Karel Zdeněk Líman
Karel Zdeněk Líman | |
---|---|
Karel Zdeněk Líman | |
Narození | 3. března 1855 Mladá Boleslav Rakouské císařství |
Úmrtí | 29. července 1929 (ve věku 74 let) Brašov Rumunsko |
Povolání | architekt |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Zdeněk Líman (3. března 1855 Mladá Boleslav[1] - 29. července 1929 Brašov, Rumunské království)[2], byl český architekt, který pracoval ve službách rumunského královského dvora.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z rodiny tesaře Václava Límana z Nemyslovic. I jeho děd byl tesařem. Po absolvování gymnázia v Mladé Boleslavi studoval na Polytechnickém ústavu v Praze a na Stavební akademii v Mnichově (Bauakademie in München).
V letech 1879-1884 pracoval ve Vídni v architektonickém ateliéru Fellner a Helmer. V roce 1884 rovněž navrhl rodinný dům pro svého otce v Mladé Boleslavi. Předpokládá se, že je též autorem návrhu rodinné hrobky v Mladé Boleslavi. V době svého vídeňského pobytu byl členem Sokola a působil také v českém ochotnickém divadelním sdružení Pokrok.
V roce 1884 přesídlil do Bukurešti, kde byl zaměstnán na ministerstvu kultury a veřejného vzdělávání. V roce 1894 vstoupil do služeb královského domu. V letech 1894 - 1904 dohlížel na stavby, které pro královskou rodinu realizoval francouzský architekt André Lecomte du Noüy. V roce 1904 se stal jeho pomocníkem při rekonstrukci kostela Tří Hierarchů a kostela svatého Mikuláše v Jasy. V tomto roce byl jmenován vedoucím královské architektonické kanceláře. V této funkci setrval až do své smrti v roce 1929.[3]
Realizace
[editovat | editovat zdroj]Mezi jeho nejvýznamnější realizace patří:
- 1884 Límanova vila, Mladá Boleslav, Pražská ulice č.p. 224,
- 1896 - 1914 přestavba zámku Peleş,
- 1898 - 1903 zámek Pelişor, Prahova,
- královská rezidence, později prezidentský palác Cotroceni, Bukurešť,
- vlastní dům architekta, Sinaia,
- 1922 - 1929 Karolův dům, spojení a přestavba domů Bibescu a Iarka na ulici Kiseleff (Șoseaua Kiseleff), Bukurešť, pro korunního prince Karla,
- 1924 - 1929 úprava interiérů hradu Bran pro potřeby královské rodiny. Hrad byl oblíbeným sídlem královny Marie a její dcery Ileany.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Tří Hierarchů, Jasy
-
zámek Peleș
-
Palác Cotroceni
-
Hrad Bran
-
Hrad Bran, interiér
-
Zlatý pokoj
-
Zlatý pokoj
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- Karel Zdeněk Líman: Český architekt rumunského královského dvora / Arhitectul ceh al Casei Regale a României , kurátor výstavy: Sorin Vasilescu.[4]
Film
[editovat | editovat zdroj]Dílu Karla Zdeňka Límana jsou věnovány dva díly televizního seriálu Šumné stopy architekta Davida Vávry a režiséra Radovana Lipuse:
- Rumunsko - Karel Líman. Premiéra proběhla v pátek 1. prosince 2017.[5]
- Rumunsko - Královna a její architekt. Premiéra proběhla v pátek 8. prosince 2017.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Rodáci a osobnosti Mladé Boleslavi. ic.kulturamb.eu [online]. [cit. 2015-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-07.
- ↑ VYORÁLKOVÁ, Jiřina. Zámky Peleș a Pelișor. Země světa. 3.10.2020, roč. 19, čís. 10, s. 38–42. Dostupné online.
- ↑ Na zámku Peleš zahájena výstava Karel Zdeněk Líman – český architekt rumunské královské rodiny
- ↑ Rumunsko - Královna a její architekt [online]. Česká televize, 2017-12-01 [cit. 2018-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Rumunsko - Královna a její architekt [online]. Česká televize, 2017-12-08 [cit. 2018-10-06]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BELDIMAN, Ruxanda; HORTOPAN, Mircea; ION, Narcis Dorin, Sorin Vasilescu. Karel Zdenek Liman : Arhitectul ceh al Casei Regale a României. Bukurešť: Igloomedia, říjen 2013. 239 s. Dostupné online. ISBN 978-606-8026-28-2. (rumunsky, anglicky)
- SURDUCAN, Maria. Karel Liman #arhitect. [s.l.]: Jumătatea Plină, 2014. 48 s. Dostupné online. ISBN 978-606-92742-9-3. (rumunsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Zdeněk Líman na Wikimedia Commons
- (anglicky) Životopis v angličtině a rumunštině Archivováno 14. 2. 2015 na Wayback Machine.