Přeskočit na obsah

Karel Němec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Karel Němec (rozcestník).
Karel Němec
Pedagog a zahradnický odborník, pomolog Karel Němec (1839–1901)
Pedagog a zahradnický odborník, pomolog Karel Němec (1839–1901)
Narození18. října 1839
Litomyšl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. května 1901 (ve věku 61 let)
Troja
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povolánízahradník a pedagog
DětiMarie Záhořová-Němcová
RodičeJosef Němec a Božena Němcová
PříbuzníTheodora Němcová, Jaroslav Němec a Hynek Němec (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Němec (16. října 1839 Litomyšl[1][pozn 1]3. května 1901 Troja[2][3]) byl český zahradnický odborník, pedagog, ovocnář a ředitel Pomologického ústavu v Troji u Prahy. Byl synem spisovatelky Boženy Němcové.

Narodil se jako druhé dítě ze čtyř do rodiny spisovatelky Boženy Němcové a komisaře finanční stráže Josefa Němce. Jeho sourozenci byli Hynek, Theodora a Jaroslav.[4]. V dětském věku se s rodiči často stěhoval a cestoval. Místa pobytu rodiny byla např. Polná (1839), Domažlice (1845), Všeruby (1847), Nymburk (1848), Liberec (1849), Praha (1850). V Praze začal studovat reálné gymnázium, ale studium pro nemoc přerušil a po skončení nižší reálky se věnoval své zálibě – zahradnictví. Vyučil se u pražského zahradníka Josefa Fialy ve Společenské zahradě Na Slupi (dnes Botanická zahrada Univerzity Karlovy). V letech 1856–1858 pobýval ve slezské Zaháni, v proslulém zaháňském parku měl možnost poznat a osvojit si mnohé ze zahradnického řemesla a umění. Absolvoval odbornou praxi v Rakousku. V zahradnictví v Rájci nad Svitavou se zdokonaloval ve šlechtění květin, zejména jiřin.

Odborná praxe

[editovat | editovat zdroj]

Po svém působení ve Společenské zahradě Na Slupi byl Karel Němec městským zahradníkem v Karlíně. Pracoval také v Německu v císařském parku SanssouciPostupimi a potom v rozsáhlém anglickém parku Klamovka na Smíchově. Krátce byl zahradníkem v Zapči u hraběnky Kinské[pozn 2]Chlumci nad Cidlinou. Tehdy již byl ženatý, s manželkou Marií měli čtyřletou dceru Boženku (narozena 1866).

Pedagog v Táboře

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1870 byl Karel Němec jako známý odborník povolán do Královské české zemské hospodářské akademie v Táboře. 11. července 1870 tam nastoupil jako zahradník a učitel zahradnictví. Postupně ještě vyučoval ovocnictví, botaniku a krasopis. Významně se podílel na vzniku, provozu a rozšíření táborské botanické zahrady, založil i vinici a ovocnou školku. Ve svém oboru byl uznávaným odborníkem a mezi žáky jako učitel velice oblíbený. Mimo školní práci se také podílel na údržbě a rozšíření městských sadů a založil v Táboře mnoho soukromých zahrad.

Dne 15. srpna 1888 se sourozenci Karel Němec a Theodora Němcová zúčastnili slavnostního odhalení pomníku své matky Boženy NěmcovéČeské Skalici.[5]

Ředitel v Praze

[editovat | editovat zdroj]
Usedlost Popelářka v ulici Pod lisem v Praze-Troji, někdejší sídlo Zemského pomologického ústavu

V roce 1896 byl Němec jako erudovaný ovocnář jmenován ředitelem Zemského pomologického ústavu v Troji u Prahy. Ústav vznikl v objektu Popelářka v Trojské ulici v roce 1870 – jako nejstarší instituce tohoto druhu v Rakousku-Uhersku. Zrušen byl ve 30. letech 20. století. Hlavní náplní ústavu byla výchova ovocnářů; známé byly trojské sbírky odrůd ovocných plodin. Za vedení Karla Němce byl ústav prosperující, uznávanou institucí, která vychovala řadu odborně vzdělaných zahradníků a ovocnářů. Sám ředitel Němec se vypracoval ve svém oboru v autoritu, uznávanou v celých Českých zemích a jeho odborná činnost (včetně předešlého působení v Táboře) byla odměněna četnými medailemi a uznáními. Vedl ústav až do své smrti na jaře 1901.

Karel Němec je pochován v Praze na Vyšehradském hřbitově, vedle své matky, Boženy Němcové.[zdroj?]

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Karel Němec byl dvakrát ženatý. V květnu 1866 se oženil v Praze s Marií Šťastnou (22. února 1841 – 24. června 1881) a z tohoto manželství měl tři děti:

  • Božena (28. února 1866 Praha[6] – 4. května 1922)
  • Karel ( 13. května 1874 – 3. srpna 1911)
  • Miloslav (30. května 1878 – 30. června 1953)

V Táboře se Karel Němec podruhé oženil s Annou Marií Dostálovou (10. května 1855 – 21. září 1927), se kterou měl čtyři děti:

  • Miroslav (15. ledna 1881 – 1. května 1933)
  • Marie (10. května 1885 – 21. května 1930)
  • Vladimír (22. prosince 1890 – 17. prosince 1948)[pozn 3]
  • Jaroslav (15. listopadu 1896 – 3. února 1965)
  • Otec Josef Němec – rodák z Nového Bydžova – respicient finanční stráže, byl český vlastenec, svoji ženu Boženu Němcovou (po svatbě v roce 1837) uvedl do společnosti a probudil v ní národní uvědomění. Za své vlastenectví byl sledován a trestán, mnohokrát přeložen do různých koutů země, zejm. po roce 1848; (např. od 1850 sloužil v Uhrách, od 1852 byl vrchním komisařem v Balašských Ďarmotech, od 1853 žil jen z půlky platu). V roce 1856 přes zákaz úřadů spoluorganizoval pohřeb Karla Havlíčka Borovského, při kterém vložila Božena Němcová do Havlíčkových rukou květ mučenky a na jeho rakev trnový věnec. Josef Němec byl potom odsouzen „za nekázeň“ na 8 dní do vězení a pak těžko sháněl další práci, až získal špatné místo v Korutanech. Poslední své roky žil u syna Karla v Táboře a zde zemřel 17. září 1879 ve věku 74 let. Pohřben byl na starém hřbitově pod Kotnovem, v roce 1933 mu zde byl postaven pomník (dílo sochaře Jana Vítězslava Duška), po zrušení hřbitovů a po parkové úpravě z roku 1973 zde byla instalována pamětní deska.
  • Matka Božena Němcová viz Božena Němcová
  • bratr Hynek (narozen v Josefově roku 1838 – zemřel v 15 letech na tuberkulózu roku 1853), patřil k nejlepším žákům první české reálky v Panské ulici v Praze
  • sestra Theodora (též Dora, později psána Bohdana) (narozena v Polné roku 1841 – zemřela roku 1920), vystudovala francouzštinu a stala se učitelkou francouzského jazyka a ručních prací v Jičíně
  • bratr Jaroslav (narozen v Praze roku 1842 – zemřel roku 1898 v Praze), studoval malířskou akademii v Mnichově, pro nedostatek peněz se musel vrátit. Později působil jako učitel kreslení v Oděse na reálce, později byl ředitel reálky v Rovně a od roku 1890 byl v Volyňské gubernii – Vinnycji, kde se věnoval ovocnářství a sadařství. Jako odborník byl v roce 1895 vyslán ruským ministerstvem zemědělství na stáž do USA a Kanady, po návratu vydal odbornou knihu. Koncem roku 1898 odjel do Prahy se léčit. Je pochován vedle své matky.
  1. V literatuře je uváděno i datum narození 18. října 1839, matriční zápis ovšem uvádí 16. října 1839.
  2. V seznamu obyvatel města Chlumce n. C. z roku 1870 je uváděn jako zahradník v Zapči Karel Němec, 31letý, ženatý, narozen 18. října 1839 v Litomyšli, manželka Marie, čtyřletá dcera Boženka (1866).
  3. Syn Vladimír měl syna MUDr. Tomáše Němce. Jeho synem je MUDr. Vladimír Němec (pracuje jako chirurg), jehož dcerou je Mgr. Renata Němcová (nar. 1979), absolventka studia speciální pedagogiky se zaměřením na logopedii, je matkou Františka Němce (nar. 2006), který je tedy již šestou generací potomků spisovatelky Boženy Němcové.
  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1837-1843 v Litomyšli sign. 1307, ukn. 5573, str. 156. Dostupné online
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Bohnice, sign. BOH Z6, s. 205
  3. Denní zprávy/Karel Němec.... Národní listy. 4. 5. 1901, s. 3. Dostupné online. 
  4. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 417, obraz 243: rodina Josefa Němce
  5. Odhalení pomníku Boženy Němcové v České Skalici. Národní listy. 17. 8. 1888, s. 2. Dostupné online. 
  6. Obsah: Tábor (čp. 470-505); Datace: 1880; Inventární číslo: 4502; Archiv: SOkA Tábor; Soudní okres: Tábor

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný, sv.XVIII, str. 62–64 a 66

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Němec na Wikimedia Commons
  • Praha-Troja [1]
  • Chlumec n/C. [2]
  • Botanická zahrada při VOŠ a SZEŠ v Táboře [3]
  • Archiv Šechtl a Voseček – Karel Němec [4]