je vhodný při léčbě močových kamenů.^[1]

Historie

Byl objeven roku 1809 a dříve se voda pila přímo u vývěru. Po rekonstrukcích potrubí byl tento pramen vyveden až na kolonádu Rudolfova pramene – dnešní kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Několik let po objevení, roku 1811 byl kruhový pavilon zastřešen kopulí a osmi korintskými sloupy. Nejčastěji jako autor uváděn Josef Esch.

Novou podobu získala kolonáda v roce 1823, velmi podobnou původní verzi. V roce 1870 sem byl z Úšovic přiveden potrubím Ferdinandův pramen. Dvě křídla se 24 sloupy se zbudovala až při rekonstrukci v roce 1872. V letech 1888-89 prošla kolonáda rekonstrukcí stavitelem Johannem Königem podle vídeňských architektů Miksche a Niedzielského. Novobarokní litinová konstrukce byla tehdy vyrobena v blanenských strojírnách.

Když byl přiveden v roce 1912 i Rudolfův pramen, tak Karolinin byl na nějakou dobu zrušen a jímán v protějších lázeňských budovách pouze ke koupelím. Obnoven byl na své kolonádě až ing. dr. Benno Winterem v letech 1929–30. Během další rekonstrukce probíhající od roku 1975 byla postavena totožná kolonáda, ale o 20 metrů blíže k hlavní kolonádě Maxima Gorkého. Po nějaké době byla původní kolonáda zbořena. Po rozsáhlé rekonstrukci kolonády i celé promenády mezi Křížovým a Karolininým pramenem se slavnostní otevření konalo v roce 1981. Kolonáda ve své dnešní podobě byla otevřena v roce 1992 a k dispozici jsou zde dva prameny - Karolinin a Rudolfův.^[2]

Karolinin pramen se původně nazýval Nový. Roku 1817 byl pojmenován na počest manželky císaře Františka I., císařovny Karoliny Augusty. ^[3]

Reference

↑ ŠVANDRLÍK, Richard. Vycházkové cesty v Mariánských Lázních a okolí. Mariánské Lázně: Art-Gallery-Nataly, 1998..
↑ ŠVANDRLÍK, Richard. Historie kolonády. In: ŠVANDRLÍK, Richard. Hamelika. Mariánské Lázně: [s.n.], 2005.
↑ KŘÍŽEK, Vladimír. Mariánské Lázně: Přírodní zdroje a jejich léčebný význam. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství,, 1958. S. S. 27..

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karolinin pramen na Wikimedia Commons
Karolinin pramen v databázi eSTUDÁNKY
Mariánské Lázně
Historie Mariánských Lázní
Interaktivní srovnání kolonády pod Zpívající fontánou

[1] ŠVANDRLÍK, Richard. Vycházkové cesty v Mariánských Lázních a okolí. Mariánské Lázně: Art-Gallery-Nataly, 1998..

[2] ŠVANDRLÍK, Richard. Historie kolonády. In: ŠVANDRLÍK, Richard. Hamelika. Mariánské Lázně: [s.n.], 2005.

[3] KŘÍŽEK, Vladimír. Mariánské Lázně: Přírodní zdroje a jejich léčebný význam. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství,, 1958. S. S. 27..

[1]

[2]

[3]