Karol Rebro

prof. JUDr. Karol Rebro, DrSc.
prof. JUDr. Karol Rebro, DrSc.
Rektor Univerzity Komenského
	Ve funkci:; 1949 – 1950
Předchůdce	Anton Gala
Nástupce	Igor Hrušovský
Děkan Právnické fakulty UK v Bratislavě
	Ve funkci:; 1946 – 1947
Předchůdce	Václav Budil
Nástupce	Imrich Karvaš
Narození	27. října 1912; Horovce; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	31. října 2000 (ve věku 88 let); Bratislava; Slovensko
Alma mater	Univerzita Komenského
Profese	advokát a architekt
Ocenění	čestný doktor
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Karol Rebro (27. října 1912 Horovce – 31. října 2000 Bratislava) byl slovenský právník a právní historik, profesor římského práva, rektor Univerzity Komenského v Bratislavě a děkan její právnické fakulty. Je autorem první slovenské práce z římského práva.

Život a působení

Vystudoval státní reálné gymnázium v Trenčíně a právnické vzdělání získal v roce 1935 na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, o rok později zde byl promován doktorem práv. Po ukončení studia pokračoval ve vědeckém bádaní u profesorů Riccoboneho a Del Vecchiho v Římě. Při vědeckém působení se připravoval na výkon běžné soudní služby, pracoval u Hlavního soudu v Bratislavě a v roce 1944 složil jednotnou soudcovskou a advokátskou zkoušku. Zapojil se do Slovenského národního povstání a po skončení druhé světové války působil ve vedoucích pozicích Sboru pověřenců SNR.^[1]

Přitom už od roku 1936 vyučoval římské právo a aktivně se účastnil pedagogického procesu na Slovenské univerzitě (později opět Univerzitě Komenského). Roku 1941 se habilitoval, roku 1944 byl jmenován mimořádným a roku 1946 řádným profesorem římského práva, v letech 1946–1947 se také stal děkanem právnické fakulty a v letech 1949–1950 byl rektorem celé univerzity. Působil také ve Slovenské akademii věd. V roce 1960 získal vědeckou hodnost kandidáta věd a o devět let později doktora věd. V roce 1993 obdržel čestný doktorát Univerzity Komenského.^[1]

Kromě romanistiky se profesor Rebro zabýval také právní historií obecně, podílel se např. na vydání dvoudílné učebnice Dejiny štátu a práva na území Československa v období kapitalizmu (I. 1971, II. 1972), zvláštní pozornost věnoval uherskému městskému právu nebo slovenským národnostním a státoprávním požadavkům v 19. a 20. století, což bylo téma práce Cesta národa. Svedectvo o boji Slovákov za národný štát (1969). Hlavní Rebrovy práce ovšem spočívaly v oblasti římského práva, v tomto oboru napsal především první slovenskou ucelenou učebnici Rímske právo súkromné (I. 1972, II. 1971), dále Juliánova náuka o práve obyčajovom (1944) nebo Latinské právne výrazy a výroky (1984), a jako spoluautor s Peterem Blahom Praktické cvičenia z rímskeho práva (1985) a Rímske právo (1991). Protože se v roce 1977 svou osobností zasadil o ponechání výuky římského práva v učebních plánech právnických fakult, má nezpochybnitelnou zásluhu na záchraně československé romanistiky.^[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karol Rebro na slovenské Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c Prof. JUDr. dr. h. c. Karol Rebro [online]. Univerzita Komenského v Bratislavě [cit. 2016-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. (slovensky)

[UK-1] Prof. JUDr. dr. h. c. Karol Rebro [online]. Univerzita Komenského v Bratislavě [cit. 2016-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. (slovensky)

[1]

Rektoři Univerzity Komenského v Bratislavě

Kristián Hynek 1919–1921 • Augustín Ráth 1921–1922 • Josef Hanuš 1922–1923 • Stanislav Kostlivý 1923–1924 • Karel Laštovka 1924–1925 • Miloš Weingart 1925–1926 • Otakar Sommer 1926–1927 • Jiří Brdlík 1927–1928 • Albert Pražák 1928–1929 • Kristián Hynek 1929–1930 • Albert Milota 1930–1931 • Dobroslav Orel 1931–1932 • Viktor Reinsberg 1932–1933 • Bohuš Tomsa 1933–1934 • Antonín Kolář 1934–1935 • Bohuslav Polák 1935–1936 • Vratislav Bušek 1936–1937 • Václav Chaloupecký 1937–1938 • Ján Lukeš 1938–1939 • Alojz Ján Chura 1939 • Michal Šeliga 1939 • Vojtech Tuka 1939–1942 • Emanuel Filo 1942–1944 • František Valentin 1944–1945 • Daniel Rapant 1945 • Anton Štefánek 1945–1946 • Karel Kizlink 1946–1947 • František Nábělek 1947–1948 • Anton Gala 1948–1949 • Karol Rebro 1949–1950 • Igor Hrušovský 1950–1953 • Andrej Sirácky 1953–1956 • Július Šefránek 1956–1959 • Michal Topoľský 1959–1962 • Vojtech Filkorn 1962–1966 • Bohuslav Cambel 1966–1969 • Emil Huraj 1969–1976 • Ján Kvasnička 1976–1985 • Ladislav Melioris 1985–1989 • Miroslav Kusý 1990–1991 • Juraj Švec 1991–1997 • Ferdinand Devínsky 1997–2003 • František Gahér 2003–2011 • Karol Mičieta 2011–

Univerzita Komenského v Bratislavě