Přeskočit na obsah

Karol Frydrych

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karol Frydrych
Karol Frydrych (30. prosince 2011)
Karol Frydrych (30. prosince 2011)
Narození16. března 1975 (49 let) nebo 1975 (48–49 let)
Smolenice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhudební skladatel, varhaník, sbormistr, muzikolog a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karol Frydrych (* 16. března 1975 Smolenice) je český pedagog, muzikolog, hudební publicista, varhaník, příležitostný hudební skladatel, lektor hudebních kurzů, sbormistr, organizátor hudebního života[1].

Život[editovat | editovat zdroj]

Karol Frydrych se narodil 16. března 1975 v hudbymilovné rodině. Matka Alžběta hrála na housle a flétnu, zpívala též (spolu s babičkou) v žarošickém chrámovém sboru, organizačně vedla sbor dětí a mládeže v Žarošicích. Dědeček Karel měl v Žarošicích soukromou neoficiální houslovou školu. O pradědečkovi s chotí se traduje, že jezdili za operetou do Vídně. Prateta Olga Jiráková patřila k předním koncertním pěvkyním své doby a pedagogům pražské konzervatoře – bratranec jejího otce Karel Boleslav Jirák, je znám jako hudební skladatel.

Technické vzdělání získal na Střední průmyslové škole stavební v Brně (1993) a Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně (2000). Poté studoval angličtinu na Státní jazykové škole v Brně (2001) a Doplňující pedagogické studium na Fakultě stavební VUT (2003). Pro svoji profesi se dále teoreticky připravil absolvováním oborů: Učitelství estetické výchovy pro střední školy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (2013), Hudební výchova pro střední školy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity (2020) a tamtéž Fyzika pro základní školy (2021).

Základy hry na klavír si osvojil na ZUŠ v Brně u Věry Gregerové; současně chodil na konzultace k Antonínu Láníkovi, u něhož získal prvotní vhled do hudebních dějin, hudební teorie a organologie. Hru na varhany studoval na Základní umělecké škole varhanická Brno [2] (2004) u Zdeňka Hatiny, a privátně u Drahomíry Horákové,[3] profesorky Konzervatoře Brno. Od roku 2000 začal se skladatelskou činností – kompozici nejprve studoval soukromě u Zdeňka Zouhara,[4] následně v rámci dvousemestrálního kurzu Úvod do kompozice na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (2007), kde byl žákem Markéty Dvořákové. Hudebně teoretické vzdělání si doplnil studiem oboru Hudební věda na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (2012) u Miloše Štědroně, Stanislava Tesaře, Vladimíra Maňase aj.

Nejprve řídil pěvecké sbory v Žarošicích (1986–2009)[5] a Násedlovicích (2001). Ze Zouharova skladatelského díla uvedl se žarošickým sborem Žarošickou mši pastýřskou a Salmo 122, jež zaznělo v premiéře u příležitosti 200 let kostela v Žarošicích. V Šaraticích nacvičoval pěvecký smíšený sbor (2009–2017) a liturgickou scholu (2014–2021). Ve Slavkově u Brna řídí vokálně-instrumentální soubor Collegium musicale bonum (2013–dosud),[6] se kterým premiéroval mj. minioratorium Divotvůrkyni Moravy Zdeňka Pololáníka[7] a provedl závažná díla Wolfganga Amadea Mozarta (Missa in C "Spatzenmesse" KV 220, Missa brevis in B KV 275),[8] Josepha Haydna (Missa brevis in F, Hob XXII:1),[9] Bohuslava Matěje Černohorského (Litaniæ lauretanæ, Vesperæ minus solemnes)[10] et al. Coby varhaník byl činný v Žarošicích (1995–2009), v minoritském kostele sv. Janů v Brně (2001–2003), v Násedlovicích (2001), v Šaraticích (2009–2021)[11]; v současnosti hraje ve Slavkově u Brna (2009–dosud) a v Letonicích (2021–dosud). Ve spolupráci s profesionálními pěvkyněmi interpretoval celou řadu skladeb pro sólový hlas a varhany, např. Biblické písně Antonína Dvořáka, části ze Stabat mater G. B. Pergolesiho aj.[12]

Pedagogickou dráhu započal na Základní škole v Mutěnicích (2004–2014); dále působí na ZŠ v Brankovicích (2015–dosud) a také působí na Gymnáziu v Bučovicích (2023-dosud), kde učí angličtinu, fyziku a hudební výchovu. V kooperaci s jednotou Musica sacra pořádá regionální festivaly Sborování;[13] vyučuje hru na varhany, gregoriánský chorál a dějiny hudby na tříletých vzdělávacích kurzech pro chrámové varhaníky: Radešínská Svratka (2009), Slavkov u Brna (2009–2012), Třebíč (2012–2015), Břeclav (2016–2019), Žďár nad Sázavou (2019–dosud); zároveň je hlavním lektorem varhaníků slavkovského děkanství (2019–dosud).[14]

Hudební skladatel[editovat | editovat zdroj]

Ve skladatelském díle K. Frydrycha dominuje komorní hudba. Většina kompozic z poslední dekády vznikla na objednávku jednoty Musica sacra a vyšla v ediční řadě Varhanní preludia či jako přílohy Zpravodaje Musica sacra (Brno) nebo časopisu Varhaník (Praha).

  • Ave Maria. Brno: Nela, 2006. ISMN M-66051-469-6
  • Ave verum (per mezzosoprano e organo). Praha: Spectrum, 2006. ISMN M-706531-09-0.
  • Domine exaudi orationem meam (per mezzosoprano e organo). Praha: Spectrum, 2006. ISMN M-706523-72-9.
  • Laudate Dominum (per soprano e organo). Praha: Spectrum, 2006. ISMN M-706523-97-2.
  • Laudate Dominum (per media voce e organo). Praha: Spectrum, 2006. ISMN M-706531-08-3.
  • Ordinarium. Rosice u Brna: Gloria, 2007. ISBN 978-80-86760-29-2
  • Varhanní preludia V. Brno: Musica sacra, 2008. ISMN 979-0-66051-853-3 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia VI. 2. přepracované vydání Brno: Musica sacra, 2021. ISMN 979-0-706548-04-3 (kolektiv autorů).
  • Varhanní preludia VII. Brno: Musica sacra, 2009. ISMN 979-0-66051-855-7 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia VIII. Brno: Musica sacra, 2009. ISMN 979-0-66051-856-4 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia IX. Brno: Musica sacra, 2010. ISMN 979-0-66051-915-8 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia X. Brno: Musica sacra, 2010. ISMN 979-0-66051-928-8 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia XI. Brno: Musica sacra, 2011. ISMN 979-0-66051-939-4 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia XII. Brno: Musica sacra, 2014. ISMN 979-0-66051-940-0 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia XIII. Brno: Musica sacra, 2015. ISMN 979-0-706548-01-2 (kolektiv autorů)

Muzikolog[editovat | editovat zdroj]

Muzikologické zaměření:

  1. Výzkum a dokumentace hudební tradice na Moravě v 19. a 20. stol.
  2. Problematika vokálně-instrumentální hudby a její recepce 
  3. Cyrilismus, cecilianismus 
  4. Výzkum varhan a varhanářství na Moravě v 19. a 20. stol. 
  5. Evžen Zámečník a hudba 20. stol.

Výběr z více než 350 publikací (studií, recenzí, článků):[15]

  • Brněnskou loretou znějí restaurované varhany. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2017, roč. 25, č. 4, s. 8–10. ISSN 2336-5374.
  • Capella Moraviae završila druhou dekádu existence. Cantus, Praha, roč. 22, č. 2, s. 6–7. ISSN 1210-7956.
  • Dá sa byť celý život iba skladateľom? (Interview s moravským hudobným skladateľom Zdeňkom Pololáníkom). Kultúra, Bratislava, 2007, č. 16. Lze být celý život jen skladatelem? Psalterium, Praha, 2007, roč. 1, č. 6, s. 6–9. ISSN 1802-2774. Hlasy národa, Voices of the nation (Měsíčník české misie v Chicagu), USA-Chicago, 2008, č. 11.
  • Debut symfonické tvorby Giacoma Catalda ve Zlíně. Opus musicum, Brno, 2010, roč. 42, č. 4, s. 86–89. ISSN 0862-8505.
  • Dějiny varhan v kostele sv. Martina v Dambořicích. Zpravodaj obce Dambořice, Dambořice, 2008, podzim (č. 3), s. 12–16.
  • Děkanátní školení varhaníků ve Slavkově u Brna v pedagogické reflexi. Musicologica, Brno, 2012, roč. 1, říjen. ISSN 1805-370X.
  • Dvouletý kurz pro vzdělávání venkovských varhaníků při Státní a hudební konzervatoři v Brně (1929–1948) v historicko-edukačním kontextu. In Konzervatoř Brno. Sborník ke 100. výročí založení školy Leošem Janáčkem. Brno, 2019, s. 81–99. ISBN 978-80-7354-208-5.
  • Evžen Zámečník: Bitva u Slavkova aneb Souboj signálů 1805. Slavkovský zpravodaj, Slavkov u Brna, 2011, roč. 13, č. 8, s. 27.
  • F. Bachtík – S. Jiránek: Škola na varhany. Opus musicum, Brno, 2008, roč. 40, č. 3, s. 49–50. ISSN 0862-8505.
  • Farní Cyrilská Jednota v Klenovicích na Hané 1948–1951. Psalterium, Praha, 2014, roč. 8, č. 5, s. 4–6. ISSN 1802-2774.
  • Historie varhan v kostele sv. Jana Křtitele. Mimořádná příloha Zpravodaje Uhřic, Uhřice (okr. Hodonín), 2008, roč. 6, č. 3, s. 1–12.
  • Historie varhan v kostele sv. Kateřiny v Mutěnicích. Naše Mutěnice, 2010, č. 1 (velikonoční), s. 26–28.
  • Hudební kultura v Šaraticích. In Šaratice (1209–2011) 800 let + 2 roky navíc. Šaratice: Obec Šaratice, 2011. s. 63–68.
  • Hudební portrét Antonína Láníka. In Malé osobnosti veľkých dejín – veľké osobnosti malých dejín V. Príspevky k hudobnej regionalistike. Zborník príspevkov z muzikologickej konferencie Bratislava 28. – 29. novembra 2018. Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2019, s. 360–392. ISBN 978-80-8060-467-7.
  • Hudební skladatel, teoretik a pedagog Zdeněk Blažek (1905–1988). Psalterium, Praha, 2018, roč. 12, čís. 4, s. 7–12. ISSN 1802-2774.
  • Chorál je součástí mého života. Cantus, Praha, 2016, roč. 27, č. 1, s. 27–28. ISSN 1210-7956.
  • Kancionály brněnské diecéze jako muzikologický pramen. In Malé osobnosti veľkých dejín – veľké osobnosti malých dejín IV. Príspevky k hudobnej regionalistike. Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2018, s. 38–74. ISBN 978-80-8060-445-5
  • Kantiléna zpívala k poctě Františka Gregora Emmerta. Cantus, Praha, 2011, roč. 22, č. 1, s. 52–53. ISSN 1210-7956.
  • Kantor a varhaník Josef Adam (1749–1822). Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2007, roč. 16, č. 16, s. 23–24.
  • Karel Bezdíček – zasloužilý reformátor církevní hudby v Prostějově. In Malé osobnosti veľkých dejín – veľké osobnosti malých dejín II. Príspevky k hudobnej regionalistike. Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2016, s. 104–121. ISBN 978-80-8060-391-5.
  • K profilu ředitele kůru a varhaníka v Brně-Zábrdovicích Zdeňka Hatiny. Malé osobnosti veľkých dejín – veľké osobnosti malých dejín III. Príspevky k hudobnej regionalistike, Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2017, s. 244–256. ISBN 978-80-8060-417-2
  • Malé ohlédnutí za dvousemestrálním pilotním kurzem celoživotního vzdělávání Úvod do kompozice. Občasník JAMU (Janáčkovy akademie múzických umění), Brno, 2007, č. 2, s. 14.
  • Musica sacra jubiluje. Psalterium, Praha, 2007, roč. 1, č. 6, s. 4–5. ISSN 1802-2774
  • Návštěva papeže Benedikta XVI. v Brně. Opus musicum, Brno, 2009, roč. 41, č. 5, s. 42–45. ISSN 0862-8505.
  • Njagul Tumangelov: violin. Harmonie, Praha, 2011, roč. 19, č. 11, s 58. ISSN 1210-8081.
  • Profil hudebního skladatele Evžena Zámečníka. Musicologica, Brno, 2012, roč. 1, květen. ISSN 1805-370X.
  • Příspěvek k výchově varhaníků. Slavkovský zpravodaj, Slavkov u Brna, 2012, č. 9, s. 13.
  • Rozhovor s předním reprezentantem české muzikologie Jiřím Sehnalem. Psalterium, Praha, 2016, roč. 10, č. 1, s. 1–2, 4–5. ISSN 1802-2774.
  • Varhany v Brankovicích po restaurování opět znějí. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2018, roč. 26, č. 1, s. 19–23. ISSN 2336-5374.
  • Z historie Farní cyrilské jednoty ve Slavkově u Brna. Příspěvek k moravskému cecilianismu. Psalterium, Praha, 2013, roč. 7, č. 6, s. 4–6. ISSN 1802-2774.
  • Zdeněk Zouhar & Vít Zouhar – Milý příteli: Dopisy Bohuslava Martinů Zdeňku Zouharovi. Hudební rozhledy, Praha, 2009, roč. 62, č. 10, s. 57. ISSN 0018-6996.
  • Žarošická mše pastýřská v proměnách času. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2008, roč. 17, č. 17, s. 29–33.
  • Žarošický chrámový sbor. Malovaný kraj (Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka), Břeclav, 2004, roč. 40, č. 3, s. 31. ISSN 0323-1542.
  • Život a dílo slavkovského regenschoriho Františka Toufara-France (1897–1942). In Malé osobnosti veľkých dejín – veľké osobnosti malých dejín. Príspevky k hudobnej regionalistike. Zborník príspevkov z muzikologickej konferencie Bratislava 12. – 13. Novembra 2014 venovaný PhDr. Ľube Ballovej, CSc. Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2015, s. 82–92. ISBN 978-80-8060-366-3.
  • 150 let Brněnského filharmonického sboru Beseda brněnská. Cantus, Praha, 2011, XXII, č. 1, s. 6–8. ISSN 1210-7956.

Členství a funkce ve vědeckých a společenských organizacích[editovat | editovat zdroj]

  • 2019–dosud: Člen Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského[16]
  • 2019–dosud: Člen České společnosti pro hudební vědu
  • 2007–dosud: Člen dozorčí rady jednoty Musica sacra

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ SEHNAL, Jiří. Regionální Sborování 2014 - Šaratice. In: Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2014, roč. 22, č. 3, s. 6–7.
  2. ↑ FOJTÍKOVÁ, Lenka. Varhanická škola slaví třicátiny. Katolický týdeník, Diecézní zpravodajství. Praha: 1.–7. června 2021, roč. 32, čís. 23, s. 1. 
  3. ↑ LUKÁŠOVÁ, Lucie. Konzervatoř Brno. Sborník ke 100. výročí založení školy Leošem Janáčkem.. Brno: [s.n.], 2019. ISBN 978-80-7354-208-5. S. 99. 
  4. ↑ VESELÁ, Irena; ZOUHAR, Vít. Zdeněk Zouhar (1927-2011). Ohlédnutí k 90. výročí narození. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2017. ISBN 978-80-7051-241-8. S. 27. 
  5. ↑ HROUDNÝ, Jaroslav. Činnost Žarošického chrámového sboru o Vánocích 2003. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2005, roč. 14, č. 14, 13–14.
  6. ↑ Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-07. 
  7. ↑ POLOLÁNÍK, Zdeněk. Světová premiéra skladby Divotvůrkyni Moravy. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích. Žarošice: 2015, čís. 24, s. 127. 
  8. ↑ Varhany a duchovní hudba v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Příprava vydání Jan Martin Bejček. Brno: Nadační fond Campianus, 2019. S. 18. 
  9. ↑ SLÉHA, Miroslav. Vánoční koncert Collegium musicale bonum v Bučovicích. Cantus: čtvrtletník pro sborové umění. Praha: 2020, roč. XXXI, čís. 1, s. 53–54. ISSN 1210-7956. 
  10. ↑ PRCHAL, Ivo. Valná hromada jednoty Musica sacra. Zpravodaj Musica sacra. Brno: 2016, roč. 24, čís. 2, s. 1–3. ISSN 2336-5374. 
  11. ↑ SEDLÁK, Zdeněk. Koncert duchovní hudby v Šaraticích. In: Cantus, Praha, 2012, roč. 23, č. 1, s. 28. ISSN 1210-7956.
  12. ↑ KOLÁŘOVÁ, Blanka. Nemusíte být skvělí, abyste začali, ale musíte začít abyste byli skvělí. Psalterium. Praha: 2018, roč. 12, čís. 3, s. 5–7. ISSN 1802–2774. 
  13. ↑ LANG, Jiří. Sborování Šaratice 5. 5. 2019. Zpravodaj Musica sacra. Brno: Musica sacra, 2019, roč. 27, čís. 3, s. 6–7. ISSN 2336-5374. 
  14. ↑ DŘÍMALOVÁ, Marcela. První školení varhaníků slavkovského děkanství. Zpravodaj Musica sacra. Brno: Musica sacra, 2019, roč. 27, čís. 2, s. 8–9. ISSN 2336-5374. 
  15. ↑ BARAKOVÁ, Svatava. Černé na bílém - 20 let ve Zpravodaji Musica sacra. In: Zpravodaj Musica sacra (Zvláštní vydání k 20. výročí), Brno, 2013, s. 49-58.
  16. ↑ FRELICH, Bohumír. Pouť na Rajhrad. S. 8. Lazariánský Reunion [online]. Členové Sjednoceného Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského v českých zemích, 2019 [cit. 30.12.2019]. Roč. XIV, s. 8. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRANDOVÁ, Zuzana. Dirigent: Bez hudby nevydržím. 5 plus 2, Blanensko a Vyškovsko. 2. 11. 2018, roč. VII, č. 40, s. 1–2.
  • CHALOUPSKÝ, Petr. Výsledky skladatelské soutěže SDH 2020. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2021, roč. 29, č. 4, s. 7–8. ISSN 2336-5374.
  • KUB, Jiří. Skladatelská soutěž Společnosti pro duchovní hudbu 2006. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2007, roč. 16, č. 16, 15–16.
  • Redakce (LSTIBŮRKOVÁ, Jana – ŠAŇKOVÁ, Petra). Rozhovor s varhaníky Olgou a Karolem Frydrychovými. Urbánek, Slavkov u Brna, 2012, roč. XV., č. 3, s. 16–19.
  • TESAŘ, Stanislav. Předmluva. Ordinarium, Rosice u Brna: Gloria, 2007, s. 5. ISBN 978-80-86760-29-2.
  • TROJAN, Jan. Tři duchovní zpěvy. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2005, č. 14, s. 40.
  • VALIHRACH, Ladislav. Svět hudby ing. Karola Frydrycha aneb co by měli v Žarošicích vědět. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2008, č. 17, s. 16.
  • VALIHRACH, Ladislav. 13. svatocecilské setkání varhaníků, zpěváků a hudebníků. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2009, č. 18, 75–76.
  • ZOUHAR, Vít. Několik životů Zdeňka Zouhara na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. In Osobnosti Hudební fakulty JAMU II. Brno, 2020, s. 288, 290. ISBN 978-80-7460-176-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karol_Frydrych&oldid=24014910“