Karl Scotti
Karl Scotti | |
---|---|
![]() | |
Velitel 15. armádního sboru | |
Ve funkci: 1917 – 1918 | |
Předchůdce | Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten |
Nástupce | funkce zanikla |
Velitel 10. armády | |
Ve funkci: 1916 – 1917 | |
Předchůdce | Franz Rohr von Denta |
Nástupce | Alexander von Krobatin |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | generál pěchoty (1917), polní podmaršál (1914), generálmajor (1911) |
Narození | 3. března 1862 Vídeň |
Úmrtí | 7. února 1927 (ve věku 64 let) Klagenfurt am Wörthersee |
Profese | voják |
Commons | Karl Scotti |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karl Scotti (3. března 1862 Vídeň – 7. února 1927 Villach) byl rakousko-uherský generál a vojevůdce z první světové války. Do c. k. armády vstoupil jako absolvent kadetní školy v roce 1879, vystřídal službu u různých posádek a působil jako štábní důstojník. Na začátku první světové války se vyznamenal jako divizní velitel na východní frontě, poté velel větším vojenským uskupením v Itálii. V roce 1917 dosáhl hodnosti generála pěchoty a na italské frontě bojoval do konečné porážky rakousko-uherské armády na podzim roku 1918. Po rozpadu monarchie byl penzionován a od té doby žil v soukromí ve Villachu.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/Feldmarschallleutnant_Karl_Scotti_%2811269772%29.jpg/220px-Feldmarschallleutnant_Karl_Scotti_%2811269772%29.jpg)
Pocházel z Vídně, kde také získal první vojenské vzdělání na kadetní škole (1878–1880). Do armády vstoupil v roce 1879 jako poručík a sloužil u 1. pěšího pluku ve Vídni, poté vystřídal několik dalších posádek (Štýrský Hradec, Tarvisio, Maribor) a v letech 1887–1889 studoval na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni. Mezitím byl povýšen na nadporučíka (1888) a poté sloužil v Bosně a Hercegovině, mimo jiné v Mostaru. V letech 1891–1893 působil v Salzburgu, poté byl přeložen opět do Vídně, kde byl štábním důstojníkem. V roce 1898 byl povýšen na majora a po krátké službě u 9. pěší divize v Praze převzal funkci operačního důstojníka u generálního štábu (1899–1904).[1] Postupoval v hodnostech (podplukovník 1902, plukovník 1905),[2] krátce byl velitelem praporu v Klagenfurtu[3] a v letech 1906–1911 šéfem štábu 3. armádního sboru ve Štýrském Hradci.[4][5]
V roce 1911 byl povýšen na generálmajora[6] a stal se velitelem 56. pěší brigády v Gorici,[7] na jaře 1914 byl jmenován velitelem 5. pěší divize v Olomouci.[8] K datu 1. srpna 1914 obdržel hodnost polního podmaršála a se svou divizí byl povolán na východní frontu v rámci 1. armády Viktora Dankla.[9] Bojoval v bitvě u Krašniku, ale v listopadu 1914 kvůli nemoci svůj post opustil, od února 1915 zastával funkci velitele v Prešpurku. V květnu 1915 byl znovu povolán na frontu a byl náčelníkem štábu Rohrovy armádní skupiny.[10] Od června 1916 byl velitelem 10. armády,[11] na jaře 1917 byl přeložen do Itálie jako velitel 15. armádního sboru[12][13] a s ním se zúčastnil bojů na Soči a bitvy u Caporetta. K datu 1. listopadu 1917 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty,[14] v čele 15. armádního sboru setrval až do konečné porážky rakousko-uherské armády v bitvě u Vittorio Veneta.
K datu 1. ledna 1919 byl v armádě penzionován[15] a od té doby žil v soukromí. Usadil se ve Villachu, kde získal čestné občanství a také zde zemřel.
Řády a vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku, ale i ve spojeneckém Německu.[16][17][18]
Rakousko-Uhersko
[editovat | editovat zdroj]Jubilejní pamětní medaile (1898)
Vojenská záslužná medaile (1898)
Vojenský záslužný kříž III. třídy (1904)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Řád železné koruny III. třídy (1908)
rytíř Leopoldova řádu (1911)
Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914)
Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1915)
komtur Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1916)
Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1917)
Leopoldův řád I. třídy s válečnou dekorací (1917)
Zahraničí
[editovat | editovat zdroj]Řád koruny III. třídy (Prusko, 1895)
Řád červené orlice II. třídy (Prusko, 1908)
rytíř Řádu Albrechtova (Sasko, 1908)
Železný kříž II. třídy (Německo, 1915)
Železný kříž I. třídy (Německo, 1918)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1900; Vídeň, 1899; s. 202 dostupné online
- ↑ Karl Scotti na webu valka.cz dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1905; Vídeň, 1904; s. 442 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1907; Vídeň, 1906; s. 124, 209 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 302, 609 dostupné online
- ↑ Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 8 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1912; Vídeň, 1911; s. 139 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 7 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Karl Scotti na webu weltkriege.at dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armád rakousko-uherského vojska na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 6 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Karla Scottiho in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 170 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Karla Scottiho in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 302 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Karla Scottiho in: STEINER, Jörg C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 18 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Karla Scottiho in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 58, 83, 85 dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 289–290 (heslo Karl Scotti) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Scotti na Wikimedia Commons
- Rakousko-uherští generálové
- Rakousko-uherské osobnosti první světové války
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko)
- Nositelé Vojenského jubilejního kříže
- Nositelé Řádu koruny (Prusko)
- Nositelé Řádu červené orlice
- Nositelé Řádu Albrechtova
- Nositelé Železného kříže
- Narození 3. března
- Narození v roce 1862
- Narození ve Vídni
- Úmrtí 7. února
- Úmrtí v roce 1927
- Úmrtí ve Villachu