Karl Korschann
| profesor Karl Korschann | |
|---|---|
 | |
| Jiná jména | Charles Korschann |
| Narození | 23. července 1872 Brno  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. března 1943 (ve věku 70 let) Brno  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | Brno |
| Bydliště | Brno, Rybářská 47 |
| Národnost | německá |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni a v Berlíně |
| Povolání | sochař, medailér, vysokoškolský pedagog |
| Zaměstnavatel | Německá vysoká škola technická v Brně |
| Domovské město | Brno |
| Rodiče | Dr. Ignaz Korschann, veterinář |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karl Korschann (23. července 1872 Brno[1][2] – 7. března 1943 Brno[3][4])[5] byl moravský sochař a medailér německé národnosti, který svá díla realizoval ve slévárně Louchet v Paříži a ve slévárně Ignác Storek v Brně.
Život
[editovat | editovat zdroj]Otec Karla Korschanna byl Dr. Ignaz Korschann, veterinářský inspektor.[6][7] Karl Korschann navštěvoval druhé německé gymnázium v Brně, v 16 letech nastoupil na Akademii výtvarných umění ve Vídni a od roku 1891 studoval na Akademii výtvarného umění v Berlíně, v roce 1894 v Paříži. Rychle se stal známým svými jemnými bronzy, které se brzy dostaly do celého světa.[8]
Byl členem komise pro výběr rakouských uměleckých prací vystavených na Světové výstavě 1900 v Paříži.[9]
V letech 1893–1894 pracoval v ateliéru Edmunda von Hellmera ve Vídni. V letech 1894 až 1906 žil v Paříži na adrese Rue Condorcet 25.[10] Přes úspěchy v oblasti uměleckořemeslné se Korschann stále cítil více sochařem, chtěl pracovat na větších dílech, a proto se v roce 1906 vrátil do Berlína, kde doufal najít další možnosti tvůrčí práce.[11] Od roku 1912 Korschann pobýval ve Frankfurtu nad Mohanem. Na začátku 1. světové války se stal Korschann válečným dobrovolníkem a jako nadporučík sloužil v Krakově.[12] Od roku 1919 byl odborným asistentem – lektorem modelování na katedře pozemního stavitelství a architektury brněnské německé techniky. V roce 1920 byl honorovaným docentem[13] a v roce 1935 byl jmenován profesorem. Bydlel v Brně na ulici Rybářská 47 (Fischergasse 47)).[14]
Byl soudním znalcem v oboru plastik u krajského soudu.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Dílo Karla Korschanna je tak rozsáhlé, že ani sám autor nebyl schopen sestavit úplný přehled životní tvorby.[15]
Karl Korschann se prezentoval při pobytu v Paříži jako Charles Korshann. V různých zdrojích byla uváděna nepravdivá tvrzení, že nejen jméno, ale i příjmení bylo změněno z původního německého Korschmann.[16] [17][18] Další zdroj naopak považoval jméno Korschann za neněmecké resp. české.[19]
Oblíbeným námětem Karla Korschanna byly mladé ženy, které ztvárňoval v secesním stylu. Svou prací sochaře byl protějškem malíře Alfonse Muchy. K sochařskému dílu Karla Korschanna patří i busta Alfonse Muchy, kterou zakoupila Moravská musejní společnost.[20] Zobrazoval také selské náměty a dětí ve stylu Juana Clara. Mimo soch a medailí vytváří i různé dekorativní předměty: vázy, lampy, žardiniéry, kalamáře, hodiny.[16]
V letech 1894 až 1905 vystavoval na Salonu Společnosti francouzských umělců portrétní busty, medaile a drobnější dekorativní práce. Vystavoval na pařížské Světové výstavě v roce 1900, kde získal rakouskou bronzovou medaili a francouzskou stříbrnou medaili.[18] V roce 1906 se přestěhoval do Berlína. Tam vytvořil trofeje pro automobilové, později i letecké soutěže prince Heinricha[21][22][23] a medaile pro Císařský autoklub.
K dalším pracím patří válečný pomník v Brně-Černovicích, četné náhrobní pomníky, včetně pomníku starosty Augusta Wiesera, busta Viktora Kaplana[24] před technickou vysokou školou[8][ujasnit], busty Mozarta[25] a Wagnera v brněnském německém divadle a bronzový reliéf Svatá rodina[26] na Pellicově ulici 5b.[27]
Slévárna Ignác Storek
[editovat | editovat zdroj]Se slévárnou Ignác Storek[28] začal Karl Korschann spolupracovat po nástupu na Německou vysokou školu technickou v Brně. Zhotovil nepřetržitou řadu litinových novoročenek pro firmu Ignác Storek od roku 1930 do roku 1943.[29] Na všech odlitcích uvedl svou značku nebo jméno, a tak se stal nejznámějším autorem výtvorů umělecké litiny v Československu. Dalším důvodem jeho popularity byla cenová dostupnost litinových artefaktů a přitažlivost námětů jako dosáhl cyklus čtvera ročních období.[30]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matrika 17082, sn. 109 [online]. MZA [cit. 2024-09-05]. Dostupné online.
- ↑ TOMAN, Prokop Hugo; ŠVABINSKÝ, Max. Nový slovník československých výtvarných umělců, 1. sv. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Dostupné online. S. 529.
- ↑ Matrika 16974 (index), sn. 36 [online]. MZA [cit. 2024-09-05]. Dostupné online.
- ↑ g. Sochař Karl Korschann mrtev. Lidové noviny. 1943-03-11, roč. 51, čís. 68, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Werke – Karl Korschann – Künstler*innen – Sammlung Online. sammlung.belvedere.at [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Lokales und Provinzielles. Mährisches Tagblatt. 1910-05-31, roč. 31, čís. 121, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Fremdenliste: Hotel Lauer. Mährisches Tagblatt. 1905-12-15, roč. 26., čís. 285, s. 6. Dostupné online.
- ↑ a b Bildhauer Prof. Karl Korschann - 70 Jahre. Mährisches Tagblatt. 1942-07-23, čís. 201, s. 3. Dostupné online.
- ↑ HRADIL, Miroslav. Karel Korschann a Mikulov. Mikulovský zpravodaj. Duben 1989, čís. 2, s. 13. Dostupné online.
- ↑ HRADIL, Miroslav. Tvorba Karla Korschanna a rozvoj umělecké litiny v první polovině 20. století. Folia numismatica. 1999, roč. 12/13, čís. 1, s. 70. Dostupné online.
- ↑ Sborník Forum Brunense. 1990, roč. 1990, čís. 1, s. 176. Dostupné online.
- ↑ Ein „Kreutz in Eisen" in Krakau. Wiener Bilder. 1915-08-15, roč. XX., čís. 33, s. 11. Dostupné online.
- ↑ Vysoké, střední a odborné školství a školské úřady republiky Československé. 1923, roč. 3, s. 133. Dostupné online.
- ↑ MOSSE, Rudolf. Sochaři (Akad.). Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. 1939, roč. 1939, čís. II., s. 2186. Dostupné online.
- ↑ HRADIL, Miroslav. Tvorba Karla Korschanna a rozvoj umělecké litiny v první polovině 20. století. Folia numismatica. 1999, roč. 12/13, čís. 1, s. 68. Dostupné online.
- ↑ a b Скульптор Charles KORSCHANN. artdecobronza.com [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. (RU)
- ↑ Charles Korschann - Biography. www.askart.com [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
- ↑ a b "Printemps", bronze sculpture | Charles Korschann. silla | antiques & art [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Německý charakter Vídně. Pravda. 1909-12-11, roč. II., čís. 48, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Naučný obzor. Lidové noviny. 1903-03-29, roč. 11, čís. 72, s. 13. Dostupné online.
- ↑ Sport im Bild. Roč. XVIII., čís. 16, s. 572. Dostupné online.
- ↑ Allerlei. Sport im Bild. Roč. XX., čís. 22, s. 683. Dostupné online.
- ↑ Sport im Bild. Roč. XVI., čís. 20, s. 532. Dostupné online.
- ↑ Slévárenství. 1986-05-23, roč. 34, čís. 5, s. 220. Dostupné online.
- ↑ FLODROVÁ, Milena; MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Pamětní desky a pomníky v Brně. www.digitalniknihovna.cz. 2004, s. 47. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Sborník Forum Brunense. 1993, roč. 1990, čís. 1, s. 183. Dostupné online.
- ↑ Slévárenství. 1983-01-25, roč. 31, čís. 1, s. 40. Dostupné online.
- ↑ BLAŽÍKOVÁ, Jarmila; MALEC, Silvestr. Karel Korschann - jeden z tvůrců umělecké litiny. Slévárenství. 2001-01-31, roč. 49, čís. 1, s. 99. Dostupné online.
- ↑ HRADIL, Miroslav. Tvorba Karla Korschanna a rozvoj umělecké litiny v první polovině 20. století. Folia numismatica. 1999, roč. 12/13, čís. 1, s. 94. Dostupné online.
